Jako by celý rok nepršelo. Královéhradecký kraj je nejsušší v republice

  9:50
Výhrůžnou červenou barvou svítí takřka celý Královéhradecký kraj v mapách znázorňujících množství vody v podzemí i na povrchu. Sucho nenapravil ani podzim a nejspíš jen kosmeticky může s problémem pohnout byť i na sníh velmi bohatá zima. Kraj je na tom nejhůř z celé republiky.

Blátivé dno u dělicí hráze Rozkoše odhalilo zbytky starých domů i odpadky (19. 10. 2018). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Podle jen několik dnů staré zprávy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v kraji schází 93 procent průměrných ročních srážek. Od roku 2014, kdy období sucha začalo, činí deficit srážek jen stěží uvěřitelných 70 centimetrů.

A problémy začínají už i v místech, kde ještě před několika lety byl vody takřka nadbytek. Například v Orlických horách.

Tři příklady pro ilustraci: nejdelší český osvětlený okruh pro běžkaře v Orlickém Záhoří letos mohl mít půjčené sněžné dělo. Obec však raději akci zrušila, aby v suchých časech zbytečně neprovokovala. Jen o několik kilometrů dál v Horní Rokytnici poprvé v historii vyschl pramen, který zásobuje vodou asi deset chalup. A do třetice: nádrž Pastviny skýtá takřka apokalyptický obraz, přehrada je naplněná jen asi z jedné třetiny.

„Žiju tady 45 let, ale takový extrém nepamatuju. Na podzim hladina klesne vždy, ale tohle je skutečně abnormální. Samozřejmě to může mít vliv i na ekonomiku obce. Jsme rekreační oblast, vlastníme například autokemp, ale asi jen málokdo pojede někam, kde se musí brodit deset metrů blátem, než vůbec dojde k vodě,“ říká pastvinský starosta Ladislav Škůrek.

Právě kvůli suchu se však v posledních týdnech stala turistickou atrakcí nádrž Rozkoš naplněná z pouhých 17 procent. V místě jindy zatopeného Domkova si lidé fotografují jinak zatopené pozůstatky dávných časů, pařezy po bývalém stromořadí či jednoduchý mostek.

Zle je v celých východních Čechách. Kraj v hydrologických mapách zobrazujících stav podzemních vod, intenzitu pramenů, vlhkost půdy či průtoky řek svítí výhrůžnou červenou barvou. Podle nejnovější zprávy Povodí Labe je průtok na většině toků na úrovni 20 až 40 procent dlouhodobých průměrů v prosinci. 

Ale někde je ještě hůř. Smědá má patnáctiprocentní průtok, dokonce pod pět procent normálu se dostaly řeka Cidlina i Mrlina. Hladina Malého Labe v Horním Lánově minulý týden měla pouhé čtyři centimetry, Metuje v Hronově byla na devíti a Javorka v Lázních Bělohradě rovněž na výrazně podnormálních 19 centimetrech.

„Stejně jako rok 2015, který byl hodnocen rokem suchým, a to jak z hlediska srážkových, tak i odtokových poměrů, lze stejně označit i letošní rok. V jistých směrech, jako jsou například výrazný nedostatek vody v krajině, v půdě nebo výrazné snížení hladin vodních toků, lze dokonce rok 2018 považovat z hlediska těchto projevů a dopadů za ještě významnější,“ konstatuje hydrolog ČHMÚ Radek Čekal.

Podle Povodí Labe je na tom stále hůř i hladina podzemních vod. Společnost ji v kraji monitoruje každý týden a poslední údaje jsou obzvlášť skličující. Vyplývá z nich totiž, že asi 67 procent sledovaných mělkých vrtů je mimořádně podnormálních. Když se odečtou silně a jen mírně podnormální, na ty, které jsou v pořádku, zbývají mizivá dvě procenta.

Některé prameny zcela vyschly

„Jsme na tom ještě hůř než loni, což je vzhledem ke srážkovému deficitu i vysokým letním teplotám vlastně logické. Dostali jsme se na pomyslné dno, i když je stále kam klesat. Špatně na tom jsou i prameny, víme o případech, kdy tam není voda v měřitelném množství, jsou však bohužel i takové, které zcela vyschly,“ upozorňuje hydrolog Alexandr Zajcev z hradecké pobočky ČHMÚ, jenž pro zajímavost ukazuje dvě krajské mapy.

Ty znázorňují, že zatímco riziko půdního sucha ve vrstvě do 40 centimetrů je zanedbatelné, v hloubce pouhého jednoho metru se situace dramaticky mění a ohrožení půdním suchem je vysoké.

V celém Královéhradeckém kraji je jediná oblast, která suchem netrpí, je to malý cíp Broumovského výběžku. Zlepšení hladiny podzemních vod není nemožné, ale součet nutných předpokladů je natolik komplikovaný, že pokrok je spíš nepravděpodobný. 

Intenzita sucha v původním profilu k 2.12.2018.

Stav hladiny podzemních vod hodnocený podle pravděpodobnosti překročení hladiny ve vrtu vzhledem k standardnímu období.

„Zlepšení je možné, avšak i za naprosto ideálních podmínek to bude s jistotou trvat několik let. Srážkový deficit by musel jít do nárůstu a nejdůležitější ze všeho je, aby srážky přišly mimo vegetační období. Zima by navíc musela být hodně vydatná a nejen na horách. Chtělo by to, aby i v nížinách každoročně napadlo minimálně půl metru sněhu, a další podmínkou je postupné odtávání sněhu a nikoli obleva, kdy vše steče do povrchových toků,“ vypočítává Zajcev.

Nepříliš optimisticky zní rovněž jedno z možných opatření, které navrhuje Povodí Labe. 

„Vodoprávním úřadům lze doporučit, aby zvážily, zda nezakážou odběry povrchové vody k určitým činnostem,“ uvádí vedoucí vodohospodářského dispečinku Jiří Petr. 

Omezení odběru vody z toků už platí v Kostelci nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou, v Novém Městě nad Metují a Dobrušce.

Přehrada Rozkoš má kvůli suchu extrémně málo vody (22. 10. 2018)

23. října 2018