Šestice tanečnic a jeden tanečník zaujali porotu precizně zvládnutým vystoupením s názvem Osobní strážce inspirovaným stejnojmenným americkým filmem s Kevin Costnerem a Whitney Houstonovou.
„Použili jsme písničky z filmu a také scénu, kdy je osobní strážce postřelen,“ popisuje dvouapůlminutové číslo choreografka skupiny Markéta Kolářová.
Paradoxní je, že se stejným číslem hradečtí stepaři byli na domácím mistrovství čtvrtí. „Step se hodnotí subjektivně. Nám se podařilo na vystoupení hodně zapracovat a do světového šampionátu jsme se zlepšili,“ říká ústřední tanečník příběhu Jan Kolář.
Na mistrovství světa hradecký tým postoupil díky tomu, že loni vyhrál stejnou kategorii také tým z Česka a letos mohla země nasadit 4 soutěžící. Hradečtí stepaři zažili na světovém šampionátu v německém Riese bouřlivou atmosféru.
„Na finálový večer přišlo do sportovní haly několik tisíc diváků, byl to pro všechny ohromný zážitek, je neuvěřitelné, jak vás publikum hecuje, tleská vám,“ popisuje atmosféru šampionátu Jan Kolář a vysvětluje, že ve stepu se soutěží ve dvou seniorských kategoriích – od 16 do 30 a pak od 31 let. „Ti mladší stepaři jsou lepší technicky, u těch starších jde víc o choreografii a prožitek,“ přibližuje.
Právě mezi staršími stepaři hradecký klub uspěl. Průměrný věk družstva je okolo 50 let.
„Když jsem se v Německu rozhlédl kolem, většina soutěžících byla v mém věku,“ říká osmatřicetiletý Jan. „Já mám holky zkušenější, dříve narozené a je skvělé, že věk není překážka,“ dodává.
Na vítězném vystoupení pracovali hradečtí stepaři prakticky celý rok. „Jsou neuvěřitelně nadšení – trénujeme dvakrát týdně, před soutěžemi děláme víkendová soustředění, a přináší to výsledky,“ chválí své svěřence Markéta Kolářová.
Od hip hopu po metal
Podle choreografky se step přizpůsobil současným trendům – tančí se na všechny druhy hudby od hip hopu po metal. „Stepaři přicházejí každý rok s novými technickými prvky, dokáží stepovat rychleji a předvádí finesy, které dřív nebyly představitelné,“ říká.
Za světové velmoci stepu jsou tradičně považovány Spojené státy, Kanada nebo Velká Británie. Poslední léta se daří i Čechům – jejich výprava byla na letošním šampionátu druhá nejúspěšnější. Step je přitom pro Čechy koníček.
„Všechno si platíme sami, cestu, ubytování, startovné i licence. Ale děláme to rádi, step je naše velká radost,“ vyznává se Markéta Kolářová.
Není to přitom tak dlouho, co se v Česku nedaly koupit ani stepařské boty. „Ještě v druhé polovině 90. let jsme kupovali klasické boty, nechali je podrážet a teprve pak se na ně přidělávaly plíšky,“ vzpomíná.
Stepování manžele – tiskovou mluvčí a dopravního inženýra – také před lety spojilo dohromady. Markéta byla Janovou učitelkou. „Někdy přijdu s nápadem v hudbě, Markéta připraví choreografii. Často se přitom i přeme, ale nakonec se shodneme,“ dodává se smíchem Jan Kolář.
