Na travnatém letišti se vzácní sysli obecní vyskytují deset let, tehdy odborníci napočítali kolonii o deseti jedincích. Díky hospodaření přátelskému k syslům se postupně zvětšovala, dnes tady žije více než 650 hlodavců. Na letiště navazují zatravněné vinice, které jsou pro ně ideálním prostředím.

Zlatou známkou Sysli na vinici se nově pyšní vinaři Agrodružstva Miroslav na Znojemsku, kteří vyrábí víno pod značkou Perk.

„Letos na jaře se objevili dva sysli v jednom malém meruňkovém sadu. Proto jsme začali procházet i okolí letiště, asi kilometr vzdálené vinice, kde jsme jejich nory objevili hned na několika místech,“ popisuje koordinátorka projektu Sysli na vinici Kateřina Poledníková z organizace ALKA Wildlife.

Odborníky kontaktovali sami vinaři. „Naši pracovníci si při práci ve vinici všímají, co zde žije. Pátrali jsme proto po původci nor,“ popisuje Veronika Pakostová z Vína Perk.

To mohlo známku získat i proto, že má zatravněné vinice a v hospodaření nepoužívá pesticidy k hubení hlodavců.

Podle Poledníkové je zapojení vinařství do péče o krajinu pro miroslavské sysly naprosto klíčové.

„Hospodaření vinařství umožnilo jejich rozšíření z letiště. Jeho plocha je totiž velmi důležitá pro zdrojovou populaci, ale pro dlouhodobé přežití syslů je relativně malá,“ podotkla.

Ochranná známka Sysli na vinici má dvouletou tradici. Dosud ji získalo jednadvacet vinařství, která hospodaří ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku a ve Hnanicích na Znojemsku. Jak populace syslů roste tam, je těžké říct. Dosud se nedělalo detailní sčítání či mapování výskytu, z pravidelného monitoringu se pouze hrubě odhaduje stav populací.

„Ve Hnanicích se zatím jedná jen o ojedinělý výskyt v počtu několika málo jedinců, kteří se nesouvisle vyskytují ve vinicích při státní hranici a pak také v blízkosti fotbalového hřiště. Ve Velkých Pavlovicích je populace větší, hrubý odhad je pětistovka jedinců,“ popisuje Poledníková.

Jak to se syslí populací vypadá a jaké faktory je v tomto prostředí ovlivňují, tak bude možné s určitostí říct až v následujících letech.

„Data o jejich výskytu budeme porovnávat s výsledky botanického průzkumu a mapování prostředí pomocí dronu,“ uzavřela Poledníková.

Sysel v druhé polovině 20. století z krajiny vinou intenzivního zemědělství vymizel. V okolí některých jihomoravských obcí se ale zachovala funkční zemědělská krajina s drobnou mozaikou různorodých políček, vinic a sadů a ta je teď domovem několika kolonií těchto kriticky ohrožených hlodavců.