Humpolecký gymnazista vyhrává přírodovědné olympiády a zkoumá teorie čísel

  9:12
Jeden úspěch za druhým sbírá čerstvý maturant humpoleckého gymnázia Matěj Doležálek. Během tří let jedenáctkrát vyhrál na Vysočině olympiádu v přírodních vědách. Dvakrát se kvalifikoval na mezinárodní matematickou olympiádu a loni se stal celosvětovým vítězem jazykové soutěže Best in English.

Matěj Doležálek zvítězil už v jedenácti přírodovědných olympiádách, dvakrát se kvalifikoval na mezinárodní matematickou olympiádu a stal se i světovým vítězem jazykové soutěže Best in English, jíž se zúčastnilo 17 tisíc studentů. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jeho učitelé o něm hovoří jako o mimořádně a všestranně nadaném studentovi. „Je to za poslední roky nejúspěšnější student našeho gymnázia. Tak všestranně nadaný tady nikdo nebyl. Je výborný v matematice, fyzice, chemii i v zeměpise. Nevybavím si předmět, který by mu nešel. Má vynikající abstraktní myšlení a paměť. Umí věci dávat do souvislostí a propojovat je,“ chválí ho jeho učitelka matematiky Zita Vodová.

Právě matematika je jeho srdeční záležitostí a v jejím studiu hodlá pokračovat i na vysoké škole, kde už má ostatně pár let svého odborného konzultanta. Nejvíc ho baví především teoretická matematika a algebra. Svou další budoucnost vidí hlavně v akademické sféře.

A co se mu na této exaktní vědě líbí? „Když to řeknu zjednodušeně, tak se mi líbí, jak matika dává smysl, jak to do sebe zapadá. Je to ta nejlogičtější přírodní věda. A taky je tam ta osobní zábava, osobní prožitek z toho, že jsem něco vyřešil, že jsem na něco přišel, něco objevil. Jako výhodu vidím i to, že je svým způsobem pohodlná,“ říká devatenáctiletý Matěj Doležálek, který je jinak velmi tichý a skromný mladý muž, jehož dalším velkým koníčkem je hra na trubku v dechovém orchestru humpolecké základní umělecké školy.

„Člověk se v matematice nic moc nebifluje. Není to o tom, že je nutné si pamatovat fakta, spíš to zkusí, ale samozřejmě tuší, jaké nástroje se kolem něčeho používají. Ale faktem je, že tohle je pohled spíš na tu olympiádní matiku než na tu školní,“ dodává Doležálek.

Nudil by se, tak dostával těžší úlohy než spolužáci

Když měl Matěj nastoupit na víceleté Gymnázium dr. Aleše Hrdličky v Humpolci, zavolala jeho tehdejší učitelka na základní škole v Dolním Městě učitelce Zitě Vodové.

Fotogalerie

„Už tenkrát mě informovala, že Matěj je velmi nadaný, nejen na matematiku. Tak jsem jí řekla, že pár talentů na škole máme a že to bude fajn. Ale ona mě v podstatě „varovala“, že Matěj je opravdu výjimečný a že tak nadané dítě už v životě nepotkám,“ zavzpomínala Zita Vodová na dobu před osmi lety, kdy se Matěj připravoval do primy.

Od začátku studia na víceletém gymnáziu dostával v matematice těžší úkoly než jeho spolužáci. „Nudil by se. Věděla jsem, že se potřebuje dál rozvíjet. Brzy se jednalo o látku středoškolské matematiky, kterou Matěj chápal i z Khanovy školy v angličtině. (Khanova škola je studijní internetový zdroj - pozn. red.) Později přibyla i ta vysokoškolská. Už dávno mu nemám co předat,“ poznamenala Vodová.

Jako malý počítal úlohy z celostátní matematické soutěže Jáma lvová a dnes je jeden z jejich tvůrců.

Ve svém výzkumu přináší nový pohled na kvadratické formy

Matěj přiznává, že nejvíc mu v rozvoji pomohlo to, když na nižším stupni gymnázia začal řešit různé množství korespondenčních seminářů z matematiky, které organizují zpravidla vysoké školy. „Většina těchto seminářů mívá i soustředění, kde člověk přijde do kontaktu s lidmi stejného zaměření, což je také důležité,“ připomíná.

Před čtyřmi lety začal Matěj Doležálek v oblasti matematiky sám bádat a ve volném čase psát středoškolskou odbornou práci. Jeho letošní práce se týká teorie čísel.

„Konkrétně toho, čemu se říká kvadratické formy, což jsou polynomy, mnohočleny. To znamená nějaká písmenka, nějaké funkce, do kterých mohu vkládat čísla a ono mi to něco vrátí. A kvadratické proto, že jde o výraz v druhé mocnině. Já se zabývám tím, která čísla dokáže nějaká kvadratická forma vyjádřit,“ vysvětluje nadaný student.

A pokračuje: „Když budu konkrétnější - když do ní za ta písmena budeme dosazovat celá čísla, jaká celá čísla z toho výrazu dokážeme dostat. Některá totiž jdou, některá ne, to záleží na detailech. Mým cílem je dokázat, že některé kvadratické formy jsou takzvaně univerzální, že dokážou vyjádřit každé přirozené číslo, a pak ještě kolika způsoby to umí,“ snaží se popsat.

„Můj přínos spočívá v metodě, kterou používám. Takže mám vlastní výzkum a na devadesáti stranách se snažím přinést méně obvyklý pohled na tuto problematiku,“ dodává.

Dobře si pamatuje fakta, která ho zaujmou

Fakt, že má úspěchy napříč obory, nebere Matěj nijak zvlášť vážně. „Vnímám to tak, že jsem ve své podstatě dost zvědavý, a tak si dobře pamatuji informace, které jsou pro mě zajímavé. Myslím, že si hodně pamatuji třeba z dějepisu. Nikdy jsem ho na vysoké úrovni nedělal, ale dobře si zapamatuji fakta, která mě zaujmou,“ vysvětluje.

Ale to je i ten háček. Jeho paměť funguje i opačně. „Když přijde něco, co považuji za naprostou zbytečnost, tak si to před písemkou do hlavy na půl dne nacpu, ale pak to zahodím,“ usmívá se.

Problémy ve škole nikdy moc neměl, ale připouští, že občas pár pětek také přilétlo. Kdyby měl jmenovat některé předměty, které ho moc nebaví, tak je to výtvarná výchova a základy sociálních věd. „To jsou věci, které se musíte nabiflovat a není v nich moc logiky,“ dodává černovlasý sympaťák.

Matěj Doležálek zvítězil v celosvětové soutěži angličtinářů: