Osmapadesátiletého Srba jménem Demi si všimli, jak se potuluje na autobusovém nádraží v České Lípě už v listopadu.

Neovládal žádný další jazyk kromě srbštiny, navíc byl negramotný, takže komunikace s ním vázla. 

Bylo však jasné, že to není „obyčejný“ bezdomovec. Vyšlo najevo, že původně cestoval za svým synem do Německa, ale protože cestou přišel o veškeré peníze, Němci jej při kontrole za hranicemi posadili na autobus zpátky do země, z níž přijel. Tedy do Česka.

„Až do konce ledna má u nás status turisty, takže cizinecká policie by jeho případ vůbec neřešila. A nám bylo jasné, že se zhoršujícím se počasím zimu nepřežije. V noci na pondělí 10. prosince, kdy mrzlo, se už jen bezradně motal mezi auty po ulici. Zželelo se nám ho,“ popisuje strážník českolipské městské policie František Pittner, který spolu s kolegou Zdeňkem Šafránkem cizinci pomohl.

Protože Srb mezitím stačil mezi bezdomovci přijít i o svůj pas, strážníci mu kvůli ověření identity pomohli vystavit provizorní doklad. 

„Vyřídil jsem s ním zaplacení ubytovny přes úřad práce, kde mu přiznali také příspěvek hmotné nouze. Jel jsem s ním hned nakoupit potraviny, vzal si hlavně nějaké bagety, klobásy a hrozně moc si přál Coca Colu. Ve farní charitě vyfasoval čisté oblečení, v Domě humanity zánovní boty. Teď je o něj postaráno,“ popsal strážník František Pittner.

Poté, co případ strážníci zveřejnili na svém Facebooku, následovala vlna pochvalných komentářů. „Nemám slov, smekám. Úžasný projev lidskosti a empatie městské policie. Strážník by si za tento krásný přístup k člověku zasloužil ocenění,“ napsala třeba Janka Kalousová Raabová. 

Pomáhat je pro ně víc než fráze, chválí strážníky ředitel

Další žena z České Lípy dokonce šla dokoupit ještě spodní prádlo, ponožky a hygienické přípravky, které strážníci cizinci doručili.

Pochvala přišla také od ředitele městské policie Vladimíra Jeníka. 

„Udělali víc, než museli. Mohli ho prostě nechat být, pouze ho vykázat pryč, pokud by budil pohoršení, jak se to často dělává v případě bezdomovců, kteří ani o žádnou pomoc nestojí. Jsem rád, že tady mám takové chlapy, pro které je slovo ‚pomáhat‘ víc než jen fráze,“ vyzdvihl Jeník. 

Všechno ale nešlo úplně hladce. Domluva s cizincem byla svízelná, protože neumí číst ani psát, musel strážník využít internetový překladač. Výsledné věty mu pak předčítal. Mnohem složitěji pak zjišťoval, co na to Srb sám říká. Naštěstí se brzy podařilo sehnat tlumočnici, která komunikaci usnadnila. Projevy díků už se obešly beze slov.

„Strážníkům děkoval tak, že je velmi dlouho objímal a plakal štěstím. Tento osudem zlomený muž věděl, že vytopený pokoj a čistě povlečená postel, které mu naši chlapi zajistili, ho zachránily před umrznutím venku,“ podotkl zástupce ředitele českolipských strážníků Antonín Doležal.

Přesto zůstala spousta otázek nezodpovězena. „Nikdy jsme se zcela přesně nedozvěděli, jak konkrétně se do Česka dostal. Snažil jsem se podle jména hledat i jeho syna na sociálních sítích, ale neúspěšně,“ krčí rameny strážník Pittner.

Až do konce ledna 2019 může Demi zůstat v Česku, aniž by přišel o status turisty. Pak jej může cizinecká policie umístit do detenčního zařízení pro uprchlíky. Záležet bude i na tom, jak se bude chovat. Na ubytovně už se dostal do konfliktu s ostatními cizinci, prý se i opil. O tom, jestli znovu skončí na ulici, tak rozhodne svým chováním on sám.