Řád Svobodných zednářů už od vzniku před 300 lety provázejí nejrůznější spekulace, konspirace a nejasnosti. Vždy ale do něj patřily elity společnosti. A platilo to i v Plzeňském kraji.

„První zednářskou lóží v regionu byla Sinceritas. Založili ji vojáci a byla putovní. Původně vznikla před 295 lety v Plzni, už v roce 1775 se ale jejím sídlem staly Klatovy. Působila tady až do roku 1785, kdy byla bohužel rozpuštěna. K jejímu zániku přispěl fakt, že koburští dragouni, jejichž členem byl i Mistr lóže, byli převeleni do Holandska. Navíc byl vydán patent císaře Josefa II., který povoloval zednářské lóže jen ve větších městech,“ vysvětluje Miroslav Procházka, ředitel Muzea svobodného zednářství při Velké lóži České republiky.

Letos uplyne 95 let od vzniku plzeňské lóže Josef Dobrovský, 80 let od založení lóže Bratrství a před 25 lety vznikla Harmonie.

Alfons Mucha se nechal vymalovat v obřadním rouchu zednářů.

K zednářům podle Procházky vždy patřily nejvýznamnější osobnosti národa, představitelé inteligence. Asi nejznámějším českým členem řádu byl malíř Alfons Mucha, který žil devatenáct let na zámku Zbiroh. Mezi lety 1922 až 1938 působil jako Grand Commander, tedy nejvyšší představitel českých zednářů.

„Málokdo ví, že členem řádu byl plzeňský loutkář Josef Skupa. Na neformálních setkáních zednářů jim dokonce spolu se svou manželkou hrál improvizovaná loutková představení,“ prozrazuje Procházka. Do lóže Josef Dobrovský byl autor Spejbla a Hurvínka přijat roku 1921.

Významným členem byl například i vynálezce a rodák z Plánice u Klatov František Křižík. I díky tomu se výrazněji prosadila jeho oblouková lampa.

„Ve větším měřítku ji uplatnil v plzeňských papírnách, které patřily jinému zednáři Ludvíku Piettovi. Ten umožnil její větší průmyslové využití, když ji Křižíkovi pomáhal patentovat a uvést na tuzemský i zahraniční trh,“ konstatuje Procházka.

Mezi zednáře patřil i propagátor lyžování Arnošt Arna Juránek

Křižík do řádu vstoupil v roce 1881. Nejprve do vídeňské lóže Humanitas, později ho právě Piette uvedl do plzeňské Harmonie.

K zednářům patřil i propagátor lyžování na Šumavě Arnošt Arna Juránek. Stál u zrodu lóže Josef Dobrovský a dokonce ji i tři roky vedl.

Vysoké posty v ní zastával i belgický podnikatel Constant Pierre. Ten nejprve působil ve sklárnách ve Staňkově, které byly pod belgickým kapitálem. Později se stal ředitelem holýšovských skláren.

Pro zednáře je důležitý pojem Šalamounova chrámu, který pro ně představuje dokonalý chrám všech lidí spojených bratrstvím. Všichni členové pracují symbolicky na jeho vybudování. Zároveň nese tento název sídlo každé lóže. Chrámem té plzeňské býval hotel Continental.

Všichni, kdo se zajímají o Svobodné zednáře, se mohou dozvědět více na výstavě na zámku Kozel, která trvá až do 25. června 2017. Seznámí se tam například se základní zednářskou symbolikou i oblečením, které členové řádu nosili.

Zednáři mezi sebe nepřijmou každého

„Na základním symbolu je Měsíc, Slunce a vševidoucí oko, takzvaná tři velká světla. A také sloupy, koberec a kladiva, která drží Mistr lóže,“ vysvětluje Miroslav Procházka.

Ten potvrzuje, že lidé, kteří se v problematice nevyznají, často zednáře obviňovali z nejrůznějších spiknutí. „Už v 18. století byli zednáři spojováni s určitými věcmi, které jsou částečně pravdivé, ale většinou nepravdivé.

Zednářství je uzavřený spolek, ne každého mezi sebe přijmou. Takže pak je tam nádech toho, že oni za vším stojí a tahají za nitky. Je třeba známo, že zednáři stáli u zrodu americké ústavy. První prezident USA George Washington měl na sobě zednářskou zástěru, když poklepával na základní kámen Kapitolu,“ sděluje Procházka.

Zednáři jsou podle něj zcela apolitický řád. Ve stanovách je zakázáno řešit politiku a náboženství.

Zednáři se podílí na podpoře kulturních i sociálních akcí či institucí. Stojí za různými aktivitami, ale není podle nich nutné, aby o jejich zapojení věděla veřejnost.

V současnosti v Plzeňském kraji působí lóže Josefa Dobrovského obnovená v roce 2010. Informace o počtu a jménech členů jednotlivých lóží, i to jak setkání zednářů vypadají, jsou interní záležitostí. Řád s nimi většinou na veřejnost nevychází.