Podle kojetínského starosty Jiřího Šírka je nedostatek vláhy viditelný například na usychajících stromech.

„Těch si možná málokdo všímá, ale nápadné je to třeba u bříz. Pomalu usychají desítky stromů ve městech i mimo ně.“

Kojetín je podle dat Českého hydrometeorologického ústavu místem, kde letos od ledna do srpna spadlo nejméně srážek v Olomouckém kraji. Klima Kojetínska se v tomto směru blíží spíše „vysušenému“ Jihomoravskému kraji, s nímž sousedí.

„Je to poznat na všech vodních tocích, stavy jsou nízké. Vysychají místa, kde dříve tekla voda. Dochází i k poklesu podzemní vody. Při polních pracích se v srpnu za zemědělskou technikou tvořila velká oblaka prachu,“ vypočítává Šírek.

Kojetín už chystá plány jak kolem města udržet více vody

O vedrech a suchu se baví i s kojetínskými pamětníky. Vzpomínají, že jako děti v zimě jezdili po ledě na mokřadech okolo města až do vedlejších obcí.

„Anebo si vybavují, že v některých kanálech a potůčcích bylo oproti dnešku i přes léto dost vody. Chytali tu ryby a raky,“ doplňuje starosta.

Kojetínské zastupitelstvo proto podle něj pracuje na plánech, které by zajistily, aby se kolem města zadrželo více vody. Připravuje například takzvané biocentrum.

„Půjde o systém tůní, rybníčků a mokrých luk na okraji Kojetína,“ upřesňuje Šírek.

Vody ubývá v hoře i vrtu zásobujícím lidi z okolí

Voda však nemizí jen u hranic s jižní Moravou, ale například také už v podhůří Hrubého Jeseníku. Ve Štítech na Šumpersku napršelo v srpnu nejméně vody z celého kraje, pouhých 26 milimetrů. Srpen byl i celkově v regionu zatím nejsušším letošním měsícem.

„Srpnový srážkový úhrn odpovídal zhruba 52 procentům krajového normálu,“ přibližuje Věra Šeděnková z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Ve Štítech si tak užili skutečně letní počasí.

„Jsme přece jen na severu ve vyšší nadmořské výšce, a tak u nás vždy bývalo chladněji. Letošní srpen ale byl velice příjemný pěkný letní měsíc. Ovšem co do srážek jednoznačně špatný,“ srovnává starosta Štítů Jiří Vogel.

Podle něj má město velké štěstí v podobě nedaleké Bukové hory, v níž je skrytý zdroj velice čisté pitné vody. Jenže v posledních letech už zdaleka ne vždy Štítům pokryje celoroční spotřebu. Místní se ještě mohou spolehnout na vrt, díky němuž se dostanou k velkým podzemním zásobám. Ale i tady už je dopad dlouhodobého sucha znát.

„U vrtu pozorujeme, že je hladina nižší než před šesti či sedmi lety. Určitě se v něm projevuje deficit minulých let, právě na vrtu je to nejvíce vidět,“ je přesvědčený Vogel.

Na velké sucho bylo „zaděláno“ už loňským podzimem a zimou

Expert na vodní bilanci krajiny Petr Hlavinka doplňuje, že suchem v poslední době trpí především západní polovina okresu Olomouc. Například na začátku září tu půda byla nasycena vodou zhruba jen ze čtyřiceti a méně procent své kapacity. Nedostatek vláhy trápí také severozápad a jihovýchod Prostějovska, jihozápadní cíp Přerovska a několik katastrů v jižní části Šumperska.

„Na letošních podmínkách se částečně podepsalo již počasí na podzim roku 2016 a také průběh zimy. Při ní ještě před sněhovými srážkami zamrzla půda, což později, zjednodušeně řečeno, zhoršilo doplnění půdní vláhy. To byla prvotní příčina jarního sucha, a proto bylo možné nynější sucho na Moravě částečně předvídat už v dubnu,“ vysvětluje Hlavinka.

Ten působí jako docent na Mendelově univerzitě v Brně a také v projektu intersucho.cz v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Zabývá se i dopady nedostatku vody na zemědělce, kteří letos bojují v některých regionech s nižší sklizní (psali jsme zde).

„Byly zasaženy obilniny, řepka a také například chmel, na němž se nepříznivě podepsaly i vyšší teploty vzduchu,“ dodává.

O tom, do jaké míry se doplní pro Olomoucký kraj klíčové zásoby podzemních vod, opět podle odborníků nejvíc rozhodne nastávající zima.