„Společnost LB Cemix na schůzce oznámila, že stáhla svůj záměr na výrobu hydraulických pojiv,“ přiblížila štramberská starostka Andrea Hlávková.

„Ano, záměr byl oficiálně stažen. Hlavním důvodem je příprava doplňujících podkladů a preciznější prezentace záměru dotčeným subjektům,“ potvrdil jednatel LB Cemix David Vašíček.

Štramberští zastupitelé minulý týden odmítli plán na postavení cementárny a rozšíření těžby a zároveň podali v rámci posuzovaní dopadu stavby na životní prostředí EIA celou řadu faktických připomínek. Cílem města bylo, aby se celé schvalovací řízení posunulo do takzvané velké EIA, kde by záměr posuzovali nezávislí odborníci.

„Mám dojem, že se Cemix chce stažením záměru velké EIA vyhnout,“ míní Jaroslav Plaček, který se jednání zúčastnil jako zastupitel další dotčené obce, Ženklavy.

„Některé body záměru pro nás zůstanou i nadále neakceptovatelné. Zejména pak plán rozšířit těžbu do hloubky pod v současné době povolenou hranici 270 metrů nad mořem. Kvůli tomu mezi zdejšími obyvateli panují obavy o dopad těžby na stav spodní vody,“ podotkl Plaček a připomněl hydrogeologický posudek z roku 2003, který má Štramberk k dispozici.

Dokument stanovuje hranici těžby tak, aby neovlivnila hydrogeologické poměry v okolí, právě na zmíněných 270 metrech.

Pochyby budí i palivo využívané v cementárně

Těžaři nyní chtějí jít až o padesát metrů níže. „I v tomto ohledu zrealizujeme nová měření a nabídneme řešení, která by měla tyto obavy rozptýlit,“ uvedl za LB Cemix jednatel společnosti David Vašíček.

Cementárna ve Štramberku na začátku 70. let.

Štramberk přitom v uplynulých letech již dvakrát odmítl plány těžařů jít až na kótu 220 metrů nad mořem. Stalo se tak roce 2013 a poté v roce 2017. Při posledním projednávání před dvěma lety si město nechalo zpracovat hydrogeologický posudek, který jeho obavy o ovlivnění spodní vody potvrdil.

„Další nepřijatelnou věcí je, že se má v cementárně spalovat uhlí, v budoucnu pak případně i blíže neurčená alternativní paliva, což mohou být i odpady. I to je jeden z důvodů, proč i v případě upraveného záměru budeme trvat na velké EIA,“ objasnil Plaček.

Štramberk se snaží o odepsání hlubokých nerostných zásob

„Velká EIA je nutná i proto, že naše samosprávy nedisponují lidmi, kteří by mohli tento záměr fundovaně posoudit. Je proto třeba, aby tak učinili nezávislí odborníci,“ podotkl další z účastníků jednání, kopřivnický místostarosta Stanislav Šimíček.

„Zájem na realizaci projektu ze strany společnosti LB Cemix i nadále trvá,“ připomněl Vašíček s tím, že společnost se pokusí veřejnost přesvědčit upraveným záměrem.

Štramberk nyní pracuje i na protitahu. „V současné době zjišťujeme, za jakých okolností je možné požádat o odepsání nerostných zásob, které se nacházejí ve zdejším lomu pod kótou 270 metrů nad mořem,“ řekla starostka Hlávková.

Podle horního zákona jsou totiž těžaři povinni využít nerostné ložisko co nejefektivněji.

„Osobně si nejsem jistý, jestli snaha odepsat zdejší ložisko vyjde, ale právě ohrožení hydrogeologických poměrů by k tomu mohlo pomoci,“ podotkl Plaček.

Přes dva tisíce podpisů

Kromě města se proti záměru společnosti LB Cemix postavili i samotní místní obyvatelé. Celkem 2 059 jich podepsalo petici proti stavbě cementárny a rozšíření těžby. 

„Za pouhého čtyři a půl dne a bez větší propagace je to úspěch,“ míní jeden z organizátorů petice Ondřej Holub. Uvedl, že za jejím vznikem stály zejména mladé rodiny ze Štramberka či Ženklavy.

„Není nám jedno, co tady našim dětem necháme. Štramberku se říká Moravský Betlém a my nechceme, aby tady nakonec zbyla jen díra v zemi,“ vysvětlil s tím, že on sám žije v oblasti, která je těžbou přímo dotčena.

„Při odstřelech nám doma padají skleničky. A co to dělá s tělem, se nedá popsat. Je to velmi nepříjemné, člověk to musí sám zažít, aby pochopil,“ přiblížil Holub.

Cementárna už v minulosti ve Štramberku fungovala, její provoz skončil v roce 1997 a místní na něj mají spíše negativní vzpomínky. Společnost LB Cemix tvrdí, že vybudováním nové cementárny by došlo k lepšímu využití těženého vápence. Zároveň by připravovaný provoz přinesl 70 až 80 nových pracovních míst.