„Otavy nenarostly, první seč přinesla proti běžným rokům o pětinu menší výnosy a ke druhé na mnoha místech vůbec nedošlo,“ uvedla Dagmar Gracová z agrární komory v Uherském Hradišti. „To už je velký propad,“ dodala.

V průměru se ve Zlínském kraji sklidila polovina běžného množství sena.

Řešením by bylo nakoupit hotové seno, jenže to by muselo jít o lokální výkyv. V tuto chvíli je ale situace prakticky stejná v celé Evropě. Cena za tunu se v Česku kvůli tomu vyšplhala z tisíce korun na čtyřnásobek a nejspíš ani to není konečné. Navíc je obtížné ho sehnat.

„Rozumný sedlák teď seno neprodá. Nabízeli ho ti, kteří měli pozemky a neměli dobytek, ale tráva prostě nenarostla,“ popsal propagátor ekologického zemědělství Milan Drgáč.

Farmáři proto přemýšlejí, čím budou v zimě krmit. „I loni bylo sena málo, nezbyly žádné zásoby. Poprvé v historii farmy se stalo, že jsme museli přivézt seno odjinud,“ líčí Radek Langer z Ekofarmy Lípa u Zlína, kde chová ovce a skot. „Navíc se prodloužila krmná sezona,“ dodal Langer.

Běžně začínali krmit v říjnu, letos musejí přidávat už teď. I pastviny jsou totiž suché a to málo, co dávají, zvířatům nestačí.

Situace není všude stejná

Pokud se vezme Zlínský kraj jako celek, není na tom tak zle jako jiné oblasti. Ale uvnitř území jsou dramatické rozdíly. Na horní části Valašska pršelo víc než jinde a třeba zemědělci na Karlovicku seno mají.

Jižní Valašsko a oblast Slavičína nebo Vlachovic jsou však suché. Málo srážek mělo i Zlínsko. „Hospodařím ve Vizovicích a Všemině, kde nepršelo skoro vůbec,“ sdělil majitel Farmy Kudlov Jan Švéda.

Situaci řeší tím, že do krmení přidává slámu. Ta sice krávy zasytí a díky tomu farma udrží současné počty dobytka až do jara, zároveň ale musí počítat s nižšími výnosy.

Mléka bude méně a i narozená telata budou menší. Jejich cena se přitom odvíjí od váhy. Farma má teď 400 krav, jedna z nich potřebuje denně 20 kilo sena. Kromě toho chovají 1300 ovcí.

Že je letos situace horší než jindy, se shodují také zemědělci s letitou zkušeností. Sucha bývala, i taková, která ničila úrodu těsně před sklizní. Ovšem po nich zase zapršelo. Současné sucho už ale trvá několik let v řadě a je proto jasné, že bude měnit zažité postupy.

„Jenže nejdřív musí celé zdejší zemědělství padnout. Až pak přijde změna politiky,“ tvrdí Švéda.

Sucho trvá několik let, farmáři postrádají reakci státu

Ze současné situace nevede žádné rychlé řešení. Zlínský kraj před časem nabídl dotační peníze na zadržování vody v lesích pro majitele nejmenších pozemků. Takových je v kraji hodně, zároveň ale nemohou dosáhnout na dotace od státu. Zatím si stovka úspěšných žadatelů rozdělila přes 9 milionů korun.

Fond, který by v tuto chvíli pomohl zemědělcům, ale kraj nemá. „To se musí řešit na centrální úrovni,“ řekla Margita Balaštíková, krajská radní odpovědná za zemědělství.

Farmáři ale ve změnu příliš nevěří. „Sucho už je pět let. Je to sice oblíbené téma, ale nezažil jsem, že bychom v této souvislosti stát nějak zajímali,“ shrnul Švéda.

Na vzestupu je ekologické hospodaření

Problém vidí v tom, že zemědělství ztratilo původní funkci, tedy obživu obyvatel státu. „Z peněz daňových poplatníků dostane zemědělec dotaci. Lidé ale nedostanou zpět maso z krav, které za ty peníze krmí. Ty se prodají do zahraničí a do země se doveze maso odjinud,“ popsal.

Chovatelé ve Zlínském kraji vyvážejí do zemí, jako je Turecko, Rumunsko či Nizozemsko.

Sucho už nyní mění letitý způsob hospodaření. Na vzestupu je ekologické hospodaření, kdy se pole hnojí kravskou mrvou, střídají se na nich plodiny, velké lány se dělí na menší plochy. To jsou ale pomalé změny.

„Lidé však začínají přemýšlet jinak. Už jsme prokázali, že půda, na které se hospodaří ekologicky, má jinou strukturu, lépe drží vodu a není tolik ohrožená suchem,“ poznamenal Drgáč.