Spory politiků o vodu gradují, opravy ulic v Jihlavě kvůli nim stojí

  11:52
Opravy ulic v Jihlavě začínají naslepo, bez kamerového průzkumu kanalizace. Je to bizarní důsledek vleklých neshod starostů Telče, Polné a Stonařova s vedením krajského města.

Rekonstrukce páteřní jihlavské silnice se zdržela v krajském městě Vysočiny z už tradičního důvodu – kvůli „kanalizačnímu“ sporu. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Vystoupení Jihlavy ze Svazu vodovodů a kanalizací Jihlavsko (SVAK) před osmi lety mělo podle představ zastánců tohoto kroku Jihlavanům ušetřit peníze za vodu. Podle tehdejších hlasů odpůrců se však naopak jednalo o krok podobný sázce v ruletě, který může mít katastrofální důsledky. A to se během dalších let potvrzuje.

Spor dlouho nedával pro běžné Jihlavany žádný smysl. Zástupci města se zkrátka „jen“ prostřednictvím právníků přeli – a přou – se svazkem vodovodů, komu patří potrubí pod ulicemi města.

Nyní jsou důsledky hádek už zcela zřetelné. Vlastnický spor komplikuje opravy či přestavby ve třech jihlavských ulicích: Hradební, Jiřího z Poděbrad a Telečské.

Situace se opakuje

Město nechá rozkopat s nějakým záměrem ulici a pak zjistí, že kanalizace pod povrchem je rozbitá.

Jenže kdo ji opraví? Vlastníkem kanalizace totiž není město Jihlava, ale SVAK, jemuž šéfují starostové Telče, Stonařova a Polné. Dohoda obou stran je obtížná až nereálná. Naskýtá se otázka, proč se město rozhodne rozkopat ulici, když předem nezná stav její kanalizace.

Tady se jihlavský „kanalizační spor“ dostává do zvláštní dimenze. Vodaři totiž mají k dispozici speciální kamery, kterými mohou stav kanalizace podrobně předem zjistit. Přesto dochází k opakující se situaci, kterou je překvapivý objev havarijní kanalizace, kvůli které dotyčnou ulici není možné do její opravy užívat.

Fotogalerie

Taková situace nastala i v případě ulice Jiřího z Poděbrad. Město v rámci vydání stavebního povolení na rekonstrukci ulice žádalo SVAK o souhlas. Ten dostalo.

 „Když nám řeknou, že souhlasí, tak my nemáme důvod předpokládat, že je ta infrastruktura ve špatném stavu. Samozřejmě zdravý selský rozum nám velí být opatrný a nějak si to zjistit, ale my nejsme majiteli té infrastruktury. A tak bychom je museli extra žádat, aby nám ještě udělali kamerové zkoušky. Jenže nemají zákonnou povinnost nám jejich výsledek vydat,“ řekl náměstek primátorky Petr Laštovička (ODS).

Když cestáři rozkopali ulici a zjistili, že kanalizace se rozpadá, požádalo město SVAK o kamerové zkoušky. Nakonec je SVAK městu poskytl. Potvrdily, že části kanalizace jsou v ulici havarijní. Nemělo to však valný význam. K dohodě o opravě nedošlo. Město a SVAK měly rozdílné názory na rozsah oprav.

„Nedošlo k dohodě, že bychom my opravili ulici a SVAK opravil jen havarijní části, protože my bychom věděli, že i ten nyní neopravený zbytek kanalizace se v dalších dvou třech letech havarijním stane,“ řekl Laštovička.

Někdo něco zanedbal

Postoj SVAK je trochu odlišný. „Neznám přesně podrobnosti, ale pokud nikdo o prověření stavu kanalizace nepožádal, tak ho nikdo neprovedl, jinak zjištění stavu kanalizace v současnosti není žádný technický problém. Zřejmě si na magistrátu vyřídili stavební povolení a až potom zjistili, že kanalizace je ve špatném stavu. Asi někdo něco zanedbal,“ řekl místopředseda SVAK František Plavec (Sdružení nezávislých).

Provozovatelem kanalizace je v tomto případě Vodárenská akciová společnost, která vlastní i kamery na diagnostiku kanalizace. Zařízení se běžně používá. Hodina práce kamery stojí v průměru 2 500 korun. „Kamera je ovládána dálkově, je možné ji dostat i do míst, kam se člověk nedostane. Pořizuje se videozáznam, vypisuje se protokol, vytvoříme CD se záznamem,“ popsala mluvčí společnosti Iva Librová.

Přestože tedy teoreticky lze předem znát stav kanalizace, jihlavská realita je taková, že jej stavbaři často zjistí, až když silnici rozkopou.

Čili jde opět o ruletu. Zákon nezabrání tomu, aby ve městě nebyly uzavřené úseky ulic, pod kterými je kanalizace, kterou nikdo nechce opravit. Což přiznává i náměstek Laštovička.

„Bráno selským rozumem bychom měli zastavit veškeré opravy ulic ve městě, protože můžeme předpokládat, že 80 procent technické infrastruktury je tam ve špatném stavu. Na většině staveb se tato situace nestala, ale jednou dvakrát do roka se to stává. Pořád tam máte dvacetiprocentní pravděpodobnost, že se v zemi trefíte do dobrého kanálu,“ řekl Laštovička.

A připouští, že se jedná o bezprecedentní situaci. „Nikde v republice nikdy v tak velkém rozsahu nebyl veden spor o vodohospodářský majetek,“ míní Laštovička.