Na jakém místě jste skončil?
Já jsem především nechtěl udělat škole ostudu. V duchu jsem si říkal, že pokud skončím do desátého místa, bude to super. Nakonec jsem byl druhý. Z celkem pětadvaceti finalistů.

Co bylo tématem vaší práce?
Do ústředního kola si soutěžící žádnou práci nechystají. Řeší se otázky, které jsou rozdělené do dvou okruhů. Prvním je práce v terénu, druhým test geografických znalostí a práce s atlasem. Právě v terénní části jsem dosáhl nejlepšího výsledku ze všech zúčastněných, a díky tomu jsem získal celkově druhé místo.

Co si lze představit pod pojmem terénní práce?
Odvezli nás kousek za Prahu, kde jsme dostali několik úkolů. Určovali jsme třeba výhody a nevýhody polohy jednoho z domů na náměstí v Jílovém u Prahy, kde se terénní část finále konala. Poté jsme se přemístili na tamní základní školu, kde jsme plnili další úlohy. Například jsme měřili plochu rybníka za pomoci pásma.

Co třeba orientace v terénu?
To také. Museli jsme určit světové strany podle slunce. Zajímavý byl i odhad vzdálenosti, pro mne jeden z nejtěžších úkolů. Stál jsem na střeše, viděl jsem vzdálený kopec a měl jsem odhadnout, jak je daleko. Samozřejmě, všichni jsme to měli úplně špatně. Ale terénní část je to, co na této olympiádě nejvíc oceňuji. Jsem rád, že to není jen suchá teorie, jen nabiflované vědomosti, ale i jejich použití v praxi. A o tom je i ta mezinárodní olympiáda. Tam jde především o umění vyhodnotit výhody, nevýhody a možné důsledky v terénu. A to mě právě na geografii nejvíc baví.

Jak vypadala teoretická část soutěže?
Byla rozdělena na práci s atlasem, v němž jsme hledali výsledky zadaných úloh, a na práci bez atlasu. Tedy čistou teorii.

Pamatujete si na nějakou zajímavou otázku?
Z práce bez atlasu mi nejvíc utkvělo zadání, při kterém nám organizátoři promítli na tabuli obrázek trhu. My jsme museli určit, ze které země obrázek pochází, a to jen na základě toho, co je napsáno na štítcích u zboží. A samozřejmě podle ceny.

A práce s atlasem?
Tady bylo nejzajímavější vyhledávání řek podle zadaných kritérií. Třeba že protéká velkoměstem a zároveň třemi státy.

Co vás nyní čeká?
V nejbližší budoucnosti to budou dvě akce. V polovině července máme soustředění před olympiádou. Koná se v Dobrušce. Na přelomu července a srpna vyrazíme na mezinárodní geografickou olympiádu, která se letos uskuteční v Kanadě.

Připravujete se nějak?
Samozřejmě, využívám třeba testy z předešlých ročníků olympiády. Ty visí i se správnými výsledky na internetu a každý si je může zkusit. A pracuji na fyzické geografii, což jsou obecné geografické pojmy a jejich vysvětlování. To je mojí největší slabinou.

Liší se nějak soutěž v Česku a v Kanadě po organizační stránce?
Testy v Kanadě jsou mnohem delší. Zatímco tady u nás trval jeden test přibližně hodinu, v mezinárodním měřítku jsou to až čtyři hodiny. A těch testů je tam několik.

Jak dlouho se v Kanadě zdržíte?
Samotná soutěž trvá týden, ale celá česká výprava, což jsou soutěžící, kteří se umístili na prvních čtyřech místech, a dva mentoři, se zúčastní ještě týdenní exkurze po kanadských jezerech.

Baví vás zeměpis ve škole?
Jako rodina hodně cestujeme, a to jak v České republice, tak v zahraničí. To mne hodně baví. A ta moje záliba se pak rozvíjela na gymnáziu v hodinách zeměpisu a geografie.

Co vás nejvíc zajímá v cizích zemích?
Hlavně příroda, ale tady v Evropě i památky, protože historie je dalším mým koníčkem.

Jaké máte plány do budoucna?
Chci se dál věnovat geografickým olympiádám. A zaujaly mne geoinformační systémy, což je propojení geografie a informatiky. Takový obor bych chtěl po maturitě studovat.