Kvůli suchu se změní lesy nad Brnem, jehličnany nahradí keře a listnáče

  7:26
Pásmo lesů nad Brnem bude za třicet let vypadat úplně jinak než dnes. Mendelova univerzita už letos začne s mýcením – jehličnaté stromy nahradí listnatými, které lépe odolávají suchu. Kácení pravděpodobně vyvolá další vášně.

Při procházkách nad Lesnou lidé v budoucnu místo borovic narazí častěji na listnaté stromy. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Extrémní sucho se projevuje nejen v zemědělství na polích, ale také v lesích. Sazenice stromků v obrovských vedrech a mnoha týdnech bez deště – jak tomu bylo i letos v létě – jednoduše uschnou.

I z toho důvodu Mendelova univerzita chystá masivní proměnu svých lesů, které vlastní severovýchodně kolem Brna u Lesné a Soběšic a dál k Řečkovicím a Ořešínu.

Do třiceti let tu chce postupně výrazně snížit počet jehličnanů. Nahradí je keře a menší listnaté stromy na desítkách hektarů blíže u Lesné. Dál na sever na dalších sto hektarech nakombinuje nízké i vysoké stromy ve střední les.

Kácet se začne už letos, a to po čtyřleté přestávce, kdy mýcení na třech hektarech v okolí lokality Panská lícha vyvolalo na Lesné velké protesty. Místní obyvatelé tehdy sepsali petici, kterou podepsalo více než 4 700 lidí.

Univerzita tak projekt přeměny pozastavila a jednala s městskou částí Brno-sever, jak pokračovat dál.

„Od začátku jsme považovali za nevhodné, aby se kácelo v blízkosti tamní lesní cesty do Soběšic, kterou lidé často využívají,“ uvedl starosta Brna-sever Martin Maleček (SOL).

Univerzita počká na výsledek voleb

Nakonec se obě strany shodly na kompromisu. „Ustoupili jsme, vykácíme plochy maximálně o velikosti hektaru. Kolem nich navíc zůstane pásmo, aby člověk, který půjde po cestě, mýtinu neviděl,“ řekl Radek Pokorný z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

I pro něj je to však stále citlivá záležitost vzhledem k tomu, jaké vášně mezi lidmi tři vykácené hektary v roce 2014 vyvolaly.

Než proto začnou v lese opět padat stromy, univerzita počká, jak dopadnou komunální volby, jak zareaguje nové vedení městské části a jak novou podobu lesa přijme veřejnost.

„Chápu, že hned po vykácení nevypadal prostor nejlépe, ale běžte se tam podívat dnes. Už je to zase nádherný les,“ poznamenal Pokorný, který je vedoucím ústavu zakládání a pěstění lesů.

Borovice, které v tamní lokalitě rostou nejčastěji, plánuje univerzita nahradit listnatými stromy. Jejich takzvané výmladky rostoucí z pařezu jsou totiž stále spojeny s hlubokými kořeny už pokácených stromů. Tím mohou rychleji růst a lépe odolávat extrémům počasí. Na rozdíl od jehličnanů, které pochází jen ze semen či sazenic.

„V prvním roce dubový nebo habrový výmladek vyroste i metr, sazenice však nic. Trpí, poslední roky zvlášť na nedostatek vody, takže klidně i uschne,“ poukázal na hlavní výhodu Jan Kadavý z Ústavu hospodářské úpravy lesa Mendelovy univerzity.

Podle Pokorného se právě tento způsob do lesů kolem Brna hodí. Zejména na jižně orientované svahy, které jsou slunci nejvíce vystavené, což je i případ Lesné.

„Sazenice se na volné ploše neuchytí, potřebují ochranu porostu, který tam ovšem není. Výmladky můžou svah navíc stabilizovat, vytvořit mikroklima a pak se tam případně semenáč uchytí nebo se využijí sazenice,“ popsal Pokorný.

Rekreační charakter zůstane, tvrdí zástupci univerzity

Ani vysvětlení odborníků však lidem na Lesné stačit nemusí. Téma kácení tam žije i po čtyřech letech. V zářijovém zpravodaji městské části Brna-sever starosta Maleček napsal, že lidé se jej na přeměnu lesů stále ptají.

Dají se ale očekávat další stížnosti či protesty? „Myslím, že ne. Je to les, který má mít rekreační charakter. A lidem se vyhovělo tím, že se nebude kácet kolem cesty, čímž jsou podle mě tehdejší spory vyřešené,“ prohlásil starosta.

Podle Pokorného ovšem ani předtím nikdo nezpochybňoval rekreační funkci lesa.

„Nízký les někdo označuje za rekreačně nevhodný, já ale nechápu proč. Proč bychom tam přece jinak dávali lavičky nebo rozšiřovali cesty? Kdybychom nechtěli, aby byl rekreační, pokračujeme v kácení bez ohledu na lidi,“ prohlásil Pokorný. „V místech, kde se u nás vyskytují ještě zbytky nízkých a středních lesů, je také monitorována větší biodiverzita,“ doplnil další pozitivum Kadavý.

Nicméně na tom se neshodne s emeritním profesorem Mendelovy univerzity Radomírem Mrkvou, který před čtyřmi roky mýcení také kritizoval. „Je až nepochopitelné, že představitelé některých oborů jsou schopni označit diskutovaný a očekávaný stav lesa za respektování rekreační funkce či podporu biodiverzity,“ napsal v roce 2014.

Druhovou rozmanitost vidí jen u stromů, nikoliv u rostlin nebo živočichů. Do takového lesa lidé podle něj nezamíří kvůli keřům blízko cesty. „Je proto možné je potom vysekat, aby les na člověka působil lépe,“ reagoval dnes Pokorný.

Autor: