Slabá úroda obilí, uhynulé ryby, ale třeba také usychající stromy i městská zeleň. Agrární komora odhaduje ztráty v celém Česku na devět až jedenáct miliard korun a velký podíl z toho padne na jižní Moravu, která suchem trpí nejvíce. Nejpostiženějšími oblastmi jsou Břeclavsko a část Znojemska a Hodonínska.

Právě proto, že v posledním jmenovaném regionu je velký propad u pšenice, která zaujímá asi polovinu zemědělské plochy, mohou se jen tady podle hrubých odhadů škody vyšplhat až na 300 milionů korun.

„S obilím je to vážně špatné. S počasím hrajeme vabank a letos to vyšlo na nás,“ potvrzuje Dagmar Slabá z čejkovického družstva.

Z mapy projektu Intersucho vyplývá, že sucho v Jihomoravském kraji snížilo letošní výnos hlavních plodin o 30 až 40 procent. Jenže v zemědělství vždy platí, že se situace liší soused od souseda.

Například v Šatově na Znojemsku se kukuřice na zrno kvůli suchu nevyvedla víc než z půlky, u obilovin a slunečnice se propad pohybuje mezi 30 a 50 procenty. „A to je pro letošek ztráta nižší – počítáno v tříletém průměru. Loňský výpadek čísla dost snížil,“ podotkl Václav Kropáč z šatovského družstva.

Města spotřebovala víc vody na zalévání

Nejspíš nejlépe z letoška vyšlo Blanensko, kde je propad u obilí deset procent proti pětiletému průměru. „Sucho mělo vliv hlavně na kukuřici, jeteloviny a trávy, druhé seče nebyly. Krmiva i slámy je méně než v jiných letech,“ shrnula šéfka Agrární komory a zemědělského svazu Marcela Pokorná, která škody odhaduje na 50 milionů.

Sucho působilo obří problémy třeba také v péči o městskou zeleň. Ve Vyškově každý letní pracovní den spotřebovali na zalévání šest kubíků vody. Od jara tak radnice vynaložila zhruba 400 tisíc korun, dříve to bývala jen čtvrtina.

„K tomu je navíc nutné přičíst i denně projeté desítky kilometrů s multikárou, která vodu převáží. Řada stromů i tak uschla, škody odhadujeme na půl milionu korun,“ vypočetl mluvčí úřadu Michal Kočí.

Také Veřejná zeleň města Brna letos spotřebovala asi o třetinu vody víc proti minulému roku.

Ani v rybníce není vždy voda

Ušetřeny nebyly ani lesy. Na sever od Brna ve Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny uschla třetina mladých stromků. Letos přitom vysázeli 445 tisíc sazenic za téměř 3,5 milionu korun.

Úhyn ryb v rybníku Nesyt 14 fotografií

Se suchem má sice obtíže kdekdo, nárok na kompenzace ale mají jen podnikatelé v zemědělské výrobě, kteří pěstují plodiny, pečují o okrasné a ovocné školky, a podnikatelé v lesnictví, kteří mohu mít škodu na sadebním materiálu.

Prokazatelné škody však mají třeba i rybáři. Například Rybářství Hodonín, jemuž letos v Nesytu – největším rybníku v kraji – uhynulo asi sto tun ryb a škoda přesáhla pět milionů korun. A aby nebyly důsledky sucha ještě horší, do rybníků čerpají hospodáři vodu z řeky Moravy za stovky tisíc korun. Jinak by se ryby dusily v bahně.

V rybníce Nesyt uhynulo více než sto tun ryb (13. 8. 2018)

V tomto ohledu je Rybářství Hodonín průkopníkem. „Už loni jsme k čerpání přistoupili, ale nebylo to tak kritické jak letos. Byl to vytržený trn z paty. Jinak bychom museli rybářství pro letošek odložit,“ prohlásil jednatel Oldřich Pecha.

Už proto vytvořil iniciativu především pro ministerstvo zemědělství, aby stát podporoval i rybáře. „I nás postihuje sucho, byť je to paradoxní. Zdá se, že v rybníce je voda vždycky, ale není,“ dodal.

Vyplacení kompenzací brzdí byrokracie

Jenže zcela spokojení nejsou ani ti, kteří kompenzace pobírají. „Zemědělcům vadí přílišná byrokracie, administrativní složitost a fakt, že k výplatám dochází až rok poté, co region postihlo sucho,“ shrnula výtky podnikatelů Petra Dufková z hodonínského zemědělského svazu.

Její slova potvrzují i zemědělci, které MF DNES oslovila. „Kdyby přišly peníze hned, je to největší pomoc. Takto akorát papírujeme s nejistým výsledkem a prožíváme měsíce nejistoty, jestli dostaneme aspoň část zpět,“ přidal se Tomáš Dráb z družstva v Šanově na Znojemsku.

Podle ministerstva zemědělství je dlouhá lhůta kvůli složitému vyhodnocení škod. Agrární komory posílají zemědělcům dotazník, Intersucho dělá analýzy a určuje postižené katastry, a to zdaleka nejsou všechny úkony. „Letos se pokusíme tuto dobu výrazně zkrátit,“ přislíbil mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Žádosti o kompenzace za loňské sucho se podávaly letos v červnu. Přišlo asi 3 200 návrhů, mezi které se rozdělí 1,2 miliardy korun.

Starosta obce Maršov ukazuje vyschlé toky (15. 8. 2018)