Stromy kvůli suchu shazují listí, ve městě je zalévají už i hasiči

  8:20
Do boje se suchem se v Hradci Králové zapojili už i hasiči. Dobrovolné jednotky spolu s pracovníky technických služeb zalévají hlavně mladé stromy. Cisterny údržbářů totiž na zálivku nestačí. V budoucnu proto chtějí ve městě sázet exotičtější a suchu odolnější dřeviny.

Dobrovolní hasiči pomáhají pracovníkům technických služeb v Hradci Králové zalévat stromy ve městě. | foto: Lukáš Urban

Do areálu hradeckého letiště přijíždí červená cisterna. Dvojice hasičů doprovázená pracovníkem technických služeb vystupuje v poledním horku beze spěchu. Tentokrát nejde o lidské životy, ale zachraňovat se bude stejně. Voda nebude hasit plameny, ale žízeň stromů.

Řidič a strojník v jedné osobě zůstává u cisterny a dvojice mužů se s hadicemi vydává k nedávno vysazeným zhruba dvoumetrovým stromkům. Každý dostane kolem sto litrů vody. 

„Děláme to ve svém volném čase. Začínáme ráno v šest a končíme odpoledne o půl třetí. Jsme ale v pohotovosti. Kdyby někde hořelo, dispečer nás může poslat k požáru,“ říká mladý dobrovolný hasič z Malšovy Lhoty Jan Jalůvka. 

Cisterna uveze čtyři tisíce litrů vody a denně se musí pro vodu otočit obvykle tři- až šestkrát. Vodu nabírá z vrtu v areálu technických služeb Na Brně.

Naposledy pomáhali hasiči se zaléváním před třemi lety. Vlastních mají technické služby šest různě velkých cisteren. Minulý týden jim pomáhaly dvě či tři hasičské posádky, teď je to jedna. 

„Naší snahou je zachránit hlavně mladé stromy do tří let po výsadbě, ještě nemají dostatečný kořenový systém. Na ty se zaměřujeme,“ vysvětluje Daniel Jeřábek z Technických služeb Hradec Králové. Pravidelně teď městská organizace zalévá až 1 800 mladých stromů.

K některým mladým stromům se podle Jeřábka vozy musí vracet obden: „Například javory při slunné loučce u plaveckého bazénu. Ty jsou tam druhým rokem a už začaly opadávat. Některé shodily listí úplně. Tam je to časté zalévání nutné.“

Některé stromy si však poradí. 

„Volají nám lidé, ať přijedeme zalévat staré javory nebo duby. Ty ale mají kořenový systém natažený až ke hladině spodní vody. Někdy musíme zalévat i starší stromy. Třeba ty, které stojí na rozpálených plochách mimo parky. Zalévali jsme třeba V Lipkách, tam stromy hodně trpí horkem na zpevněných plochách. Právě Lipky jsou jedním z míst, kde už část lip zežloutla až zhnědla,“ říká Jeřábek.

Místo lip jerlíny a cypřiše

V Hradci Králové teď hledají odolnější druhy stromů. „Některým tradičním stromům, jako je třeba lípa, vedro nesvědčí. Ty se hodí do chladnějších parků. Těžko je dostaneme do rozpálených zadlážděných ulic. Ne že by lípy měly z města zmizet, ale dají se vybrat odolnější kultivary,“ podotýká Jeřábek a naznačuje, že se ve městě častěji budou prosazovat cizokrajnější stromy:

„Třeba na třídě ČSA jsou jerlíny. Obecně se jedná o stromy z teplejších krajů, které lépe zvládají sucho. Tyto druhy se tady už sázely, ale trochu jsme na ně zapomněli. A také třeba jehličnany, jako jsou cypřiše.“

Šéf oddělení péče o městskou zeleň odhaduje, že sucho letos zlikviduje v Hradci víc než stovku dospělých stromů.

„Není to jen letošní sucho, ale postupný proces. Začalo to už v letech 2015 a o rok později, ale skutečné důsledky sucha uvidíme příští rok na jaře,“ míní Jeřábek. 

Podle něj nejhůř snášejí sucho břízy, ty tvoří až třetinu uschlých stromů. Celkem je v Hradci Králové 45 tisíc samostatně stojících stromů.

Při zalévání je potřeba stromům rychle dodat velké množství vody. Proto dnes ke kořenům vedou trubky - zavlažovací sondy.

„Problém Hradce je, že kvůli štěrkopískovému podloží se může voda rychle vsáknout a strom ji nevyužije. Už na podzim bychom při výsadbách chtěli ke kořenům stromů dávat hydroabsorbenty. To je látka, která vodu nasaje a zadrží. Je to podobný princip jako u plen. Strom vodu pak kořínky postupně odebírá,“ říká Jeřábek. 

Podle něj se zatím neuvažuje o využívání zalévacích vaků. Ty sice strom zalévají pomalu, ale jsou relativně drahé a hrozí, že je někdo ukradne nebo že je poničí vandalové.