Jako zastupitel za sdružení Srdcem Třebováci v posledních čtyřech letech občas dost hlasitě nesouhlasil s některými záměry nedávného vedení radnice.
„Před volbami jsme se nezaměřovali na propagaci našeho hnutí formou plakátů rozvěšených na všech sloupech veřejného osvětlení, tak jako ostatní, ale nakonec jsme přece jen na poslední chvíli několik desek vyrobili a pověsili. Ve dnech voleb jsem řezal dříví a až v sobotu večer jsem se koukl na výsledky a nevěřil vlastním očím. Vyhráli jsme,“ vzpomíná na nedávný úspěch sdružení čtyřicetiletý Tomáš Kolkop, který má řadu nápadů, jak dát obyvatelům města i to, co jim léta chybí.
Proč bývalé vedení prohrálo?
Podle mne bývalé vedení nemělo žádnou vizi, žádný cíl. Investiční kroky se dělaly podle toho, jaká je vypsaná dotace, ale už se radnice nedívala na jejich smysluplnost. Například u parkovací věže na terminálu. Pokud se tam teď půjdeme podívat, parkují v ní dvě tři kola. Nevadilo by mi, kdyby byla součástí sítě cyklostezek a rozvinuté cykloturistiky a turismu ve městě. To vše ale městu chybí. Nějaké části cyklostezek tu sice jsou, ale jsou odnikud nikam, nenavazují na jiné.
Krátce po nástupu do funkce jste zkritizoval bývalé vedení radnice za to, že tak velké město má na účtu na konci roku jen čtyři miliony. Hned se na vás vrhli.
Jenomže Moravská Třebová má opravdu na účtu v současnosti málo peněz. Méně než okolní obce. Už po čtrnácti dnech po mém nástupu do funkce jsme řešili, jak poplatit momentální závazky a z čeho. Byly tady rozjeté akce, které se musely doplatit, a třeba i to, že město prohrálo soud a bylo třeba kvůli tomu doplatit milion ušlého zisku. S těmito věcmi nikdo moc nepočítal.
Navíc bývalé vedení rozjelo dotační akce, na něž přijdou peníze až v únoru nebo v březnu. Takže jsme museli nějaké akce osekat, peníze přesunout. To se nakonec nějak povedlo. Problém nastal hlavně v oblasti běžných výdajů, které v poslední době vzrostly o třicet šest procent.
Až přijdou na jaře ty očekávané dotační miliony, bude vše v pořádku?
Zcela jistě bude město stabilnější. To ale neznamená, že se nezaměříme na ony běžné výdaje, uděláme jejich rozbor a pokusíme se je optimalizovat. Hodně peněz se vynaložilo na sportovní zařízení a hodně se zanedbávala údržba veřejných prostor. Ono to je na městě vidět. Na silnicích, na chodnících, na objektech města.
Vám vadí i nová městská doprava, která začala fungovat ve městě před volbami. Proč?
Některé její spoje jsou využité jen v určitých časech. Navíc se váže jen k příjezdům vlaků, ne k občanské vybavenosti města. Lidé už jí přezdívají „bludný Holanďan“.
Kolikrát jsem ten autobus potkal, a buď tam jel řidič sám, nebo vezl tak jednoho člověka. Lidé poukazují i na to, že autobus nejezdí ke školám, ke hřbitovu nebo třeba do průmyslové zóny.
Už zpracováváme statistiku naplněnosti spojů, školy nám vytipovávají žáky, kteří dojíždějí, jejich počty a odkud. Podobná data nám zpracovává firma Rehau, protože ta o zastavování autobusu MHD projevila zájem. Podle toho nastavíme spoje. Už od března či dubna.
Týká se města nějak problém moravskotřebovské nemocnice následné péče, kterou její vlastníci nabízejí k prodeji a teoreticky hrozí, že by se z ní museli pacienti v poměrně krátké době vystěhovat?
Kraj začne letos stavět nemocnici novou a já pevně věřím, že takový krizový scénář snad nenastane. Šli jsme ale naproti kraji, který hledá pro takový případ nějaká záložní místa, kam by pacienty umístil. Vytipovali jsme taková místa, kde by se rychle dalo lůžkové oddělení přechodně vybudovat.
Je tady například domov pro seniory, který prošel rekonstrukcí, ale jistou dobu bude ještě bez využití. Nejsem si ale jist, zda tím správným řešením je zcela nová nemocnice. I samotná příprava se zatím jeví jako značně uspěchaná, a to vždy ponese následky, které se projeví až při samotné realizaci.
Myslím, že kraj mohl se současnými vlastníky nemocnice vytrvaleji jednat tak, aby mohla zůstat v původních budovách. Je tam i další problém, protože kraj je majitelem centrální kotelny a jídelny, což má samozřejmě vliv i na prodej budov nemocnice. Pokud mám správné informace, majitelé již nyní budovy nabízejí za mnohem nižší finanční obnos.
Kraj nemocnici postaví na místě bývalé dětské nemocnice, kterou město nechalo zbourat i přes protest aktivistů. Bývalý starosta Miloš Izák o nějaké záchraně nechtěl vůbec diskutovat. Vy jste byl proti.
A byl jsem i spoluautorem petice proti bourání, hlavně původní části se zajímavým vstupním schodištěm. Nechte alespoň tuto část. Je škoda, že objekt šel k zemi.
Město rozjelo rekonstrukci školního krytého bazénu, ale ve variantě, kdy do něho nebude moci široká veřejnost. Přitom lidé ve městě po krytém bazénu pro veřejnost volají. Máte řešení?
