Podruhé jste se stal rektorem Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP), neměl jste protikandidáta. Jak své předchozí volební období v nejvyšší pozici univerzity hodnotíte?
V první řadě by mé působení měli hodnotit druzí. Myslím si, že výsledky se ukážou až s odstupem času. To, že nebyl žádný protikandidát, vnímám jako ocenění dobré práce mého týmu. Dobrých kandidátů na rektora má ale univerzita dost.

Tak jaké bude další směřování instituce, kterou vedete? Jaké jsou vaše priority pro následující čtyři roky ve funkci?
Pro mne je klíčové dokončit veškeré investiční projekty, které jsme v prvním období začali. Jde o stavby, které znamenají pro univerzitu zakončení investičního rozvoje. Další velkou prioritou je rozvoj lidského potenciálu, protože nové stavby samy o sobě nic nevytvoří. Musí v nich především pracovat šikovní lidé. Chci přivést do našich týmů nové lidi ze zahraničí, mladé lidi, doktorandy a postdoktorandy.

Co může podle vás udělat univerzita pro kraj s vysokou koncentrací vyloučených lokalit a sociálně slabého obyvatelstva?
I tuto problematiku vnímám po prvním období jako jedno z klíčových témat. Praha si totiž není vědoma specifik našeho regionu a občas připravuje schémata, která pro kraj nejsou to pravé, když už tedy něco připraví, protože málokdy se tak opravdu stane. Důležité pro mne je donést do Prahy pochopení Ústeckého kraje.

Jsou nějaké obory, které by kraji pomohly a vy se na ně přednostně zaměříte? Mám na mysli například to, že do kraje se nevrací mnoho studentů medicíny nebo ve školách chybějí mladí učitelé. Některé obory nemá kdo učit...
Nastavili jsme priority a podporu některých studijních programů právě proto, že je tu vysoká koncentrace vyloučených lokalit. Patří k nim učitelské obory, jako například speciální pedagogika. Právě speciální pedagogové mají v našem kraji více práce než třeba na jižní Moravě. Finanční podporu, kterou získáváme od Ústeckého kraje, směrujeme do zdravotnických oborů. K tomu patří i podpora záměru výstavby budovy fakulty zdravotnických studií v prostorách ústecké Masarykovy nemocnice. Jsme přesvědčeni, že tak nepřímo přispějeme k tomu, že absolventi zdravotnických oborů budou zůstávat i po studiu v kraji. Další záměry studijních programů jsou v oblastech energetiky, strojírenství a materiálů. Tam se ale stále potýkáme s nedostatkem uchazečů o studium.

Jak zařídit, aby se na tyto vaše obory, které jmenujete, studenti hlásili?
Všechny fakulty rozvíjejí síť takzvaných fakultních škol – základních i středních – v rámci ústeckého regionu. Přírodovědecká fakulta například nedávno uzavřela smlouvu s gymnáziem v Kadani. Zároveň s tím pořádáme letní školy, různé technicky zaměřené soutěže, takže snaha na naší straně rozhodně je. Domnívám se však, že věci nelze měnit od střechy, je třeba oblibu k technickým předmětům a jejich porozumění rozvíjet už daleko dříve.

Co znamená, že je nějaká škola „fakultní“?
Jednoduše je to nejlepší škola ve svém oboru a ve svém okolí. Z pozice tohoto statusu má s fakultou výjimečné vztahy, které spočívají například v tom, že jsou pravidelně navštěvovány studenty nebo absolventy univerzity, kteří tam prezentují výuku na fakultách. Zároveň studenti těchto škol navštěvují naše laboratoře a praktické učebny a seznamují se s vědeckými přístroji. Fakultní školy zakládáme v celém regionu, nechceme se omezit pouze na Ústí. Komplexní práci tohoto druhu již několik let zajišťuje Teen Age University, která oslovuje děti od útlého věku šesti let. Volný cyklus přednášek, dílen, her, terénních pozorování či laboratorního experimentování umožňuje dětem vybrat si témata, která je nejvíce zajímají, a zprostředkovávat jim především radost z poznávání, objevování a vlastní tvořivé činnosti.

