Jihomoravské obce chtějí budovat rybníky. Jenže jim do nich chybí voda

  13:10
Na jižní Moravě by se v následujících letech mohly postavit desítky rybníků a nádrží. Otázkou je, jestli je bude čím naplnit. Chybí totiž voda. S jejím nedostatkem se loni potýkaly už ty stávající.

Takto vyschl rybník před dvěma lety v srpnu v Přibicích na Brněnsku. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Nejméně sedmnáct rybníků by mohlo přibýt v Jihomoravském kraji. Právě tolik žádostí se z kraje sešlo na ministerstvu zemědělství, když vypsalo novou dotační výzvu na zbudování nových nebo obnovení někdejších rybníků a vodních nádrží.

A mohlo by jich být i víc, kdyby obrovský zájem obcí nepřinutil ministerstvo příjem žádostí dávno před plánovaným termínem zastavit. Někteří starostové tak chtějí vodní plochy budovat i bez dotací.

Od rybníků si slibují, že zlepší klima v jejich obcích, ale budou sloužit i jako případný zdroj vody pro krajinu. Pokud se je tedy podaří vůbec naplnit. Ani pro ty stávající rybníky totiž v loňském roce na mnoha místech nebylo dost vody.

Na chybějící vodě prozatím ztroskotal třeba záměr v Želeticích na Hodonínsku. Vodní nádrž tady chtěli naplnit vodou z Močárkového potoka, jenže v něm voda loni vůbec netekla.

Fotogalerie

Dva rybníky na toku Štinkovky v Hustopečích rovněž doplatily na to, že v potoce se voda takřka neobjevila, i když rybáři dělali vše pro to, aby do něj vodu dostali.

„Vybagrovali jsme celé prameniště potoku, ale voda pořád vůbec neteče. Je tam jen kaluž. Pozvali jsme i proutkaře a dělali jsme také průzkum hladiny spodní vody. Ale ta je až v šestnáctimetrové hloubce. Myslím, že ani letos tím potokem vůbec voda nepoteče,“ posteskl si jednatel Moravského rybářského svazu v Hustopečích Miroslav Dohnálek.

Problémy mají i rybáři z Hodonína. „V suchých obdobích musíme řešit, jak do rybníků dostat vodu jiným způsobem než tím, že tam přiteče z vodotečí. Tam, kde to jde, se snažíme do rybníků čerpat vodu z řek či jiných vodních zdrojů. Je to ale velice nákladné,“ posteskl si před časem jednatel Rybářství Hodonín Oldřich Pecha.

Nové rybníky tak budou moci vzniknout jen tam, kde je už teď vody dost. Těm nejvíce suchým oblastem kraje tak za současných klimatických podmínek nepomůžou.

„Při výstavbě rybníků a vodních nádrží obecně je třeba počítat s tím, že vodní dílo musí mít správně navržené vodohospodářské řešení, které vychází z údajů o množství vodních zdrojů v lokalitě. Výstavbu malých vodních nádrží je možné realizovat pouze v oblastech, kde to hydrologická bilance umožňuje, tedy na tocích, ve kterých je pro plnění nádrže dostatečný průtok,“ vysvětluje mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

O obnovu rybníka by stáli třeba ve Znojmě v části Mramotice a v Načeraticích. V plánu ho mají i Kostice a Vrbice na Břeclavsku nebo Dražůvky na Hodonínsku.

Dříve bylo v krajině rybníků mnohonásobně víc. Za poslední dvě století v kraji, v současné době obhospodařovaném Povodím Moravy, zmizelo 1 927 rybníků. Jejich celková plocha na jižní a střední Moravě přitom činila 1 468 hektarů. Zanikly i další desítky hektarů mokřadů a nádrží. Ministerské dotace by mohly vodní prvky do krajiny pomoci znovu vrátit.

Nádrže pomohou, ale musí být bez ryb

Podle Miroslava Trnky, koordinátora týmu Intersucho, je však zásadní rozdíl mezi rybníky pro chov ryb a vodními nádržemi, jejichž hlavním cílem je zadržet v krajině vodu.

„U chovných rybníků se samozřejmě nabízí problém nedostatku vody i vysokých teplot, které v poslední době máme. Výběr vhodných míst a zaručení produkční úrovně rybníků dnes není jednoduché a v budoucím klimatu bude ještě složitější,“ poznamenal.

Chovné rybníky jsou mělké a rybáři v nich potřebují udržovat stabilní hladinu. V případě sucha tedy vodu zadržují a nepouští dál do toku pod rybníkem. Rybníky nepomohou ani doplňování podzemní vody, protože jsou utěsněné, aby z nich voda neprosakovala. I když tedy zlepšují mikroklima, pro okolní krajinu a půdu příliš velký efekt nemají.

„Jižní Moravě by prospěly spíše nádrže bez rybí obsádky, u nichž můžeme manipulovat vodní hladinou. Když je v krajině vody dostatek, vytvoříme v nich zásobu, která může nadlepšovat průtoky v přilehlých menších tocích za sucha, až bude voda ubývat,“ vysvětluje Trnka s tím, že v kraji se zvažují i nádrže na závlahovou vodu.

I když v tuto chvíli je sucho takové, že nové nádrže by patrně nebylo čím naplnit, Trnka věří, že dříve či později bude vody víc. „Teď máme skoro pětileté období výrazně nižších srážek. Ale klimatický systém se vyznačuje variabilitou. Nepochybně přijdou vlhké roky,“ odhaduje.

Takto se projevilo sucho v srpnu 2017 v Přibicích na Brněnsku