Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Talentovaný stoper, který je až moc hodný, září mezi staršími chlapci

  9:28
Pokud se podíváte na facebookový profil šestnáctiletého Pavla Mikušky, v první chvíli vás napadne, že jde o sportovního rybáře. Omyl. Pavel je fotbalovým stoperem. V klubu FC Vysočina zvládá s přehledem eliminovat i střelce ve vyšší věkové kategorii. Rybaření je však jeho velkým koníčkem.

Fotbalový stoper Pavel Mikuška na konci ledna oslaví teprve sedmnácté narozeniny, přesto už patří mezi stabilní hráče staršího dorostu FC Vysočina. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Z většiny Pavlových příspěvků na Facebooku z poslední doby na čtenáře „vykouknou“ reklamy na brodicí kalhoty, spací pytel nebo lehátko pro rybáře.

Fotogalerie

„Chytám odmalička, přivedl mě k tomu děda,“ prozrazuje Mikuška. „Když se naskytne volná chvíle, mažu na ryby. Je to výborná regenerace, parádně vyčistíte hlavu.“

K vodě se třebíčský rodák snaží dostat minimálně jednou týdně. „O víkendu tam někdy zůstanu třeba celé odpoledne,“ usmívá se. „A když je volný den, jedu domů a na ryby.“

Za svůj největší úlovek považuje 133 centimetrů dlouhého jesetera. „Ten byl ze soukromého revíru. Ze svazového mám metrového kapra, který měl přesně šestnáct kilo,“ prozrazuje.

Vždycky raději spíše bránil a přihrával, než střílel branky

Rybaření je však pro Mikušku koníčkem. Svoji sportovní kariéru spojil s fotbalem. „Jsem defenzivní hráč. Vždy jsem raději spíše bránil a přihrával, než abych dával branky,“ usmívá se levý stoper staršího dorostu FC Vysočina.

Seriál Vysočina má talent

Regionální příloha MF DNES přináší seriál, ve kterém každý týden představuje talentované sportovce z Vysočiny.

Vysočina má talent

Pokud je ve vašem oddílu nebo okolí šikovný chlapec či dívka, jejichž výsledky a výkony zaslouží pozornost, dejte nám o nich vědět na uvedené kontakty:
MF DNES Vysočina
Brněnská 71
586 01 Jihlava;
telefon: 564 606 210;
e-mail: redji@mfdnes.cz nebo jan.salichov@mfdnes.cz

K velkému kroku mezi hráče o tři roky starší Mikušku před půl rokem vybídl trenér Kamil Průša. „Pozval mě, jestli bych to nevyzkoušel. Zalíbil jsem se mu, tak jsem odehrál celé jaro,“ pochvaluje si.

„Na svůj věk byl urostlý,“ připomíná Průša Mikuškových 189 centimetrů. „K tomu je levák, s dobrou kopací technikou. A zvládá i defenzivní hru, souboje ve vzduchu,“ chválí ho.

Mikuška tak byl součástí snahy jihlavského týmu o záchranu nejvyšší soutěže staršího dorostu. Tu sestupem ohrožená Vysočina definitivně ztratila až v posledním kole, po nešťastné porážce 1:2 v Karviné.

„Bylo to něco hrozného, asi nejhorší zápas kariéry,“ vzpomíná Mikuška. „Makáte celý půlrok na tom, abyste se zachránili. Stačí vám bod a v poslední minutě písknou úplně nesmyslnou penaltu,“ zlobí se i po půlroce na sporný verdikt sudího Petra Mikuly, který v 92. minutě pokutovým kopem Jihlavě sebral naději na účast v baráži.

„Když se podíváte, kolik jsme toho za půlroku namakali, a zjistíte, že to bylo zbytečné, je to něco hrozného,“ mrzí Mikušku.

Jihlava roli favorita potvrzuje, z 15 zápasů má 14 výher

Cíl staršího dorostu pro aktuální sezonu tak byl jasný: útok na návrat do nejvyšší soutěže. A zatím to vypadá, že Vysočina by ho neměla minout. „Nevyšel nám až poslední zápas, jinak to dobře držíme,“ pochvaluje si Mikuška. „Snad to urveme.“

Trenéra přesto mrzí porážka 1:4, kterou Jihlava v minulém kole utrpěla s Brnem. „Teď jsme klopýtli, tak jsme z toho špatní. Byla to první prohra po 14 vítězstvích. Může se to stát, ale mrzí to,“ říká Průša. „Chtěli jsme, aby vítězná série byla co nejdelší.“

Vedoucí tým soutěže má přesto k dispozici komfortní náskok. „Na druhém místě je Olomouc B, na kterou máme osm bodů. Ale tam nepředpokládám, že by jejich áčko mělo mít v lize devatenáctek nějaký problém,“ komentuje Průša. „Takže nás musí zajímat spíše Líšeň, na kterou máme k dobru 11 bodů.“

Na hřišti by měl přidat na důrazu, být „hajzlíček“

Svou důležitou roli v úspěšném týmu hraje i Mikuška. „Pavel je šikovný, poctivý a dobře vychovaný kluk,“ chválí ho trenér. „Ale je strašně hodný. V soukromém životě i na hřišti. Tam by měl přidat, aby byl takový hajzlíček,“ usmívá se.

„Trenér mi stále opakuje, že na stopera jsem až moc hodný. Že nejsem takový, že bych někomu nandal. Ale takový nebudu asi nikdy,“ brání se s úsměvem Mikuška. „I když vím, že mi to chybí. Že bych to měl změnit. Jsem stoper, tak bych měl být trochu tvrdší,“ souhlasí.

„Pracujeme na tom,“ prozrazuje Průša. „Taky se umí naštvat, ale zatím mu to trvá delší čas. Je potřeba, aby si hned od prvního souboje udělal na hřišti respekt. Na někoho si vyšlápl, udělal faulíček, na někoho třeba huknul,“ přeje si Průša.

„Nemyslím si, že bych neuměl hrát ostře,“ kontruje Mikuška. „Ale abych byl zákeřný nebo sprostý, to asi ne,“ dodává.

Autor: