Údržba běžkařských stop na Šumavě je dražší. Ničí je i turisté se psy

  9:24
Až o třetinu vyšší náklady na udržování běžkařských stop hlásí na konci zimy obce na Šumavě. Může za to dobrá sezona, která trvá déle než v minulých letech, a také proměnlivé počasí. Komplikace při údržbě tras pro lyžaře způsobovali ale i neukáznění turisté.

Běžkaři na Kvildě. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Třikrát až čtyřikrát za týden vyráželi letos průměrně rolby udržovat stopy pro běžkaře v okolí šumavských obcí. I když přišla obleva, je jasné, že vhodné podmínky pro lyžování ještě nějakou dobu na horách vydrží.

Ve srovnání s předchozími roky se zimní sezona na Šumavě povedla, penziony a hotely měly plno.

I díky tomu se ale naplno projevily problémy, které zimy na Šumavě v posledních letech provázejí. Například neukázněnost návštěvníků, kteří sami nákladně udržované stopy často ničí.

Obce kvůli tomu na jejich údržbu vynakládají čím dál víc peněz, které rozhodně nezvládají pokrýt příjmy z parkovného. I díky časté údržbě si ale kvalitu stop běžkaři pochvalují.

Strážci parku řeší prohřešky domluvou

„Musím říct, že jsem se na rozdíl od minulých sezon s nějakou opravdu rozbitou stopou nesetkal. Je znát, že rolby vyjíždějí častěji. Hodně jezdím i do Německa, Rakouska nebo Itálie. Tam je to sice jiná liga, stopy se najíždějí zřejmě každý den, ale všude si taky člověk kromě parkování platí právě i za stopu,“ říká Jan Froněk, který na Šumavu jezdí běžkovat pravidelně.

Setkává se prý i s tím, že ve stopě potká pěší turisty, malé děti, které rodiče nedovedou okřiknout, aby trasu neničily, nebo pejskaře, kteří přitom do stop podle návštěvního řádu vstupovat nesmějí.

„Zrovna v neděli jsem jednoho potkal na Stožci. Měl naštěstí malého psa, takže mi to nevadilo. Velký pes, to už by bylo něco jiného,“ říká běžkař.

Ničení upravených tras trápí obce, které se je snaží udržovat v co nejlepším stavu. Pohyb po nich ale upravuje návštěvní řád Národního parku Šumava.

Správa parku by měla dohlížet na jeho dodržování, sankce ve formě pokut ale její strážci většinou neudělují.

„Pokud strážci potkají někoho, kdo se ve stopách chová v rozporu s návštěvním řádem, snaží se vše řešit domluvou - a lidé si většinou dají říct. Vnímáme řád jako nástroj prevence, apel, při jeho porušení nemůžeme vybírat pokuty. Je potřeba říci, že většina návštěvníků se chová tak, jak má,“ říká mluvčí správy NP Šumava Jan Dvořák.

I tak ale přiznává, že problémy s neukázněnými návštěvníky jsou každoroční součástí šumavské zimní sezony.

„Lidé by si měli uvědomovat i to, že mimo stopu se mohou pohybovat sice stejně jako v létě, tedy mimo přírodní zóny všude, ale příroda je v klidovém režimu. Proto se snažíme upozornit je, aby se chovali s tímto vědomím,“ podotýká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Nejvíce stopy ničí lidé, kteří se chtějí vydat pěšky na místa, jež jsou turisty hojně vyhledávaná i v létě, někdy ale i samotní běžkaři. Na české straně Šumavy jsou totiž jiné podmínky než za hranicemi.

Zatímco v Bavorsku jsou silnice pro stopy tak široké, že umožní údržbu několika stop vedle sebe a mezi nimi i dostatečně širokého pásu pro vyznavače volného stylu, na české straně jsou stezky užší.

„A tak se prostě nedá vyhovět všem. Problémem jsou i lyžaři, které táhne pes. Pokud je sníh měkký, dokáže takový člověk se svým psem stopu zničit za krátkou chvíli pro všechny další. Vadí mi, že i když je u každého vstupu do Bílé stopy piktogram, který jasně určuje, co je dovoleno, a co ne, nikdo to důsledně nehlídá,“ podotýká starosta Modravy Antonín Schubert.

Zpoplatnění stop ze zákona nejde

Právě na Modravě najíždějí okruh 38 kilometrů stop a jedna taková jízda stojí podle starosty 18 tisíc korun bez DPH.

„Zpoplatnit stopu jako v jiných státech by bylo ideálním řešením. Jenže u nás to za současných podmínek daňový zákon reálně neumožňuje, zpoplatnění nemá oporu v právním řádu, a tak není možné ho zavést i přesto, že mám signály, že by to řada návštěvníků uvítala,“ vysvětluje Schubert.

Podobné zkušenosti popisuje i starostka Borových Lad Jana Hrazánková.

„Snažíme se stopy najíždět podle potřeby. V sobotu jsem s partou kamarádek vyrazila sama, abych se podívala, jak to vypadá z pohledu běžného uživatele. Jely jsme jen okruh asi deset kilometrů. Za tu dobu jsem napočítala 12 psů přímo ve stopě. Všimla jsem si, že někteří lidé prostě všechna nařízení ignorují. A problémy přímo v obci způsobují i ti, kteří se nenamáhají popojít k vjezdu do bílé stopy a jezdí i přímo v intravilánu obce,“ vysvětluje starostka.

Podle ní už se i na Šumavě zima blíží ke konci. „Zatím se budeme snažit stopy dál najíždět, ale uvidíme, jak se bude vyvíjet počasí. I teď už je ale znát, že zájem lidí je menší. I když jsou na Prachaticku jarní prázdniny, lidí je tady méně a nezdržují se tu příliš dlouho,“ dodává Hrazánková.