Ryby se dusí, rybáři rezignují. Suché léto tíží okolí Chlumce

  17:36
Suché léto v Hradeckém kraji devastuje toky i rybníky. Vodní nádrže jsou poloprázdné a řeky sotva tečou, takže ryby svádějí boj o život na hladině. Rybáři už se pustili do krizových výlovů a netají se zoufalstvím. Navíc o celý měsíc dříve přiletěli jejich velcí nepřátelé kormoráni.

Starosti s přítokem vody mají rybáři na pěti rybnících u Týniště nad Orlicí (18.07.2018). | foto: MAFRA

Mnozí rybáři na konci léta museli přikročit k takzvaným krizovým výlovům, tedy stěhování mladých ryb do relativně zdravých rybníků. Tento krok by měl aspoň trochu zmírnit nepříjemné následky letošního suchého léta, kdy koryta řek místo vody přiváděly většinou bahno.

Jenže další problémy teprve přijdou s podzimními výlovy, protože nebude voda na opětovné napouštění rybníků a sádek. Podle ředitele Rybářství Chlumec nad Cidlinou Ladislava Vacka přichází nouzový stav.

Záchranné výlovy nejsou jednoduché a závisí především na počasí. Většina rybářů proto s nadějí vyhlíží ochlazení a deště, které by vodu aspoň trochu oživily. Právě v Královéhradeckém kraji je podle jednatele Východočeského územního svazu českých rybářů Miroslava Bialka situace nejhorší. „Oproti jiným krajům tady vůbec neprší,“ konstatuje.

S největšími problémy se potýkají na Chlumecku, kde je nejhustší koncentrace vodních ploch v celém kraji. „Před dvěma týdny tady byla situace ještě horší. Po deštích a chladnějších nocích je to trochu lepší, přesto nám v týdnu zase plavaly u Chlumce ryby na hladině a dusily se,“ upozorňuje Bialek.

Další těžkosti rybářům přidělávají řeky, které po parném létu pouští vodu téměř po kapkách. Například Cidlina prý už neteče a voda v ní stojí pouze u jezů. „Když něco teče, je to jen zelený brčál. Ještě hůř je na tom Mrlina, ta dá maximálně kýbl za minutu,“ komentuje Ladislav Vacek smutný pohled na řeky. Vyschly Bystřice i Lužecký potok.

„V Polabí je katastrofální sucho. Labe je totálně vyprahlé a kromě Jizery už skoro nic neteče,“ říká Ladislav Vacek.

Právě poloprázdné řeky a absence dlouhodobých dešťů mohou zkomplikovat i napouštění sádek na přechovávání ryb od výlovů do Vánoc. Nutné bude prý i nasazení čerpadel, což s sebou přinese i nemalé finanční výdaje. „Budeme muset točit vodu dokola a pak z vydýchané vody musíme udělat opět použitelnou,“ popisuje nároky na sádkování.

Situaci rybářům neulehčují ani lidé, kteří se snaží získat vodu pro své zahrádky. „Nelegální odběr nás vede až k rezignaci. Dokonce jsem slyšel i názor, že máme v rybnících vody dost a jedna cisterna nám neublíží,“ komentuje Vacek.

Kormoráni mají hostinu

Aby toho nebylo málo, k Chlumci o celý měsíc dříve přiletěli kormoráni, kteří plundrují nízké hladiny řek a vodních nádrží, kde loví malé ryby.

„Mají je jako cukrátka na misce. Ryby se koncentrují na menších prostorách a ptáci je budou žrát delší dobu než obvykle. To bude další problém s násadkou dalších ryb do budoucna,“ nastiňuje Vacek trable s ptáky.

Návrat normálního stavu vod rybáři vyhlížejí až s příchodem zimy. Podobným situacím by se podle Vacka dalo předcházet anebo se minimálně účinněji bránit, jenže podle Vacka mnohé hatí zákaz obnovy starých rybníků. „Z většiny je zemědělská půda, přesto tam byl před sto lety rybník. Je zapotřebí, aby se budovaly nové vodní nádrže a toky,“ upozorňuje.

Další potíže přináší do řek a rybníků splavené bahno. Jen chlumecké rybářství za dobu své čtyřiadvacetileté existence vytěžilo ze svých desítek rybníků zhruba 1,3 milionu kubíků hlíny.

Vacek se netají přáním obnovovat staré rybníky, jenže to prý není tak jednoduché. „Třeba nám nedovolili obnovit rybník kvůli ochraně přírody. Další jsme neopravili, protože tři roky trvá jen příprava, kdy musíme přesvědčit úředníky kvůli změně územního plánu, protože z některých starých rybníků se za ty roky stala zemědělská půda,“ vysvětluje situaci.

Ministerstvo přispívá na nádrže

Podobný boj za obnovu rybníka zažil v roce 1997, kdy se mu podařilo přesvědčit úřady a díky tomu mohlo začít budování Jordánu u Chlumce.

„Má pět hektarů a nyní máme problém s údržbou jeho hráze, protože nám na ni někdo v uplynulých pěti letech namaloval biokoridor. Nesmíme kácet vzrostlé náletové porosty a stromy bez náležitých papírů,“ pozastavuje se nad požadavky ochránců.

Před dvěma týdny však vyslyšelo ministerstvo zemědělství zoufalé volání o pomoc a spustilo podávání dotačních žádostí na drobné vodní toky a malé vodní nádrže. „Na stavbu rybníka může obec získat příspěvek až deset milionů korun a na rekonstrukci poskytneme až dva miliony korun,“ tvrdí mluvčí ministerstva Václav Tampír.