Škola udržuje zámek v Kopidlně, ale žáků je málo. Kraj hledá řešení

  17:58
Střední zahradnická škola v Kopidlně na Jičínsku sbírá úspěchy v soutěžích, jenže jí ubývá žáků. Naplnila jen necelou třetinu své kapacity. Škola přitom udržuje rozlehlý areál zámku. Královéhradecký kraj už pro něj hledá další náplň.

Kopidlenská škola je jednou z nejznámějších zahradnických škol v Česku, v areálu si hýčká třetí nejvýznamnější historický skleník na našem území. Přesto se ani jí nevyhnul úbytek žáků, který postihl střední odborné školy a učiliště v regionu.

Zpráva České školní inspekce v únoru konstatovala, že kapacita školy je naplněna jen z 26 procent. Zatímco v roce 2006 ji navštěvovalo 239 žáků, v loňském školním roce jich bylo jen 101.

Pro kvalitu výuky může být nižší počet dětí ve zdejších dvanácti třídách přínosem, ale z ekonomického hlediska je to katastrofa. Škola musí pečovat o rozsáhlý areál zámku. Z porovnání s jinými školami, které mnohdy sídlí v jedné či dvou budovách, je jasné, že současný model není dlouhodobě udržitelný.

Jen zámecký park v Kopidlně má osm hektarů, dalších dvanáct hektarů má chovný rybník, který má škola k výuce oboru rybářství. K tomu se musí starat o 23 budov včetně někdejšího školního statku, dvanáct objektů v areálu je památkově chráněných. Přitom škola nemá oproti jiným žádné podstatné zvýhodnění.

„Areál je skutečně obrovský a žáků málo. Paní ředitelka tak nemá nárok na dostatek technických pracovníků. Ani reforma financování školství příliš nepomůže, nepedagogických pracovníků je potřeba daleko víc,“ míní náměstkyně hejtmana pro oblast školství Martina Berdychová (Východočeši).

Kraj chce proto najít pro zámecký areál v Kopidlně další náplň, aby veškerá údržba neležela na bedrech školy a prostory se využívaly efektivněji. Rada kraje už rozhodla o zadání zakázky na pasportizaci sedmi objektů. Ta má ukázat, v jakém jsou technickém stavu, a zmapovat objekty po stavební stránce.

Bude v zámku vzdělávací středisko či reprezentativní sídlo?

„Jsme úplně na začátku. Dohledáváme dokumentace k objektům. Třeba tělocvična byla postavená v akci Z, a kdybychom chtěli dělat nějakou její úpravu, nemáme žádné plány. Na zámek jsme zadali stavebněhistorický průzkum, protože to nám také chybělo. Jde o takovou inventuru, abychom pak mohli vymýšlet další záměry,“ vysvětluje Berdychová.

Cenu za vyhotovení nové dokumentace zatím kraj nezná, dodavatele bude teprve soutěžit. Dokumenty mají být hotové do konce příštího roku. Teprve pak se zřejmě rozhodne.

Ve hře je několik variant, hejtmanství by mohlo do zámku pustit soukromý subjekt nebo tam zřídit novou krajskou organizaci. Ta by mohla navazovat na školu a vzít zdejší skleníkové hospodářství k poskytování zahradnických služeb.

V areálu by však mohlo vzniknout i vzdělávací středisko, nejen pro školy, ale i pro úředníky. Zvažuje se i přestavba zámku jako reprezentativního sídla kraje, včetně ubytování.

„Měli jsme tento záměr na zámku ve Skřivanech, ale ustupujeme od toho. Vzdělávací centrum kraje bychom mohli přesunout do Kopidlna,“ přibližuje záměry kraje Berdychová.

Škola se snaží využít areál i s malým počtem dětí

To si však současné vedení školy zatím nedokáže představit. V zámku jsou učebny pro teoretickou výuku a kanceláře, kuchyň i školní jídelna s výhledem na zámecký rybník.

„I když máme méně žáků, stále je tu dvanáct tříd, jen jsou méně početné. Snažíme se prostory naplnit efektivně,“ říká ředitelka školy Lenka Nosková.

Podle kraje by se mohlo více výuky odehrávat v pavilonu učeben. Jde o budovu, která za socialismu vyrostla vedle historické konírny. I v ní jsou odborné pracovny, zázemí tam mají rybáři, je tam dílna, garáže a byty pro zaměstnance.

Studenti bydlí v domově mládeže, který je naproti zámku od 70. let. Škola má ještě garáže, sklady, v někdejší kotelně jsou zahradnické substráty a půl hektaru zabírá soustava skleníků.

„Snažíme se areál udržovat tak, aby vše bylo uživatelsky funkční. Někde to však nevypadá esteticky,“ přiznává ředitelka, když procházíme kolem oprýskaných zdí a vysklených oken v areálu starých skleníků.

„Všude se najde něco, co jsme nemohli opravit z finančních důvodů, nebo co nebylo nezbytně nutné pro provoz školy. Střechy jsou víceméně v pořádku, sociální zařízení jsme také rekonstruovali, aby bylo na moderní úrovni,“ říká.

Mají tu výstavní skleník. Obnovený park utrpěl při vichřici

Chloubou areálu je historický palmový skleník z roku 1894. Přestože ho škola v roce 2003 nechala zrekonstruovat, rozpadající se omítky opět volají po dalším zásahu. Přitom památka je třetí nejvýznamnější stavbou svého druhu v Česku, hned po sklenících v jihomoravské Lednici a v jihočeské Hluboké nad Vltavou.

„Před rekonstrukcí jsme se byli v Lednici podívat. Tam jsou podezdívky pískovcové, zatímco tady zděné. V Lednici jsou skla jednoplášťová, kdežto zde je zasklení dvouplášťové. Plechové topení instalované při rekonstrukci jsme nedávno nahradili původní litinou. Stěny uvnitř musíme pravidelně čistit, protože na nich kvůli vlhku rostou řasy,“ popisuje Lenka Nosková.

Škola před dvěma lety dokončila revitalizaci parku. Jenže přišla ničivá vichřice, která poslala k zemi řadu vzrostlých stromů a vytloukla skleněné tabule v některých sklenících. Mohutný dub před zámkem vysklil okna a poničil fasádu. I proto část průčelí nyní září novotou.

„Škoda tehdy byla asi dva miliony korun. Do zámku jsme se museli doslova prořezat. Náhradní výsadby budeme dělat ještě letos na podzim,“ doplňuje ředitelka.