Zemědělská laboratoř u Chrudimi má lék na sucho: Zasít hrách a zničit jej

  8:06
Na poli za Nabočany u Chrudimi vyrostla zemědělská laboratoř. Políčka velikosti domovní chodby s mnoha druhy hrachu, obilí nebo kukuřice vypadají z vrchu jako malé koberce. Pro farmáře mají ovšem zásadní význam. V praxi vidí plodinu, kterou hodlají ve velkém vyzkoušet na svých polích.

Zemědělci proti suchu sejí hrách, pak jej zničí. | foto: Martin Klíma

Fotogalerie

Zemědělci přišli na způsob, jak nahradit na polích pesticidy a zároveň udržet i v dobách dlouhodobého sucha v půdě vláhu. To vše zajistí takzvaná pomocná plodina. Oč méně přitažlivé pojmenování, o to lepší výsledky. Na výstavě Naše pole u Chrudimi tato novinka některé zemědělce zaujala.

„Pomocná plodina má pomoci té hlavní, kterou na poli pěstuji pro hlavní výnos,“ řekl Václav Brant z České zemědělské univerzity, který se metodou dlouhodobě zabývá.

Pomocná plodina se doslova obětuje pro tu, která přijde po ní a zajistí jí živiny a bude fungovat jak zásobník vláhy.

V praxi to vypadá tak, že zemědělci zasejí na podzim třeba hrách nebo cokoli jiného. Rostlina ještě stihne načerpat vodu a přijme dostatek slunce. Nechají ji na poli do jara, kdy ji mechanicky nebo chemicky zahubí. Pak teprve zasejí hlavní plodinu, například kukuřici. V meziřádku zůstane pomocná plodina, která ochrání půdu, navíc v odumřelé rostlině jsou živiny.

„Tady jsou dobré například luskoviny, které dokážou fixovat z atmosféry vzdušný dusík,“ řekl Brant.

Pomocná rostlina však ještě funguje i jako pomyslné potrubí, její kořeny drží vláhu. Po nich se pak vláha vsakuje do spodních vrstev. Mezi kořenem a půdou totiž zůstane prostor, kudy si voda do půdy lépe najde cestu. „To vymyslela příroda, my se to jen zpětně snažíme uchopit a pracovat s tím,“ řekl Brant.

A zdá se, že na metodu, která zadržuje vláhu v půdě, začnou více slyšet i farmáři v Čechách. „Jsme zatím konvenční zemědělci, výnosy máme přijatelné. Toto se mi zdá z pohledu sucha minimálně na zamyšlení. Když vidím, že jsou k tomu vyvinuté i stroje, chce k tomu odborníky tlačit. Nic jiného nám totiž nezbude. To sucho nás donutí, abychom vláhu v půdě zadržovali,“ řekl Karel Kopista, soukromě hospodařící farmář z Úhřetic.

Využití pomocné rostliny je šetrné a ekologické

S využíváním pomocné rostliny je spojené i omezování pesticidů a hnojiv. „Je to šetrnější způsob. Navíc je pomocná rostlina vhodná do všech plodin, hodně napomáhá například dobrému růstu kukuřice. V meziřádku pak nedochází k půdní erozi. Hojně je využívaná také v řepce, protože dodává slušnou zásobu dusíku, tedy živiny. Úspěšně funguje například v máku, nebo cukrové řepě,“ vysvětlil Brant.

Využití pomocné plodiny se hodí pro každý typ půdy, spíš je třeba brát na zřetel, jaká pomocná plodiny roste v daném typu půdy. Lehkým půdám, tedy pískům, chybí živiny, takže odumřelá rostlina poslouží jako hnojivo, v těžších zase udrží vodu.

Pomocná plodina má však i možné nástrahy, může té hlavní konkurovat a ohrožovat ji, navíc se touto metodou zvyšují nároky na pracnost. Pěstování dvou rostlin na jednom poli však napomáhá už i technika, stroje dokážou přesně nasít potřebné plodiny do meziřádku na požadovanou vzdálenost.

Ve světě znají farmáři podle Branta tuto metodu 40 let, hojně ji využívají zemědělci ve Francii nebo Německu. Také v Česku se zvolna dostává do povědomí farmářů. „Ovšem ministerstvo zemědělství se k ní zatím podrobněji nevyjádřilo,“ řekl Brant.