Z přírodních krás je největším hitem Naučná stezka Povydří mezi Čeňkovou Pilou a Antýglem. Ale také Prameny Vltavy, okolí Schwarzenberského kanálu či Plešné jezero. Turisté už však na Šumavu nejezdí jen za přírodou. Svou oblibu neztrácejí dva roky od otevření ani návštěvnická centra, kde lidé mohou ve výbězích pozorovat vlky, rysy nebo jeleny.

Vyplývá to z dat, která přes letošní léto shromáždila Správa NP Šumava. Ta v posledních letech registrovala každoroční nárůst počtu turistů, kteří největší český národní park navštíví. A tento trend se nezastavil ani letos.

„V posledních třech letech se počet návštěvníků zvyšoval vždy zhruba o pětinu. Letos nebyl nárůst tak výrazný. Některé z vysledovaných trendů jsou ale velmi pozitivní,“ podotýká Jan Dvořák, mluvčí Správy NP Šumava.

Ukázalo se například, že k nejnavštěvovanějším atrakcím parku stále patří návštěvnická centra v Srní a na Kvildě. Vracejí se tam i lidé, kteří už vlky či jeleny pozorovali, a jejich návštěvnost tak zásadně neklesá. A to i přesto, že centra už nejsou žádnou novinkou. Za dva měsíce letních prázdnin vidělo výběhy letos 86 tisíc lidí. Loni to bylo víc než 110 tisíc.

„I když počet lidí, kteří tam přišli, oproti loňsku lehce poklesl, není to nijak dramatické. Pořád platí, že zhruba o třetinu vede v počtu návštěvníků vlčí výběh u Srní. Soví voliéry v Borových Ladech si také drží svůj standard,“ popisuje Dvořák.

Kromě center se zoologickým programem lidé pravidelně navštěvují i informační střediska národního parku. V nich je naopak letos patrný lehký nárůst počtu návštěvníků. Mezi nimi se navíc znovu objevují hojně i němečtí či holandští turisté, kteří po náporu v 90. letech minulého století Šumavu spíše opomíjeli.

„Úplně nevíme, co to způsobilo. Možná je to i tím, že Česko je v rámci Evropy vnímáno jako jedna z bezpečnějších zemí. Jistě na to má ale vliv tříletá intenzivní spolupráce s Národním parkem Bavorský les a naše vzájemná propagace, která se neprojeví hned, ale teď už má výsledky. Lidé vnímají, že na Šumavě neexistuje hranice, a mohou tak navštívit největší kus divočiny ve střední Evropě,“ míní Dvořák.

Z přírodních krás na Šumavě nejvíc lákají tradiční stálice, jako jsou Povydří nebo Prameny Vltavy. Kromě nich to ale vypadá, že hlavně v letních měsících, kdy je Šumava pod největším tlakem turistů, dává stále větší část návštěvníků přednost méně proslaveným lokalitám.

Zařízení v terénu budou počítat návštěvníky

Mezi ně patří například Královský hvozd na Železnorudsku s Černým a Čertovým jezerem, oblast v okolí Borových Lad a Polecké nádrže a také další místa v CHKO Šumava.

„Naši strážci si kromě toho všimli i dalšího zajímavého trendu. Před deseti lety vyráželi lidé k oblíbeným turistickým cílům tak, aby tam byli okolo deváté hodiny. Před pěti lety už to byla desátá hodina, dnes se k přírodním skvostům chodí až po jedenácté,“ dodává Dvořák.

Právě odhad strážců a jejich zkušenosti byly tím hlavním, na co se Správa NP Šumava doposud spoléhala při sčítání lidí, kteří národním parkem procházejí, aniž by se zastavili na místech, kde správa nabízí své služby. To se má ale brzy změnit. Na Šumavě totiž startuje tříletý projekt, který má ve spolupráci s NP Bavorský les odhalit, jaké jsou motivace lidí, kteří do divoké přírody Šumavy míří, kolik jich je a odkud přicházejí.

Všechny tyto informace mají národní parky získat pomocí Socio-ekonomického monitoringu, který potrvá až do konce roku 2019 a bude stát přes sedm milionů korun. Pětaosmdesát procent nákladů pokryje dotace z Programu přeshraniční spolupráce a odborným garantem je Zemědělská univerzita ve Vídni.

V první části projekt zahrnuje počítání návštěvníků pomocí automatických sčítačů. „Ty teď instalujeme v terénu. Celkem to bude 34 zařízení, jejichž základem jsou teplotní a tlakový senzor, který rozliší chodce od cyklisty a auta a jejich pohyb zaznamená. Sčítání potrvá do října příštího roku. Sčítače jsou umístěny na hranicích národního parku a u parkovišť v obcích,“ vysvětluje koordinátor projektu Josef Štemberk.

Ve druhé fázi chce správa oslovit návštěvníky pomocí dotazníků, které se budou každý měsíc lišit. Za dva roky jich chce získat přes dva tisíce. „Kromě informací, odkud k nám lidé jezdí, co zde hledají a jak jsou spokojeni, se dozvíme i to, jak vnímají vliv národního parku na regionální ekonomiku, jak oceňují kvalitu environmentálního vzdělávání či podmínky přeshraniční turistiky,“ dodává Štemberk.