Původně zavedl kraj stipendijní program kvůli tomu, že mu vysokoškoláci zoufale chybí. Studenti práv, ekonomie nebo třeba humanitních věd, jako je historie, politologie či sociologie, budou mít ale zřejmě v budoucnu smůlu. Radní chtějí změnit pravidla a odměnit jen studenty třinácti vybraných oborů.

„Doposud mohli získat stipendium studenti všech vysokých škol s tím, že v případě převisu žádostí budou upřednostněni studenti několika vybraných oborů. Po přehodnocení pravidel jsme však došli k závěru, že je potřeba podporovat zejména ty obory, které jsou pro Karlovarský kraj nejvíce potřebné, a proto jsme zrušili tuto možnost a upravili podporovanou oborovou strukturu,“ zdůvodnil krajský radní pro školství Jaroslav Bradáč.

Změna se podle školského odboru týká pouze nově zapojených studentů. Ti, kteří pobírali stipendium podle starých pravidel, na něj mají nárok i pro příští rok a nic se pro ně nemění.

Efekt podpory nebyl ohromující

O tom, jaký efekt regionu přinášejí stipendia, se před časem bavili i členové krajského výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Došli k názoru, že není úplně valný. Alespoň podle jednoho z členů, kterým je i starosta Žlutic Václav Slavík. Ten chápe, že proto má kraj snahu podpořit studenty z oborů, které mu schází, a proto by s myšlenkou zřejmě i souhlasil.

Nicméně upozornil, že stipendia jsou tak trochu sociální inženýrstvím. „Do něčeho zasahujeme a zaspali jsme asi trochu někde jinde. Teď se to horečnatě snažíme nějak zvrátit. Stipendia jsou jen jedním z nástrojů, ten ale všechno nezachrání,“ uvedl.

Zmínil rovněž, že proti stipendiím, coby podpůrnému opatření, nic nemá. Koncepční to ale podle něj není. „Myslím si, že to kraj nezachrání,“ podotkl.

Jeho kolega z výboru a ředitel Integrované sokolovské školy Pavel Janus sice není příznivcem stipendií, nicméně podle jeho zkušeností pomáhají. Škola si to vyzkoušela v době, kdy se propagaci těšily strojírenské obory.

„Počty zájemců se nám během jednoho roku zvedly, pak PR přestalo a zase poklesly. Dle mého jsou stipendia určitým způsobem, jak na poptávku v konkrétním oboru upozornit. Myslím, že každá snaha dobrá,“ řekl.

Ve výčtu 13 oborů ho neudivili ani zemědělci. Upozornil, že například oblasti Mariánskolázeňska či Chebska už dospěly do takového stadia, že zemědělské profese není komu předat.

V kraji je nejméně vysokoškolsky vzdělaných lidí

Karlovarský kraj je s vysokoškolsky vzdělanými lidmi na štíru. Ředitel krajské hospodářské komory Stanislav Kříž připomněl, že společně s Ústeckým krajem má nejnižší vzdělanost.

„Myšlenka přitáhnout sem kohokoli, kdo na sebe naváže další vysokoškolsky vzdělané lidi, smysl měla. Kraj má stále větší a hlubší strukturální problémy týkající se zaměstnanosti, kvalifikované pracovní síly a podobně, na což nějak reagovat musíme. A vybrat ty hlavní podporované obory? Proč ne,“ uvedl.

Stipendijní program pro studenty vysokých škol platí od roku 2014 a v minulosti ho zástupci kraje několikrát upravili. Studentský život si díky němu mohou vylepšit ti, kteří chodí do druhého a vyššího ročníku magisterského a bakalářského studijního programu a prvního a vyššího ročníku v případě navazujícího magisterského studijního programu denního studia. V době podání žádosti jim nesmí být více než 26 let.

Pokud vysokoškoláci splní požadované podmínky, mohou získat 24 tisíc korun ročně, tedy dva tisíce na měsíc. Musejí se ale zavázat k tomu, že budou po skončení studií pracovat nebo podnikat v kraji. A to právě tolik let, kolik pobírali stipendium. Od roku 2014 jich kraj podpořil 127.