Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z ušlápnutého káčátka se ve třinácti letech stal mistr bojového umění

  9:44
Bojové umění, sport i životní styl. To vše zahrnuje taekwondo, kterému se věnuje Jiří Šťastný z Červené Řečice. Přestože je mu teprve třináct let, pochlubit se může už třemi tituly mistra republiky. Jeho jméno navíc září i za hranicemi. Držitel černého pásku sní o závodech pod pěti kruhy a dělá pro to maximum.

Třináctiletý taekwondista Jiří Šťastný se věnuje bojovému umění od šesti let. Trénuje prakticky každý den a často si doma přidává cvičení i nad rámec předepsané přípravy. Odměnou je mu řada českých i mezinárodních úspěchů. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

„Není důležité olympiádu vyhrát, ale dostat se na ni. To je to nejtěžší. Je přede mnou ještě hodně práce,“ má jasno Jirka, kterému v oddíle neřekne nikdo jinak než Happy.

Fotogalerie

Předpoklady k bojovému umění měl už odmalička. „Byl hrozně aktivní, do všeho kopal a mlátil. Tak jsme pro něj hledali nějaký sportovní koníček. Aby svoji energii někde prodal a nebyl zavřený doma. V šesti letech se šel s maminkou podívat na trénink taekwonda a to se mu zalíbilo natolik, že už u něj zůstal,“ vzpomíná tatínek Václav Šťastný.

Když se řekne taekwondo, řada lidí si možná představí boj hlava nehlava. Ve skutečnosti je to ale především umění, v němž se skrývá mnohem víc.

„Je to jihokorejský bojový sport plný kontaktů. Stejně natvrdo je to i na olympiádě. Ale nejde jen o samotný boj, jde také o techniku, koncentraci, taktiku, srandu na trénincích a fyzickou připravenost. A u nás i hodně o cestování,“ vysvětluje trenér Petr Lacek.

Taekwondo je mnohem bezpečnější než fotbal, tvrdí trenér

Někoho teď možná napadne: A není to nebezpečné? Odpověď trenéra možná překvapí. „Nebezpečné taekwondo není, naopak. Je to mnohem bezpečnější sport než třeba fotbal, kde ránu dostanete i zezadu. V taekwondu závodník ránu čeká, jsme na ni trénovaní. Ale hlavně si ji nikdo nenechá dát. Vyloženě nebezpečných technik je opravdu minimum,“ pokračuje.

Jenže, co když člověk ránu přece jen dostane? „Potom je to většinou chyba závodníka, že neuhnul nebo neprovedl kontratechniku. Ke zranění dochází opravdu minimálně. Každý závodník musí mít helmu, chránič zubů či elektronickou vestu. Je jako rytíř ve zbroji,“ usmívá se trenér a spoluzakladatel sportovního klubu Taekwondo Lacek.

Jiří Šťastný momentálně závodí v kategorii kadetů. Na svém kontě už má i výrazné úspěchy v zahraničí. „Nejvíc si cením asi toho, že se mi podařilo vyhrát turnaj Světového poháru v Lotyšsku,“ hlásí trojnásobný národní šampion.

„A loni v zimě porazil i mistra světa,“ okamžitě přispěchal s dodatkem pyšný otec Václav.

Stejně jako u většiny sportů je i u taekwonda nutná psychická odolnost. „To je alfa a omega celého bojového umění. Většinou se využívá i psycholog. Na psychice potřebujeme pracovat všichni,“ přibližuje Petr Lacek.

Na závody si vozí učení. Škola je i pro trenéra na prvním místě

Už tak dost velký zápřah si třináctiletý Jirka často ještě dobrovolně přikrmuje. „Trénuju v podstatě každý den. A když jsem doma, cvičím i sám. Prostě mě to baví,“ přesvědčuje mladý taekwondista. „Ve volnu rád chodím na ryby. Jenže času moc není. Takže buď trénuju, nebo se učím do školy,“ dodává „Happy“.

Seriál Vysočina má talent

Regionální příloha MF DNES přináší seriál, ve kterém každý týden představuje talentované sportovce z Vysočiny.

Vysočina má talent

Pokud je ve vašem oddílu nebo okolí šikovný chlapec či dívka, jejichž výsledky a výkony zaslouží pozornost, dejte nám o nich vědět na uvedené kontakty: MF DNES Vysočina, Brněnská 71, 586 01 Jihlava; telefon: 564 606 210; e-mail: redji@mfdnes.cz nebo jan.salichov@mfdnes.cz

Vzdělání totiž považuje za velmi důležité i jeho trenér. „Vždycky říkám, že je škola na prvním místě,“ potvrzuje Lacek.

A jaké jsou tedy v tomto směru Jiřího plány do budoucna? „Chtěl bych se dostat na strojní průmyslovku. Potom taky na vysokou, dodělat si inženýra. Rád bych jednou pracoval jako strojní projektant. A kdyby se v Česku dalo živit taekwondem, při škole bych to zkusil,“ má jasno.

Toto bojové umění mu totiž skutečně jde. „Je vidět, že Jirka nějaký talent má. Před týdnem byl například mezi deseti nejlepšími sportovci Kraje Vysočina. Opravdu dělá maximum. Na závody si taky vozí učení, aby to pak ve škole k něčemu vypadalo. Je to hodně náročné, ale zvládá to. Jsme na něj doma opravdu hrdí,“ svěřuje se tatínek Václav.

A chválou na Jirkovu adresu nešetří ani trenér Lacek. „Je to dříč, ale umí i prohrávat. Vyrovnat se s prohrou je strašně důležité. Dokáže si to v hlavě srovnat. Jirka navíc udělal za těch sedm let obrovský posun i lidsky. Z ušlápnutého káčátka se stala velká osobnost.“

„Taekwondo je můj životní styl. Dává mi víru v sebe. Že můžu v životě něco dokázat,“ vysvětluje Jirka „Happy“ Šťastný.

Autor: