Sociálně slabé přivádějí do města spekulanti, kteří jejich prostřednictvím vydělávají na dávkách vyplácených státem za přemrštěné nájmy. 

„Když budeme muset, uděláme z města pevnost. Ústí už nemůže být cílem sociální turistiky a nemůžeme dovolit, aby ho spekulanti dál vybydlovali. Proto do toho půjdeme a doplatky na bydlení se nebudou vyplácet v celém městě. A není to pouze jeden krok, budou následovat další,“ řekl náměstek primátorky Jiří Madar (rozhovor s Madarem o sociální turistice zde).

Opoziční zastupitel Radim Bzura krok přivítal. „Do Ústí se za levným bydlením stěhují lidé z celé republiky a Slovenska a to městu přináší problémy v soužití i vyšší náklady. Město se tímto krokem jen snaží alespoň zakonzervovat současný stav a dál ho nezhoršovat,“ uvedl Bzura.

Myšlenka využít naplno pravomoc danou novelou zákona o hmotné nouzi a prohlásit celé město za oblast se zvýšeným výskytem sociálně negativních jevů není nová. Ústí se inspirovalo ve středočeském Kladně. I to se takto brání vyplácení státních doplatků na bydlení lidem, kteří uzavřou nové nájemní smlouvy.

Preventivně to uděláme také, hlásí Trmice

Podobně už o plošném opatření uvažují i sousední Trmice. Tam ale ještě plán nebyl projednaný v radě města.

„Jestli k tomu Ústí přistoupí, uděláme to z preventivních důvodů také, jinak se lidé přestěhují do Trmic,“ sdělila starostka Jana Oubrechtová.

Přestože se doplatky na bydlení v Ústí nevyplácejí lidem ve 22 lokalitách jen necelé tři měsíce, jeden majitel už chce prodat dům v krásnobřezenské ulici 1. máje s 15 byty. V nabídkách realitních společností je za 4,5 milionu korun s poznámkou, že měsíční výnos je 40 až 50 tisíc korun.

„Chtěli bychom ho koupit a také řadu dalších. Město by pak mohlo rozhodovat, kdo a za jakých podmínek zde bude bydlet,“ popsal náměstek Madar. 

Ovšem radnice má zatím v rozpočtu na koupi takových domů jen tři miliony korun. „Ale dalších 80 milionů je alokováno v projektu na Ústecko-chomutovskou aglomeraci. Jsou ovšem na koupi domů mimo sociálně vyloučené lokality. To chceme změnit,“ přiblížil Madar.

Kladenské memorandum bude jen formální podporou

Není to jediný krok magistrátu, primátorka Věra Nechybová minulou středu z pověření rady města podepsala v Kladně memorandum o společném zájmu.

Kladno totiž vyzvalo všechny obce, které zavedly oblasti bez doplatku na bydlení, aby se k němu připojily a v zastoupení se společně staly vedlejšími účastníky řízení u Ústavního soudu. K tomu skupina senátorů podala návrh na zrušení části zákona o hmotné nouzi, který městům umožňuje doplatek na bydlení nevyplácet (o návrhu senátorů zde). 

„Chceme být jednotní. Obce by měly aspoň nějaké pravomoci a nemusely by jen bezmocně přihlížet sociální turistice. Již na místě memorandum podepsalo několik obcí,“ podotkla protidrogová koordinátorka města Lenka Jaremová.

Tento plán však nevyjde, protože město Kladno ani žádné jiné podle Ústavního soudu nemůže mít postavení vedlejšího účastníka. 

Podle slov mluvčí Ústavního soudu Miroslavy Sedláčkové se jedná o návrh na zrušení části zákona, tedy takzvanou abstraktní kontrolu právních norem. Návrh podala skupina senátorů a podle zákona o Ústavním soudu je účastníkem řízení též ten, kdo zákon nebo jiný právní předpis, jehož zrušení je navrhováno, vydal. 

„To tedy může být Sněmovna nebo Senát. Dále se posílá návrh vládě a veřejnému ochránci práv, kteří mohou do řízení vstoupit v postavení vedlejšího účastníka,“ poznamenala Sedláčková. Podpisy se tak stanou spíše formální deklarací jednoty.

Změny plánuje také ministerstvo

Při návštěvě vlády v demisi v Ústeckém kraji minulé pondělí ovšem ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová představila řadu kroků, které by měly situaci pomoci. 

Například chce zastropovat doplatky na bydlení. Nově příspěvek na bydlení bude posuzován podle počtu lidí, kteří společně v domácnosti žijí, a o příspěvek na bydlení také bude moci žádat pouze ten, kdo jinde žádné bydlení nemá.

„Jsem rád, že vláda konečně začala naslouchat problémům měst. Ovšem pokud vyplácení dávek budou prošetřovat úřady práce, což je dobře, nevím, jak to při tom obrovském množství zvládne Ústí, když terénní pracovníky má dva,“ podivil se Madar.

Omezení vyplácení doplatků na bydlení je tak zatím pro řadu měst v kraji jedinou pákou, jak se bránit sestěhovávání sociálně slabých. Platí například v části Obrnic, v Mostě, Trmicích, Jirkově, Varnsdorfu nebo Děčíně. Na zavedení se chystá například Bílina, Duchcov nebo Litvínov.

A Děčín se nyní také připravuje na jeho rozšíření. „Už jsme podali žádost o vydání na dalších sedm domů ve městě. Ukáže až čas, zda to povede ke zlepšení situace v problematických domech,“ zmínila mluvčí města Romana Silvarová.

V Mostě opatření vyhodnocují, v Jirkově ho rozšiřovat nebudou.