Sysel obecný z naší krajiny skoro vymizel. Proto se ochránci přírody snaží přesně zmapovat zbývající populace.
„Naši pracovníci prochodí na jaře desítky kilometrů. Sysly hledají zejména ve vinicích, v sadech a v záhumenkách na okraji vesnic. Prostředí je to hodně nepřehledné, hlavně když už se vegetace zazelená, proto je důležité co nejvíce zmapovat na začátku jara,“ vysvětluje koordinátorka mapování Kateřina Poledníková z organizace ALKA Wildlife.
V lokalitách, které už znají, se vědci snaží spočítat jedince v kolonii. To lze odhadnout pomocí čerstvě otevřených vchodů do nor. Sysel po probuzení ze zimního spánku instinktivně vyhrabává novou kolmou noru přímo k povrchu. Čerstvý vchod je možné odlišit od starých z minulého roku.
Sysel obecný je kriticky ohrožený druh, vyskytuje se jen v malých, navzájem izolovaných koloniích. Na jihu Moravy je to zejména Velkopavlovicko a na Znojemsku pak okolí Miroslavi či Hnanic. Je možné, že některé menší kolonie syslů zatím pozornosti odborníků unikly. V pátrání jim proto může pomoci kdokoliv.
„Pomoc od veřejnosti moc oceníme. Stačí, aby se lidé při jarní procházce dívali okolo sebe, co v jejich okolí žije. Místní lidé někdy vědí, že v jejich sadu či na jejich pastvině žijí sysli. Ale ne každý si uvědomí, o jakou jde vzácnost a že bychom tuto informaci uvítali,“ říká Poledníková.
Dobře zmapovat, kde se sysel vyskytuje, je totiž základním předpokladem toho, aby bylo možné jej v přírodě chránit. Na podporu populace tohoto hlodavce pak mohou ochránci v místě upravit třeba kosení, odstranit náletové dřeviny, vysadit ovocné stromy a podobně.
Při pochůzce krajinou lze sysly vidět či slyšet, sysel je totiž denní tvor. V trávě se často staví na zadní nohy, aby měl přehled o predátorech či dalším nebezpečí. Tehdy si ho lidé mohou dobře prohlédnout. Sysly lze vystopovat i sluchem, před nebezpečím se totiž navzájem varují charakteristickým pískáním.
