Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Staré německé hroby v Chomutově nikdo neplatí, hrozí jim tak zánik

  11:10
O staré německé hroby na hřbitově v Chomutově léta nikdo nepečuje. I tak jsou podle historiků cenné coby paměť města. Teď se téměř na dvacítce z nich objevily bílé lístečky s oznámením, že hrobové místo není zaplacené. Bývá to první krok k tomu, že hrob bude zlikvidován.

„Obávám se, že to je krok, který povede k vymazání části sudetské historie v Chomutově. Tyto hroby jsou jedním z posledních dokladů německé přítomnosti ve městě do roku 1945,“ upozorňuje třeba Stanislav Děd, bývalý ředitel chomutovského muzea, jenž se problematikou opuštěných německých hrobů dlouhodobě zabývá.

„Jsou v nich pohřbeni lidé, kteří zde žili před 2. světovou válkou a jejichž potomci byli po válce odsunuti. Současné vlastníky se asi těžko podaří najít,“ míní Děd.

Fotogalerie

V historické části hřbitova je podle něj 1 200 až 1 500 německých hrobů. Po válce a odsunu většina rodinných hrobek zůstala opuštěná a dnes jsou v dezolátním stavu.

Správce hřbitova Stanislav Drexler říká, že postupuje podle zákona o pohřebnictví. „Lístky se pravidelně vylepují na všechny nezaplacené hroby. Nerozlišujeme, zda jsou německé, či české,“ sdělil.

Výzva k zaplacení bude na hrobech minimálně půl roku. Hroby, o které se nikdo nepřihlásí, pak propadají podle zákona o pohřebnictví městu a budou sloužit dále jako pohřební místa pro další zesnulé.

Historicky cenné hroby zachováme, říká magistrát

Chomutovský magistrát tvrdí, že u starých německých hrobů takto striktně postupovat nebude. Pokusí se prý majitele dohledat a když to nevyjde, tak aspoň ty historicky cenné zachová.

„Informaci o nezaplacení předáme chomutovskému německému spolku a na německé velvyslanectví. A spolupracujeme s oblastním muzeem, které jako odborný garant určí, které hroby mají hodnotu z hlediska historie města, a ty zůstanou zachovány,“ uvedl mluvčí města Tomáš Branda.

Patří sem podle něj i hroby někdejších významných německých občanů Chomutova. Jedním z označených hrobů je také rozlehlý, ale zanedbaný hrob rodiny Leidlovy. 

Ze čtyř náhrobních desek se dochovaly tři. Na jedné z nich je jméno Karl Leidl (1. 9. 1868 – 14. 8. 1930) a nápis „Kinobesitzer“ neboli majitel kina. V září 1915 otevřel první chomutovské kino s názvem Zentral.

Jak u starých německých hrobů postupovat, radí příručka

O budoucnost hrobů už se začali zajímat i zástupci Shromáždění německých spolků v České republice. 

„Německé hroby jsou pamětí regionu. Obce by se měly snažit o jejich záchranu a ne je ponechat osudu,“ uvedl předseda organizace Martin Dzingel a upozornil na příručku, která samosprávám poskytuje návod, jak v tomto postupovat.

Příručka vznikla na základě před 26 lety uzavřené česko-německé Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, v níž se český stát zavázal mimo jiné problematiku starých německých hrobů řešit. Radí například spolupracovat právě s německými organizacemi.

„Jde nejen o historický význam, ale také o respektování zachování památky na zemřelé a jejich posledního místa odpočinku,“ podotkl Dzingel s tím, že chce chomutovský případ otevřít na dalším jednání Rady vlády pro národnostní menšiny.

Zda se magistrát Chomutova v budoucnu alespoň u hrobů, které zachová, bude nějak aktivně podílet i na jejich opravě a údržbě, vedení radnice nekomentovalo.