Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Studánky i vinou letošních veder vysychají, byť o ně lidé lépe pečují

  8:34
Jen ve Zlínském kraji je známých přes sedm stovek studánek. Podle ochranářů jich však v poslední době ubývá, především kvůli opakujícímu se suchu. Prameniště přitom nevyužívají jen lidé, velký význam mají i pro přírodu.

Děti se zastavily napít u Lojzovy studánky na okraji Chřibů mezi Bělovem a Novou Dědinou. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Když se loni na podzim v lesích u Valašského Meziříčí pustili ochránci přírody do obnovy Černé studánky, prýštil z ní vydatný pramen. Letos je studánka celá v novém, vody ale vydává sotva polovinu.

„Odkopali jsme kus svahu, vyměnili shnilou stříšku za novou, přidali nové korýtko a upravili odtok. U studánky jsou nově dvě masivní lavice na posezení a informační tabulka s krátkou pověstí,“ vysvětlil valašskomeziříčský ochránce přírody Miroslav Dvorský z Valašského Ekocentra ČSOP.

Spolu s dalšími členy se pravidelně starají o řadu studánek v okolí.

„Většinu se snažíme alespoň jednou do roka projít a udělat tam základní údržbu. Pokud totiž například pramen zavalí usazeniny, stává se nepitným a neplní v přírodě svou roli,“ upozornil Dvorský.

Podle internetové databáze Estudanky.eu je v celém Zlínském kraji přes sedm stovek studánek, další menší prameniště ani v žádné registraci nejsou. Podle ochranářů je péče o tyto zdroje důležitá. Zvláště při vedrech, jaká jsme zažívali letos, kdy studánky vysychají.

Například na jižním Valašsku je většina zdrojů na polovině obvyklé vydatnosti.

„Zvláště v oblasti Bílých Karpat je to problém. Kvůli vápencovému podloží a typickým flyšům se tam velmi špatně drží voda. Poznají to například turisté, kteří procházejí po česko-slovenské hranici. Narazit na přírodní zdroj vody je problém.

„Nejsou tu hlubší zdroje a bohužel se ztrácejí. Mapovali jsme drobná, až téměř nenápadná prameniště a dost jich vymizelo, přitom pro okolí měla velký význam,“ povzdechl si předseda valašskokloboucké organizace Českého svazu ochránců přírody Kosenka Miroslav Janík.

U řady studánek chybí rozbor kvality vody

Žalostná situace je také v Chřibech. „Pár slabších pramenů letos vyschlo úplně a i ty vydatnější teď sotva kapou,“ zhodnotil situaci na konci léta Bořek Žižlavský, místostarosta Buchlovic a spoluautor publikací o chřibských pramenech (viz též Studánek v Chřibech je přes dvě stovky, nadšenci o nich vydali trilogii).

Sám Žižlavský však upozorňuje, že jde pouze o přechodné období, a jakmile přijdou větší deště, průtočnost studánek se zlepší.

Dobrou zprávou alespoň je, že lidé se o studánky starají lépe než dřív.

„Naštěstí musím říct, že v posledních letech se velice zvedl zájem lidí a situace s údržbou se rapidně zlepšila,“ těší Žižlavského.

Studánky mají velký vliv na kvalitu života v přírodě – slouží jako napajedla pro zvěř, v jejich okolí žijí vzácní obojživelníci a drobní korýši. Slouží také jako přírodní zdroj vody pro člověka. Podle ochranářů by měli být ale lidé opatrní.

„Zvlášť při dlouhotrvajícím suchu se kvalita vody v mnoha studánkách zhoršuje. Na řadě z nich se navíc nedělají žádné rozbory. Většinou platí, že vody se dá jednorázově napít, ale není vhodná k dlouhodobějšímu požívání,“ upozornil ochránce přírody Miroslav Dvorský.