Rektor je funkce s velkou společenskou a politickou odpovědností. Jak vy sám hodnotíte například výsledek komunálních voleb a následná vyjednávání? Budete jistě s novým primátorem Ústí v úzkém styku. Jakého primátora, a mám na mysli ani ne tak jméno, ale hlavně vlastnosti a přístup k univerzitě, chcete?
Rektor by ze své pozice měl komunikovat s primátory, starosty nebo hejtmanem. Já to cítím jako povinnost. Pokud se ptáte, jací by měli být činitelé na druhé straně, tak říkám: prostě stejným způsobem komunikativní. Měli by cítit, že komunikace se všemi aktéry regionu je součástí jejich práce, a univerzitu by rozhodně měli vnímat jako jednoho z klíčových aktérů na poli společenském, na poli rozvoje i ekonomiky. Náš potenciál je obrovský, studuje zde osm tisíc studentů a tisíc studentů je na Univerzitě třetího věku. Jednat je nejen povinnost, ale také nutnost. Příklad uvedu na Moravskoslezském kraji, který vnímám jako velmi podobný tomu našemu. Tamní reprezentace města, kraje a aktérů univerzit daleko lépe a efektivněji komunikuje svá specifika do Prahy a daří se jim. To znamená, že podpora směrem k nim není tak formální jako k nám. A volby? V Ústeckém kraji všechny volby odrážejí specifikum skladby obyvatel. Těžko je můžeme srovnávat s výsledky voleb například v Brně. Neříkám tím, že někde jsou lepší a někde horší, tím bych se dopouštěl obrovského omylu. Každá oblast má své specifické problémy a může realizovat odlišný potenciál rozvoje. Nejsou horší nebo lepší kraje stejně tak, jako nejsou horší či lepší výsledky voleb. To máte, jako bych já soutěžil s Univerzitou Karlovou v tom, kdo má delší historii, UJEP „Karlovku“ nikdy nedožene. Ovšem jako velký fenomén vnímám takzvané fake news, které po sítích právě i během voleb nejen komunálních, ale i celostátních běhaly. Souhlasím, že kyberbezpečnost v souvislosti s kybernetickou válkou nabírají na významu, a osobně se domnívám, že technický pokrok bude společnost nadále ještě více rozdělovat. Je důležité najít protiváhy pokroku, a tady vidím místo pro školy. Je důležité si uvědomit, že v souvislosti s technickým pokrokem se do kvality školství a do změn vzdělávacího procesu vyplatí investovat, protože se to pozitivně vrátí celé společnosti.

Jaký je váš pohled na vrcholnou politiku? Jste nyní spokojen s přístupem vlády ke školství?
Ministr školství Robert Plaga je jedním z nejlepších ministrů, kteří na tomto postu v posledních obdobích úřadovali. Školství opravdu rozumí. Samozřejmě mě netěší upřednostňování regionálního školství, i když chápu, že generuje větší voličskou základnu než školství vysoké. Dostáváme se však do situace nerovnováhy. Co tím myslím? To, že průměrné platy v regionálním školství předbíhají platy akademických pracovníků nastupujících do vysokoškolských pozic. Nemyslím si, že je to správné, a uměl bych si představit schéma, při kterém by se všem školským segmentům navyšovalo stejně. Nerozumím, proč se do regionálního školství navyšuje jiným procentem než do vysokoškolského. Pokud jde o vládu jako takovou, naučil jsem se neházet lidi do jednoho pytle, proto jsem zmínil pozitivní vliv současného ministra školství. To, že je v současné vládě Andreje Babiše, mu, popravdě, nezávidím.

Jak hodnotíte jednání prezidenta Miloše Zemana?
Zdálo se mi, že prezident Zeman již nemůže překvapit, ale on dokáže překvapovat znovu a znovu. Moje stanovisko vůči němu je stále stejné, jsem přesvědčen, že marketingově zvolil skupinu lidí, kteří budou jeho voliči, a podle toho nastavil své chování. Ve funkci předsedy vlády bylo jeho chování zcela odlišné. Jde tedy o účelně promyšlený postoj, který mu přinesl znovuzvolení a společnosti rozpolcení. Občan se tak vyhranil do pozice jsem/nejsem Zemanův volič. Musím dodat, že chování prezidenta Zemana již negativně ovlivňuje i myšlení dětí. Můj syn Martínek se mě například ptal, co to znamená z**d, protože to neznal...

V roce 2012 krajský soud řešil kauzu jedné z docentek pedagogické fakulty, která zneužila stipendijní fond, vinu přiznala a peníze vracela. Na protest proti ní ze školy odešli tři pedagogové. Jste si jist, že už je na univerzitě nakládání se stipendii čisté?
Šlo o osobní selhání jedné pedagožky. Pedagogická fakulta hned poté auditovala a prověřila systém vyplácení stipendií a nastavila několikastupňovou kontrolu. Navíc vyplácení stipendií kontroluje paní prorektorka pro studium. Nemáme od té doby žádnou zprávu od studentů nebo pedagogů, že by se něco podobného dělo.