Krajský úřad sice loni zaregistroval deset žádostí o dlouhodobé pěstounství a osmnáct žádostí o pěstounství na přechodnou dobu, kdy je dítě v rodině maximálně jeden rok. Ani jedna žádost ale ještě nebyla kladně vyřízená, protože celý proces trvá skoro rok.

Počet zájemců klesá

Podle náměstka hejtmana pro sociální věci Pavla Svobody navíc počet zájemců o pěstounství klesá.

„I když se snažíme do shánění pěstounů a informačních kampaní hodně investovat, velký úspěch zatím nemáme. Důvod přitom neznáme. Před třemi, čtyřmi lety, kdy se zavedlo pěstounství na dobu přechodnou, jsme měli ročně okolo osmdesáti žádostí. Nyní to hodně kleslo.“

Podle Svobody je problém i v tom, že mezi třemi stovkami dětí, které jsou v dětských domovech, je hodně sourozeneckých skupin.

„Máme hodně skupin třeba po pěti sourozencích, což té situaci nenahrává. Tolik dětí si k sobě vezme jen málokdo. A dělit je od sebe je velmi složité a neetické. Z těch tři sta dětí je zhruba devadesát osm sourozeneckých skupin. Řada dětí je navíc ze sociálně znevýhodněného prostředí. Jejich šance na umístění do rodin se tím snižuje. A čím jsou starší, tím je šance na umístění nižší a nižší.“

Asi 70 procent pěstounů tvoří širší rodina

Rodina, i ta náhradní, je přitom pro dítě důležitější než sebelepší ústav. Kraj chce proto více podpořit kampaň na získávání pěstounů. Těch je v Libereckém kraji aktuálně sedm set a pěstounů na dobu přechodnou třicet čtyři.

„Většinu klasických pěstounů tvoří lidé ze širší rodiny dítěte. Prarodiče, sourozenci, strýcové nebo tety. Je to asi sedmdesát procent pěstounů,“ uvedla Jana Navrátilová z oddělení sociální práce krajského úřadu.

Kraj přitom doufá, že nárůstu pěstounů pomůže i navýšení příspěvků, které jsou s tím spojené. Dosud bral pěstoun za péči o jedno dítě osm tisíc, za dvě děti dvanáct tisíc a za tři děti dvacet tisíc.

Od ledna 2018 je za jedno dítě dvanáct tisíc, za dvě osmnáct tisíc a za tři třicet tisíc korun měsíčně.