Sup ze zlínské zoo nepřežil v Bulharsku první volný let, narazil do drátů

  11:50
Smutná zpráva dorazila do zlínské zoo z Bulharska. Samička supa mrchožravého vylíhnutá letos v červnu ve Zlíně po převozu na Balkán nepřežila svůj první let. Po dlouhém kroužení narazila do elektrických drátů. Zoo chce Bulharsko vyzvat k podobným opatřením, jaká nyní zavádí Česko.

Samička supa mrchožravého odchovaná zlínskou zoo, která po převozu do volného přírody do bulharských hor nepřežila náraz do elektrických drátů. | foto: Zoo Zlín

Samička se ve zlínské zoo vylíhla na začátku června letošního roku jako zdejší v pořadí již desáté mládě supa mrchožravého. Záhy po vylíhnutí ji chovatelé předali pod náhradní rodičovský pár supů mrchožravých do Zoo Praha.

„Přemístěním samičky do pražské zoo jsme náš chovný pár supů mrchožravých přiměli k druhé snůšce. V současné době tak pečuje o dalšího potomka,“ řekl hlavní zoolog zlínské zoo Kamil Čihák.

Když měla samička dva měsíce, převezli ji na konci července společně se stejně starým supem mrchožravým z pražské zoo k vypuštění do Východních Rodop. Byla čtvrtým supem mrchožravým ze zlínské zoo odeslaným do zmíněného bulharského pohoří.

Sup mrchožravý patří mezi nejohroženější zástupce evropských druhů supů, populace na celém Balkáně čítá méně než třicet párů.

Fotogalerie

Mladí supi zvládli dlouhou cestu do Bulharska bez problémů, stejně úspěšné bylo i jejich umístění v zasíťovaném adaptačním hnízdě pod skalním převisem.

„Díky zařízení pro krmení a napájení je ochranáři krmili, aniž by je supi zahlédli. Ptáci zdárně prospívali, proto po třech týdnech mohla být síť odstraněna. Naše samička opustila hnízdo jako první,“ doplnil Čihák.

Ornitologové její první let sledovali díky malé satelitní vysílačce umístěné na jejích zádech.

„Kolega Klisurov z ochranářské organizace Green Balkans mi popisoval, jak 40 minut kroužila nad horskými hřebeny. Jak se k ní postupně přidávali další vypuštění supi. Byl to určitě nádherný pohled,“ uvedl ředitel zlínské zoo Roman Horský.

Po několika hodinách ve volné přírodě však přišel osudný okamžik. Podle získaných informací samička při letu narazila do drátů vysokého napětí. Zásahem elektřiny okamžitě zemřela.

„Nemuselo to nutně souviset s tím, že byla odchovaná v zoo a šlo o její první let. Na elektrické dráty si ptáci všeobecně těžko zvykají, zahyne jich spousta i v dospělém věku a žijících v krajině už dlouho. Stačí snížená viditelnost, poryv větru, který je srazí k drátům. Většina ptáků na to není připravená celoživotně. Při pohledu shora proti tmavému pozadí země je nemusí ani zaznamenat,“ uvažuje zoolog Čihák.

Podle odhadu odborníků ve světě po zásahu elektrickým proudem ročně zahyne miliarda ptáků. V Česku je to podle studie Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) 350 tisíc jedinců.

„Naši republiku křižuje přes sedmdesát tisíc kilometrů elektrického vedení, rozvodnou soustavu tvoří také 750 tisíc stožárů a sloupů. Od roku 2009 platí zákon, že do června 2024 musí být kvůli ptákům zabezpečené všechny sloupy vysokého napětí. Podle hodnocení odborníků z AOPK to však distribuční společnosti zřejmě nestihnou. I tak však považuji toto opatření za skutečně mimořádný legislativní úspěch při ochraně ptáků. Čím více stožárů bude osazeno speciálními konzolami, kryty nebo bidly, tím lépe,“ zdůraznil ředitel Horský.

K dalším ochranným opatřením patří třeba umístění různých barevných prvků, např. koulí nebo spirál, pro zvýraznění drátů elektrického vedení.  

Prosazení instalace ochranných prvků bude iniciovat také společnost Green Balkans, a to nejen ve Východních Rodopech.

„Bulharským kolegům poskytneme veškerou možnou pomoc. Připojíme se k jejich žádosti, předáme informace ohledně vhodné ochrany stožárů a drátů. Odchov v lidské péči a následné vypuštění supů do volné přírody představuje obrovské nadšení, práci a úsilí desítek lidí, pro supy tak chceme zajistit ty nejlepší podmínky pro jejich přežití a zapojení do reprodukce,“ poznamenal ředitel zlínské zoo.

Autor: