Stavbou roku je kaplička. Nejsme až takoví ateisté, říká starostka

  8:08,  aktualizováno  12:48
Ze dvou polorozpadlých a nefunkčních trafostanic, které hyzdily návsi dvou malých vesnic na Chrudimsku, vznikla kaple se zvonicí. A zvítězila v internetové části soutěže Stavba roku 2017 Pardubického kraje celkovým počtem 5 627 hlasů.

Recyklací dvou trafostanic vznikla v Deblově tato kaple. Veřejnost odhlasovala, že jí také sluší titul Stavba roku Pardubického kraje 2017. | foto: web soutěže Stavba roku

K výhře kapličky v hlasování o nejlepší stavbu kraje napomohla recyklace trafostanic v Mladoňovicích-Deblově. Ale také vše, co provázelo její vznik. „Kaplička je opravdu malá, ale příběh má velký. I když se mnozí pozastavili nad tím, že se objevila v soutěži vedle obchvatů a dalších velkých staveb,“ řekla tamní starostka Ivana Blehová.

Podle ní stojí za zaznamenání především to, jakým způsobem se lidé ke stavbě postavili. „O občanech své obce jsem se díky stavbě kapličky dozvěděla, že když o něco jde, jsou ochotni přiložit ruku k dílu a zároveň přispět i nemalou částkou. I to, že nejsme až takoví ateisté, jak se o nás říká, a že každý z nás věří aspoň v toho strážného anděla. Kaple je totiž vysvěcena strážným andělům a krásné na tom je, že ty máme úplně všichni,“ řekla starostka obce o 350 obyvatelích, z toho v Deblově jich žije pouze 40.

Trafostanici v Mladoňovicích obec předtím zbourala, cihly z ní byly použity pro nástavbu na tu v Deblově. Na počátku všeho byl nápad jednoho místního obyvatele, který se po léta díval na starou ošklivou „trafačku“ a vůbec se mu nelíbilo, že zatímco jiné vesnice mají aspoň zvoničku či křížek, Deblov žádnou sakrální stavbu neměl.

„V době, která nepřeje církevním stavbám, jsme měli dost velkou starost, zda se podaří sehnat finance, ale překvapilo mě, že jsme dali dohromady zhruba 700 tisíc korun, což je velká položka,“ řekla starostka.

Stavba oslovila i mladé lidi

Vítězná stavba má tu přidanou hodnotu, že na uskutečnění myšlenky architekta Jana Klimeše se podílelo mnoho místních občanů a firem a společně vybrali i na nový zvon.

„Více než čtvrtmilionem pomohla svépomoc od strejdů, kteří znají řemeslo -,kluci´ si dokazovali, že to i v těch osmdesáti letech umí. Ale objevili se i všelijací pomocníci. Pro mě to bylo obrovské překvapení, že stavba, která nebude vydělávat a kterou se dá těžko chlubit, oslovila i mladé lidi, všichni si ji vzali za svou,“ řekl architekt Jan Klimeš. Starostka odhaduje, že ke vzniku kapličky pomohla stovka lidí, od sousedů po rekreanty.

Zvon do ní chtěla obec původně pořídit z bazaru, později se ukázalo, že není dobře konstrukčně odlitý. Proto jiný, zbrusu nový, o váze 92 kilogramů odlila zvonařská dílna Leticie Dytrychové z Brodku u Přerova. Zvoní se každý den v poledne.

„A aby to nebyla sucharská stavba, pořádají se u ní jednou za čas setkání na různá témata. Není to přímo bohoslužba, ale téma je na biblickém základu, mělo by být aktuální a srozumitelné všem lidem, i když třeba nepatří přímo k církvi. Prvního října ve 14 hodin budeme mít třetí setkání, takzvané Andělské zamyšlení připravuje děkan Jiří Heblt,“ řekla starostka hovořící o „stavbě, která má srdce“ a k návštěvě Deblova zve i s pomocí metafory.

„Trafostanice vždycky sloužila jako příjem energie zvenčí, která se rozptylovala mezi malé spotřebitele. A protože jsou to u nás dvě trafostanice v jedné kapli, dovedete si představit, jakou to jímá a rozdává energii. Tušíte odkud. Když někdo přijde, může si jí okamžitě a bezplatně nabrat kolik chce. Určitě o tom ví každý, kdo se k ní připojil,“ dodala Ivana Blehová.