Stará mapa na Frýdlantě přináší tajemství, badatelé luští skryté nápisy

  8:24
Historická mapa frýdlantského panství přináší po moderním prozkoumávání překvapivá zjištění. Jsou na ní skryté, zamalované geografické nápisy.

Mapu frýdlantského panství z roku 1660 prozkoumali odborníci nejmodernějšími metodami a odhalili řadu netušených geografických nápisů. | foto: Ivan Rous

Na začátku bylo nepatrné tajemné písmenko, které zachytil fotoaparát. Teď, v půli příběhu celistvé nápisy, které desítky a nejspíše stovku let nikdo neviděl.

Vydává je historická Globicova mapa frýdlantského panství z roku 1660 od Samuela Globice z Bučína. Historikové Severočeského muzea nechali vzácnou olejomalbu, která visí stranou zájmu na frýdlantském zámku, prozkoumat nejmodernějšími metodami. 

Ultrafialové světlo, rentgenové paprsky a multispektrální snímkování odhalily celou řadu netušených geografických nápisů. Například to, že Globic už jasně rozlišoval hranici Jizerských hor a Krkonoš. Detektivka ale ještě nemá celou tajenku, luštění nápisů dál pokračuje.

Tajemného písmenka si všiml Ivan Rous, když mapu fotografoval pro výstavu Mapa Jizerských hor z předloňského roku. 

„Písmenko bylo v místě, kde nebyl žádný nápis. Bylo v hnědozeleném ‚nic‘. Celé se nám to nezdálo už proto, že tato oblast Jizerky a Velké Jizery byla nejpřesnější. Toky a další věci nejvíc odpovídaly skutečnosti. Globic měl velmi přesné povědomí o tom, jak situace vypadá kolem Jizerky a Jizery, mapa v této části nebyla kreslená od oka,“ nastínil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci. 

Mapa rozlišuje Jizerské hory od Krkonoš

V horní polovině mapy je popis hranic, který historikové předpokládali. Kolem Jizery a Jizerky se totiž táhly dlouholeté hraniční spory. Zevrubné prozkoumání mapy v Národní galerii ale odhalilo nápisy, o nichž nikdo netušil, že v mapě budou. Například Izerwiese neboli Jizerská louka v hloubi hor.

Detail mapy

Detail mapy

„Máme potvrzeno, že tam byla Jizerka. Odhalili jsme dokonce pojmenovaný kopec Buchberg neboli Bukovec. Je to pravděpodobně jediný označený kopec v Jizerských horách a na celé té mapě. U Jizerky je mapový symbol domu. Objevili jsme také nápis Anfang Riesengebirge neboli začátek Krkonoš. To je velmi zajímavé. Protože Krkonoše a Jizerské hory byly dlouho vnímány jako jeden celek, jedno horstvo. Máme tu teď kartograficky potvrzeno, že v roce 1660 už hranici mezi Krkonošemi a Jizerskými horami tvořila řeka Jizera,“ vylíčil Rous.

Výzkum ale ještě není u konce. Řada nápisů se sice objevila, ale nejdou přečíst. Historiky proto ještě čeká náročné luštění. „Na mapě se objevil celý jeden odstavec textu, zatím jej ale nelze přečíst. Takových míst je na mapě víc,“ přiblížil Rous.

Ani po jejich vyluštění ještě mapa nevydá všechna tajemství. Historikové kvůli nedostatku peněz nechali prozkoumat jen část horní poloviny mapy. Prozkoumání celé by vyšlo na desítky tisíc korun. Muzeum proto shání sponzora, který by takovou akci zaplatil. 

Badatelé zjistí, proč nápisy zmizely

Proč byly vlastně nápisy zamalované? Na tuto otázku zatím nikdo nezná odpověď. „Chceme na to přijít. Víme, že mapa byla opravovaná, je přes ni moderní laková vrstva z 20. století, ale nevíme, zda nápisy vybledly nebo někdo dostal úkol některé části zamazat,“ uvedl Ivan Rous.

Mapa frýdlantského panství podle něj prošla celkem třemi „restaurátorskými“ zásahy, které jsou na ní dodnes patrné. Nejzásadnější změnou byla přemalba za Kristiána Filipa Clam-Gallase v roce 1803. Provedl ji malíř Filip Leubner z Liberce. Hlavním důvodem byla aktualizace mapy. Původně na ní bylo 34 obcí, později se jejich počet zvýšil na čtyřicet. Po Leubnerovi byla mapa čištěna až v roce 1936 restaurátorem Schliedenbuchem a konečně v roce 1963 Bohumilem Knyttlem.

„Jedním ze závěrů současného zkoumání mapy je dosud opomíjený důraz na zdroje nerostných surovin, které jsou v mapě velmi přesně umístěny a popsány. Kartograficky je nejpřesněji zachycena oblast Nového Města pod Smrkem a horního toku Jizery,“ nastínil Ivan Rous a dodal:

„Na mapě zaujme především vyobrazení alchymistických symbolů pro železo, stříbro a cín. Symboly se nacházejí velmi přesně v oblastech, kde se opravdu těžily nerostné suroviny. Zvláštností je především opuštěný stříbrný důl, o kterém nemáme žádné informace, ale můžeme počítat s jeho existencí.“

Autor: