Tancuje, vítězí i trénuje děti. Čtrnáctiletá Eliška žije pro rokenrol

  8:58
Tančím, abych žil. To je název amerického filmu s Antoniem Banderasem v hlavní roli. Stejné krédo vyznává také mladičká tanečnice z Jihlavy. Eliška Musilová miluje akrobatický rokenrol. Ve čtrnácti letech už má několik cenných úspěchů, tančí ve dvou formacích zároveň a sní o kariéře trenérky.

Akrobacii, hudbu a adrenalin přináší do života Elišky Musilové akrobatický rokenrol. Věnovat se mu začala před šesti lety a hodlá u něj zůstat co nejdéle. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Eliščin taneční příběh se začal psát v tělocvičně v době, kdy jí byly pouhé čtyři roky. „Přihlásili jsme ji na gymnastiku. A z té potom v osmi letech přešla na akrobatický rokenrol, který ji baví dodnes,“ připomíná začátky sportovní kariéry své dcery maminka Marcela Musilová.

Akrobacii, hudbu a adrenalin přináší do života Elišky Musilové akrobatický rokenrol. Věnovat se mu začala před šesti lety a hodlá u něj zůstat co nejdéle.

První zkušenosti s tancem sbírala Eliška v Jihlavě. Prsty v tom má trenérka Zuzana Javůrková. „Už když k nám v osmi letech přišla, viděla jsem na ní, jaký má pro tanec talent,“ říká.

Akrobacii, hudbu i adrenalin. To vše spojuje dohromady právě akrobatický rokenrol.

„Dá se říct, že je to vlastně sportovní tanec. Je to kombinace aerobiku a gymnastiky. Jde o jakýsi mix všeho. Dělí se na párový tanec nebo na malé a velké formace,“ vysvětluje trenérka Javůrková.

Táhnout za jeden provaz, to je tajemství úspěchu celého týmu

Čtrnáctiletá jihlavská tanečnice momentálně závodí v malé dívčí formaci a navíc právě i ve zmiňovaných párech. „Tím se odlišuje. Většina dětí tancuje pouze v jedné kategorii. Eliška kombinuje obojí. Je taková multifunkční,“ směje se Javůrková. „Specializuje se na formace, netančí individuálně.“

Seriál Vysočina má talent

Regionální příloha MF DNES přináší seriál, ve kterém každý týden představuje talentované sportovce z Vysočiny.

Vysočina má talent

Pokud je ve vašem oddílu nebo okolí šikovný chlapec či dívka, jejichž výsledky a výkony zaslouží pozornost, dejte nám o nich vědět na uvedené kontakty: MF DNES Vysočina, Brněnská 71, 586 01 Jihlava; telefon: 564 606 210; e-mail: redji@mfdnes.cz nebo jan.salichov@mfdnes.cz

Přesto, že je Eliška Musilová teprve na základní škole, má už za sebou první výrazné úspěchy. „Například reprezentovala Českou republiku na mistrovství světa. A s dívkami v dětské formaci byla loni v Česku neporažená. Kamkoli holky přijely, tam pokaždé vyhrály,“ raduje se maminka Marcela.

A v čem tkví hlavní tajemství podobného úspěchu?

V tom, že v týmu musí všichni táhnout za jeden provaz.

„Eliška je velmi důsledná a všechny kolem sebe motivuje. Také třeba holky, které jsou i o dva roky starší. Snaží se, aby celý tým byl prostě nejlepší ze všech,“ pěje chválu na svoji svěřenkyni trenérka.

Samotná Eliška si ale své úspěchy zatím příliš nepřipouští. „Zas tolik to nevnímám. Rokenrol mě prostě baví, a to je asi to hlavní,“ vypálí okamžitě.

Trénuje na sto procent. V tělocvičně tráví až osm hodin týdně. „Prostě žiju tancem, takže nic jiného moc nestíhám. Ale vůbec mi to nevadí,“ ujišťuje s úsměvem sympatická tanečnice.

Když se jí nechtělo na trénink, v pravou chvíli zasáhla rodina

Občas nicméně přece jen došlo i na poněkud slabší den, kdy ani láska k tancování nedokázala zvítězit nad chvilkovou pohodlností. V takovém případě byla ovšem naštěstí vždy nápomocna rodina, která okamžitě určila správný směr.

„Je pravda, že dřív měla Eliška tendence, že se jí na trénink nechtělo, což je ale normální. A tady jsme jí vždycky říkali, že tam na ni někdo čeká. Že je přece součástí týmu, takže musí trénovat opravdu pravidelně,“ vysvětluje maminka Marcela.

Nicméně tak docela svoji budoucnost spojovat pouze s akrobatickým rokenrolem její dcera nemůže. „Zatím to není olympijský sport, tudíž v Česku se jím na profesionální úrovni živit nedá,“ potvrzuje Javůrková. „Na druhou stranu má Eliška sklony k trenérství. Začíná teď vést přípravku. Takže možná do budoucna se bude realizovat tímto směrem,“ zamýšlí se.

A za pravdu trenérce dává okamžitě i sama Eliška. „Já chci tancovat, co nejdéle to půjde, ale pak bych chtěla být trenérkou. Už teď vedu jeden dětský pár,“ hlásí.

A co na její plány říká maminka Marcela? „Ona o tom dokáže mluvit dlouho. Hrozně ji to baví. Na každý trénink i na závody se vždycky moc těší. Mají tam skvělou partu. Naplňuje ji to, a to je hlavní.“

Autor: