Dokument s názvem O zaniklé Karvinné se setkal s odezvou, kterou nikdo nečekal. „Aktuálně připravujeme osmou a devátou projekci, která se uskuteční 23. února. Zatím pokaždé jsme měli plno a stejně tak tomu bude i tentokrát,“ potvrdila Monika Vodáková z Art Klapka.
Spolek poloprofesionálů a amatérů nadšených pro filmovou branži trefil do černého.
Historie staré Karvinné (dříve psáno se dvěma n – pozn. autora), která se rozkládala v dnešní části Karviné-Doly, je pro spoustu místních, ale i přespolní stále lákavým tématem.
Vždyť z místa, kde kdysi, v éře hornických kolonií, žilo i přes 20 tisíc lidí, se stalo „město duchů“ se zhruba dvacítkou obyvatel. Život odtamtud zmizel kvůli poddolování.
Kromě pár posledních starousedlíků zůstal v Dolech jen hřbitov a křivý kostel sv. Petra z Alkantary, který upomíná na světoznámou věž v italské Pise, protože vlivem poddolování nejen poklesl, ale také se vychýlil o téměř sedm stupňů na jih. Filmařům na přípravě snímku pomáhali i pamětníci a odborníci. O historii místa se rozpovídali v rozhovoru pro týdeník 5plus2.
„Třeba se lidé do zaniklé Karvinné zase jednou vrátí“Všech dosavadních projekcí filmu o staré Karvinné se účastnili Libuše Kolková a Rudolf Hrubý. O historii i současnosti místa toho ví tolik, že je filmaři požádali o spolupráci na vzniku dokumentu. Po každém promítání pak dvojice diskutuje s návštěvníky kina Centrum. Rudolf Hrubý roky pracoval v tamní koksovně, intenzivně se také zajímá o historii rodu Larisch-Mönnichů, se kterým je minulost staré Karvinné úzce spjata. Libuše Kolková je zase uznávanou odbornicí na historii regionu, kterou si knihovny a další instituce zvou k besedám a která různými zákoutími Karvinska provází zejména lázeňské hosty. Na dokumentu O zaniklé Karvinné jste se oba podíleli. Jak se vám líbí výsledek? Co zajímavého vám pak ukázaly následné besedy s lidmi? Rudolf Hrubý: Je pravda, že občas se diskuse rozplývala do jiných oblastí města. Teď na předposledním promítání se mě ale ptali na koksovnu na Armádě. To mě potěšilo, protože to je mně blízké. Každý rok od devítiletky jsem tam o prázdninách pracoval a později jsem tam nastoupil jako mistr topení.Její provoz byl zastaven v roce 1997, nahradila ji Koksovna Jan Šverma v Ostravě. Je mi líto osudu staré koksovny, jako památku na ni mám alespoň stovky fotografií, a focení je dodnes mým velkým koníčkem. Ve zlaté éře hornických kolonií žily ve staré Karvinné, v dnešní části města s názvem Doly, až desetitisíce lidí. Jaká je současnost? Libuše Kolková: A od té doby jejich počet neustále klesá. Aktuálně v Dolech žije zhruba dvacítka obyvatel. Co zajímavého zmizelo vlivem hornické činnosti z místa? S přesídlením většiny obyvatelstva z poddolovaného území přišla Karviná i o jedno n v názvu. Proč vlastně? Myslíte, že se do části, kde kdysi žily desetitisíce lidí, může zase jednou vrátit život? Rudolf Hrubý: Karviná – Nové Město bylo stavěno na 50 let. S původní myšlenkou, že se do Dolů lidé zase jednou vrátí. No a teď se v Novém Městě ve velkém bourá, tak se necháme překvapit.  Libuše Kolková je odbornicí na historii staré Karvinné.  Pamětník Rudolf Hrubý vzpomíná zejména na koksovnu, která ve staré Karvinné stála. |