Větší varianta opravy byla nesmyslná, protože u školy nejsou parkovací místa. Ale nám se zdá špatná i tato „levnější“ současná varianta opravy, protože stojí také velké peníze, přesněji 35 milionů. To je nadstandard.
Hlavní problém je, že pokud město tento bazén zrekonstruuje a navíc z úvěru, zavře si vrátka pro výstavbu plnohodnotného krytého bazénu pro veřejnost. Ale já svůj jiný záměr mám, i místo pro takový bazén pro veřejnost už delší dobu mám a byl jsem už i jednat s vlastníky bioplynové stanice, která by mohla vytápět případný nový krytý bazén. A poměrně levně. Podmínkou by bylo přestat s rekonstrukcí školního bazénu, nebo ho opravovat v okleštěné, úplně jiné variantě. To znamená nedávat tam nejdražší technologie či nerezovou vanu.
Není už pozdě?
Stále se ještě bourá. Uvidíme.
Lidem v Moravské Třebové chybí i společenský sál. Máte na to také recept?
Máme tu prostor, o kterém pro takový sál asi ani moc nikdo neuvažoval. Tam by byl pěkný sál a nebyla by to ani nijak velká investice. Je v blízkosti centra, má dostatečnou kapacitu, jsou tam i ochozy a veškeré zázemí už je hotovo. Toalety a další vybavení. A je to bývalé kino v Moravské Třebové. Všechno okolo je tam spravené a hlavní sál zůstal netknutý. Jen má soukromého vlastníka. Toho jsem ale oslovil a on se tomu nápadu nebrání.
Je pro vás práce na radnici velkou neznámou?
Moc ne, na městském úřadu jsem v minulosti už pracoval, a to na investičním odboru. Od roku 2005 do roku 2011. Pak jsem byl „odejit“ bývalým vedením. Po dvou letech mne oslovila bývalá mluvčí radnice, že zakládá sdružení nezávislých kandidátů. Před čtyřmi lety jsme se my dva dostali do zastupitelstva.
Dva lidé, to není mnoho. Co se stalo, že vaše sdružení zvítězilo v posledních volbách?
Možná na lidi zapůsobilo, že nejsme politici a snažíme se o lidský přístup. I když jsme kritizovali, tak vždy slušně a také jsme vysvětlovali, proč kritizujeme a jak by se to dalo napravit. Taky jsme se možná jako jediné sdružení ve městě nehádali.
Jako moravskotřebovským srdcařům nám vadí hlavně to, že město v poslední době stagnovalo a není tam, kde by mohlo být. Možná jsme také mohli výsledek ovlivnit hudebním jednodenním festivalem, který proběhl v září a byl celkem podařený.
Nicméně pořadatelem nebylo žádné hnutí, ale nezávislý spolek SHLUK, který vznikl za účelem podpory alternativní kultury ve městě a který si dal za cíl oživit prostor bývalé jízdárny na statku.
Vy sám hrajete v kapele na bicí...
Hrál jsem dříve, a mohu přiznat, že už mi to chybí. Člověk při tom může vypustit a trochu se i „vyzuřit“.
Ocitl jste se jako rocker ve vážené funkci. Jak se v ní cítíte?
Někdy i trochu zaskočeně. Často si uvědomím, že jsem přišel ráno do práce a než odbudu spousty schůzek, jednání a návštěv, tak jsou čtyři hodiny odpoledne a až poté sedám k počítači a začínám pracovat, vymýšlet či tvořit. S tím jsem na začátku nepočítal. Také si uvědomuji, že to starostování mi vzalo svobodu. Že už si nemohu dělat, co chci. Nemám obavy, že bych to nezvládl. Také mám slabiny, co se týče rétoriky v rámci prezentace navenek. Na tom musím hodně zapracovat.
Bývalé vedení považovalo centrum města za mrtvé, snažilo se ho oživit třeba i neuskutečněným záměrem sezonní restaurace. Jak se na problém centra díváte vy?
Hlavní náměstí je opravdu bohužel nevyužité. Takže mám plán, a to na mobilní zařízení, které by mělo v sezoně trojí využití. Mělo by prodejní část, využitelnou v létě i v zimě jako součást adventu, ale také nějaké prvky pro děti, aby se nenudily, a ještě by sloužilo jako určité místo, které by umožnilo pohled z výšky a umožňovalo by i letní promítání filmů.
Bylo by ho také možné přemístit všude tam, kde by takové oddechové zařízení bylo potřeba. Jsou to ale mé vize, které musí samozřejmě projít schválením.
Ve městě působí v klášteře františkánů otec Šebestián, který proslul svou ubytovnou pro ty, kteří skončili beznadějně na ulici. Loni jej město nominovalo i na cenu města, leč nedostal ji. Jak se na činnost otce Šebestiána díváte?
Byli jsme v klášteře františkánů na návštěvě a byl jsem mile překvapen. Byl to zážitek. On v podstatě zachraňuje to, co město nedělá. A přišlo mi smutné, že město mu ani neposkytlo nějakou podporu. Trochu jsem se i styděl. Rád bych proto, kdyby město nějak činnost františkánů podpořilo. Třeba nějakými příspěvky z dotací na sakrální stavby či opravy objektů františkánů.
Ostatně jsou to zařízení a stavby, které jsou součástí města. Otec Šebestián se nebrání myšlence umožnit obyvatelům a turistům jednak návštěvy kostelů, ale i využití těchto prostor pro vhodné kulturní programy. Budu se těšit na spolupráci.
