Na valné hromadě společnosti Vodohospodářská zařízení (VHZ) neuspěl ani jeden ze tří návrhů na budoucí model, naopak se prosadil návrh jednoho z malých akcionářů, obce Třeština, na další odklad konečného rozhodnutí. Obec žádala po vedení VHZ doplnění informací.

„Nemáme dostatek informací, abychom mohli rozhodnout jako řádný hospodář. Chybí technický, právní audit a rozpracování variant do podrobných čísel,“ argumentoval starosta František Laštůvka.

Obce těsnou většinou souhlasily. O tom, kterou z variant pro roky 2021 až 2025 vyberou, budou znovu hlasovat v červnu. Hraje se přitom o velký byznys provozování vodovodů a kanalizací, jenom na Šumpersku jde o zisky v desítkách milionů korun ročně. Otázkou je, zda bude vodohospodářství dál v rukou soukromé společnosti, nebo obcí.

Ty chtějí zisky vracet do infrastruktury a hrají především o to, aby měly kvalitní pitnou vodu, nezdražoval se provoz a změna v provozování nevyvolala skokové zvýšení ceny vody. V tom se shodují všechny akcionářské obce. Ovšem v názorech, jak toho dosáhnout, se naopak výrazně rozcházejí.

Vše se výrazně zkomplikovalo poté, co se francouzský majitel odmítl bavit o odprodeji společnosti Šumperská provozní vodohospodářská společnost (ŠPVS), které má v současné době vodárenství na starosti, definitivně padla možnost provozní společnost jednoduše odkoupit.

Ve hře jsou tři varianty, každá má však svá negativa

Dál se tedy hraje jen o zbývající varianty: vybrat v soutěži nového provozovatele, vybudovat si novou provozní společnost na „zelené louce“, nebo celý chod vodárenství řešit takzvanou servisní smlouvou a dodávkami jednotlivých činností od vícero firem.

První možnost je podle předsedy představenstva VHZ Petra Suchomela výhodná v tom, že nepovede ke zdražení vody a naopak může snížit cenu za provoz vodárenské a kanalizační sítě.

Šéf VHZ však současně připouští, že bude obtížné stanovit podmínky soutěže tak, aby nebyli zvýhodněni Francouzi, kteří mají s provozováním vody na Šumpersku dlouholeté zkušenosti a vlastní veškeré vybavení i know-how.

Nevýhodou řešení „na zelené louce“ je zase cena, protože by si vyžádalo náklady zhruba čtvrt miliardy korun. Šéf VHZ navíc tvrdí, že by se promítla do ceny vody, která by lidem zdražila o patnáct korun za kubík. Poslední variantu, v níž by si VHZ vybírala v soutěžích firmy na různé činnosti, odborníci označili za vůbec nejproblematičtější.

„Je organizačně velmi náročná, přitom odpovědnost za kvalitu a dodávku vody by byla na VHZ,“ vysvětluje Suchomel.

Akcionáři jsou zatím rozděleni do několika táborů

V Šumperku a v Lošticích se ale i přes řadu výhrad většina zastupitelů přiklonila k první variantě.

„Je dobré, aby vodohospodářský majetek provozoval někdo, kdo to umí, aby tu práci dělal profesionálně, efektivně a za rozumnou cenu. V tuto chvíli nevidím jako dobrou cestu zakládat novou společnost,“ řekl starosta Šumperka Zdeněk Brož. Obě města odhlasovala, že by šlo jen o přechodovou fázi k vlastnímu provozování.

„Je dobré mít čas na to, abychom vše pečlivě připravili a vytvořili vlastní provozní společnost,“ řekla starostka Loštic Šárka Havelková Seifertová.

Variantu přechodového období navrhuje i představenstvo VHZ. „Je to kompromis. Vybrat provozovatele na časově omezenou dobu ve veřejném výběrovém řízení a v tomto mezidobí se připravit k následnému převzetí a provozování svého majetku,“ popsal Suchomel. Toto období by se podle něj mohlo pohybovat mezi pěti až deseti lety.

Naopak druhý největší akcionář Zábřeh se přiklonil k návrhu několika dalších menších obcí.

„Jsem příznivcem toho, aby voda byla v našich rukou, nikoli v rukou francouzské společnosti, protože jde o strategickou surovinu,“ řekl zábřežský místostarosta Karel Crhonek. Podobný názor zastává většina akcionářů. Nicméně i podle Crhonka je potřeba získat další informace, než bude moci jednoznačně podpořit jednu z variant.

„Dosavadní rozbory a studie nás nepřesvědčily,“ říká.

Obce možná nakonec už nestihnou rozhodnout do voleb

Pokud však akcionáři v červnu zvolí variantu „zelená louka“ později, bude podle Suchomela málo času na přípravu.

„Navíc pokud máme připravit audity a další rozbory, je potřeba vybrat odborné firmy, což nějakou dobu trvá a stejně tak potrvá i zpracování požadovaných podkladů. Nedá se vyloučit, že se je nepodaří včas získat, aby tyto podklady měly obce k dispozici na prostudování před červnovým hlasováním,“ pochybuje.

Tak se může zpoždění ještě zvýšit a není nereálné, že nakonec budou rozhodovat o provozování vodárenství až nové samosprávy vzešlé z podzimních komunálních voleb.

Zatím ovšem nic nenasvědčuje tomu, že by se názory s postupem času sjednocovaly. Naopak se zdá, že situace je stále více nepřehledná, a tedy i nevyzpytatelná. Svědčí o tom například případ Mohelnice, která fakticky rozhodla o výsledku posledního hlasování ve prospěch návrhu Třeštiny a dalších malých obcí.

Pro odsouhlasení nové soutěže o provozovatele totiž při hlasování chybělo šest procent akcií, přičemž Mohelnice se svými 16 procenty mohla výsledek rozhodnout. Čemuž také nejdřív vše nasvědčovalo, protože tamní zastupitelstvo dalo starostovi mandát, aby hlasoval právě pro toto řešení. Jenže on se nečekaně rozhodl jinak.

„Pokud dostaneme ještě další informace, je lepší vyčkat a teprve potom rozhodnout. Nemyslím, že svým hlasováním nějak bojkotuji usnesení zastupitelstva,“ hájil své rozhodnutí Kuba.