Není náhoda, že města Valašské Meziříčí a Rožnov pod Radhoštěm před časem vyhlásila zákaz čerpání vody z řek a potoků kvůli suchu. Oběma městy totiž protéká Rožnovská Bečva, která zdaleka nevypadá jako obvykle. Aktuálně jí kvůli dlouhodobým vedrům a pouze občasným dešťům protéká pouze osm procent běžného množství vody.
„Celkově patří povodí Bečvy k nejhorším územím zasaženým suchem,“ shrnul mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Valašským Meziříčím protéká také Vsetínská Bečva, která je na 15 procentech obvyklého množství.
„Omezení odběru povrchových vod je nutné pro zajištění základních ekologických funkcí vodních toků,“ hlásila mluvčí valašskomeziříčské radnice Renata Votrubová.
Tamní obyvatelé nemohou brát vodu z řek a potoků na zalévání zahrad nebo napouštění bazénů. Totéž platí pro lidi v Rožnově pod Radhoštěm. „Současná situace je mimořádná, a proto bylo omezení nutné,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí rožnovské radnice Marie Hrabovská.
Zákaz odebírat vodu z toků vyhlásil už také Vsetín.
Hrozí loňský scénář
Vzhledem k tomu, že ještě není ani polovina srpna, může být za pár týdnů hůř. Hrozí, že se zopakuje scénář z předloňského roku, kdy byly řeky Bečvy na pouhých třech procentech.
Špatně to vypadá už dnes s některými menšími řekami a potoky: například v říčce Juhyni teče pět procent vody, jiné prakticky vysychají před očima.
„V rámci povodí jsou některé méně významné toky vyschlé. Voda se tam drží jenom v tůních a netvoří souvislý tok,“ upozornil Chmelař.
„Malé potoky, zvláště v povodí Bečvy, budou vysychat. Situace je vážná,“ upozornila vedoucí hydrologického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Eva Soukalová.
Pod hranicí sucha jsou také řeky v okolí Kroměříže, Zlína (obě města už také zakázala odběry vody z řek) a Uherského Brodu. Dřevnice se drží na 20 procentech běžného množství, Olšava v Uherském Brodě na patnácti a přibližuje se ke svému historickému minimu.
Podzemní vody stále ubývá
Po příčinách takového stavu není třeba dlouho pátrat. Tropické teploty v posledních týdnech, které jen občas prolomily prudší deště. Ty se však nevsákly do půdy, nedoplnily podzemní vody a odtekly pryč.
„Srážkové úhrny jsou dlouhodobě podnormální, v letošním roce byl výjimkou pouze duben. Průměrné červnové srážky pro Zlínský kraj jsou 102 milimetrů, letos ale dosáhly jen 49 milimetrů,“ přiblížil Chmelař.
A v povodí Bečvy jsou srážkové deficity největší. Chmelař ale současně upozorňuje na to, že tato situace není jen otázkou vydatnějších srážek.
„Mění se počasí jako takové, charakter podnebí, teploty se zvyšují. Neznamená to, že když bude pár dní pršet, tak sucho zmizí. Hydrologická situace na tocích bude podprůměrná až do doby, než se zlepší stavy podzemních vod,“ míní Chmelař.
Zrcadlem počasí jsou totiž podzemní vody, které stále klesají. Přesněji řečeno se nedaří dohnat pokles z předloňského roku.
„Většina vrtů v kraji je pod úrovní sucha. Očekáváme, že tropická vedra pomalu končí a podzemní vody už tolik klesat nebudou,“ přiblížila Soukalová.
Pomůžou přehrady u Vlachovic a na Hranicku?
Nicméně zlepšení je v nedohlednu. Pomoci by mohla opět jen zima bohatá na sníh nebo trvalé mírné deště, jež však nejsou na obzoru.
Navíc z dlouhodobého hlediska dopady sucha zmírní jen voda v krajině, tedy rybníky a mokřady. Odpařováním vody totiž dochází k ochlazování ovzduší. Zásadním opatřením jsou pak teprve velké přehrady, jejichž odpouštěním jsou schopni vodohospodáři zlepšovat situaci v řekách.
„Na Zlínsku bohužel velké vodní nádrže chybí,“ poznamenal Chmelař a připomněl Vranov na Dyji nebo Vír na Svratce.
Povodí Moravy i proto začíná připravovat podklady pro stavbu vodní nádrže nad Vlachovicemi. Hotová by mohla být kolem roku 2030 a situaci by měla zlepšit (více zde).
Situaci na Bečvě má zase zlepšit vodní nádrž Skalička, která má vyrůst na Hranicku těsně za hranicí Zlínského kraje (více zde).
