V zimě nastává pro sběr šišek z korun stromů optimální období. „Musíme využít roky, kdy je kvalita získaných semínek velmi dobrá. Stromy totiž neplodí každý rok. Například smrk rodí v intervalu 7 až 8 let,“ říká ředitelka semenářského závodu Lesů České republiky Zuzana Neznajová.
V původním porostu v nadmořské výšce kolem 500 metrů rostou jedny z nejhodnotnějších smrků na východě Čech.
„Porost musí mít ověření, že se může používat k obnově lesa. Přednostně ke sběru vyhledáváme dospělé stromy, které jsou určené ke skácení. Sběr šišek je na nich rychlejší,“ říká Neznajová.
Semena šišek míří do banky
Semena skončí v bance osiva, která shromažďuje vzorky z domácích dřevin, aby byla podchycena jejich genetická pestrost v rámci celé České republiky.
„Navíc jsme v přírodní rezervaci, kde k těžbě nedochází příliš často, proto jsme zvolili šetrnější, ale náročnější sběr šišek v korunách stromů,“ vysvětluje Neznajová.
Semena z banky osiv ocení možná až budoucí generace. Jsou totiž určená k uchování genetické informace a výsadbě v případě nenadálé přírodní katastrofy, která by mohla významnou populaci stromů zahubit. K bádání je využívají i lesničtí vědci.
„V národní bance osiva se po vyluštění velká část semen zamrazí, menší část je určená pro vědecké účely a ze zbývajících vzorků děláme každý rok rozbory kvůli klíčivosti,“ říká Josef Cafourek z Výzkumné stanice v Kunovicích, který je garantem sběru a trhače šišek má na starosti.
V náročných meteorologických podmínkách a ve čtyřicetimetrové výšce nasbírali dva trhači na dvou stromech 40 kilogramů šišek. Sběr zabral vytrénovaným lezcům hodinu. Dalších patnáct minut jim trvalo samotné očesávání šišek.
„Ocelové stupačky s ostrými hroty, které poškozovaly kůru, nahradily lanové smyčky. Výlez proto trvá delší dobu, navíc je vlhko a větve nahoře jsou namrzlé,“ říká Martin Foltánek, kterého spolu s Markem Hrabišem čeká v následujících týdnech stejné dobrodružství na celkem 50 stromech.
