Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyprahlá jižní Morava čeká na déšť. Bez něj plodiny na polích uschnou

  10:50
Letošní duben byl jedním ze tří nejteplejších v České republice za posledních padesát let. Sucho tak přišlo ještě dřív než loni. Jihomoravští zemědělci se bojí o úrodu, obce omezují napouštění bazénů.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Když se vysoké teploty spojí s nedostatkem srážek a tím, že v zimě napadlo málo sněhu a během jarního tání se do řek nedostalo dost vody, je zaděláno na problém.

Ten samý, jaký jižní Morava řešila už loni, jenže až v létě. Teď je půda vyprahlá a vodní toky vyschlé už na jaře. A dopady cítí všichni - zahrádkáři, vodáci, majitelé bazénů a zejména zemědělci.

Sucho na jaře, na začátku vegetačního období, škodí hlavně ozimým obilovinám, řepce, kukuřici či slunečnici. Některé plodiny bez vody ani nevzejdou. „Problém trvá už několikátý rok, jenže vzrůstá, letos je to nejhorší. Déšť půdu nedosytí. Duben byl abnormálně teplý a šli jsme hned ze zimy do léta,“ popisuje předseda představenstva společnosti ZEAS Lažánky u Veverské Bítýšky Vladimír Bílý.

Rostliny tak neměly čas, aby zesílily a získaly odnože. V polích s pšenicí jsou suché fleky, hrách žloutne a krčí se u země. V ječmeni usychají listy. „Čeká to na vodu, nebo na smrt. Je to žalostný pohled. Tento a příští týden je hraniční, musí zapršet,“ přeje si Bílý. Už teď u obilí předpokládá propad patnáct procent z výnosu.

Fotogalerie

Předpověď počasí a prognóza na další dva měsíce ale nejsou příznivé. „Deficit je momentálně takový, že je pouze desetiprocentní až dvacetiprocentní pravděpodobnost, že se půda dosytí do poloviny května či června,“ upozorňuje Miroslav Trnka z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Akademie věd ČR.

V předchozích 55 letech pršelo jen asi pětkrát tak moc, aby to stačilo na doplnění letošních hodnot. Musel by tedy spadnout dvojnásobek normálních srážek, což je 120 milimetrů. Jenže když naposledy na jižní Moravě pršelo, byly to jen dva až deset milimetrů.

V Česku je sucho jako ve vrcholném létě. A pršet hned tak nebude

Vegetace je o deset až čtrnáct dní napřed, stromy jsou dávno odkvetlé a brzy bude nedostatek vláhy znát i v ovocných sadech. „Panuje obava i u vinohradů, ale jako trvalá kultura mají hlubší kořeny. Zatím je problém spíš u letošní výsadby a mladé do tří let. Chtělo by to déšť tak den v kuse,“ přeje si Leoš Jakubec z Agry Horní Dunajovice na Znojemsku.

Révu tam mají z 80 procent pod závlahami, ale obávají se, jestli vodohospodáři vodu kvůli vysychajícím zdrojům pustí. „Primární je pro nás zabezpečení pitné vody pro obyvatele a pro závlahy zemědělské půdy,“ uklidňuje mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Odemykání Dyje vodáci zrušili

V povodí řeky Dyje je ovšem situace v současnosti nejhorší. Vranovská přehrada má hladinu čtyři metry pod normálem. Nádrž by na jaře měla být plná, ale letos v ní chybí pětadvacet milionů kubíků vody. Vodohospodáři proto museli upravit manipulační řád, aby do Dyje směli pouštět méně vody.

Kvůli nízké hladině už také zrušili znojemští vodáci odemykání řeky. „To se nám stalo za třiadvacet let dvakrát,“ poukazuje šéf vodáckého oddílu Neptun David Gros. Povodí navíc neplánuje, že by letos kvůli vodáckým akcím na jižní Moravě zvyšovalo hladinu řeky. 

Kromě toho je letos na Vranovsku pravděpodobné, že se voda brzy zkazí. Menší množství vody se rychleji ohřeje a vyskytnou se dřív sinice.

Letošní duben byl nejteplejší od roku 1800, v průměru bylo 15,6 stupně

Sucho se projevuje i vysycháním zdrojů pitné vody v obcích a městech. A zatímco loni se zákazy čerpání vody vydávaly hromadně až v létě, letos k nim starostové přistupují dříve. Třeba v Běhařovicích na Znojemsku mohou lidé sice zalévat, ale bazény smějí napouštět až po svolení obecního úřadu, který dá žadateli termín.

„Aby nedošlo k nadměrnému odběru vody z vodojemu a tím pádem omezení spotřeby vody pro domácnosti obcí Běhařovice, Ratišovice a Stupešice,“ píše se v oznámení na webu obce. Tomu, kdo bazén napustí bez povolení, hrozí obec trestním oznámením za nepovolený odběr vody.

Příspěvky na udržení vody

Radnicím, dobrovolným svazkům obcí nebo příspěvkovým organizacím teď v boji se suchem podává pomocnou ruku ministerstvo životního prostředí, které nabízí dotaci až tři miliony korun na průzkum, posílení a vybudování nových podzemních i povrchových zdrojů pitné vody. A také na výstavbu a rekonstrukci přivaděčů vody. Celkem rozdá 600 milionů korun.

Sucho a teplo dosáhlo kritické hranice, zásadně mění beskydské lesy

A dalších šest milionů korun letos přispěje i kraj, konkrétně na zlepšení technického stavu rybníků, toků a nádrží, které podpoří hospodaření s povrchovou vodou. Už tak byla schválena dotace na rekonstrukci obecního rybníku v Kučerově a Pavlovicích, malou vodní nádrž v Petrovicích nebo odbahnění rybníku v Újezdu u Rosic.

Lesy ČR zase investují do retenčních nádrží, nová už je na Čeložnickém potoce nad obcí Moravany na Hodonínsku. Další dvě nádrže, které bezpečně převedou větší vodu a zadrží vláhu v krajině, nyní připravují i na Znojemsku.

To, že voda nezůstává v půdě, je problém hlavně jižní Moravy. Průzkumy ukazují, že republika vysychá od nižších nadmořských výšek. Obecně tu prší málo a průměr se výrazně nemění. Ale mění se charakter srážek. „Buď je intenzivní déšť z lokálních bouřek, které rychle odtečou, nebo delší období neprší,“ vysvětlil Pavel Zahradníček z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.