Vladan Martinovič pochází ze Srbska, v Česku žije rok. Lámavou češtinou už se domluví, navštěvuje totiž jazykové kurzy. Vídat ho můžete například na lince 223, která vede z Depa Hostivař přes Černý Most na Ratibořickou.
„Autobusy řídím už 17 let. Jezdil jsem v Srbsku, ale i linkové a dálkové spoje po celé Evropě. A taky do České republiky, proto jsem si vybral práci tady. Mám tu lepší podmínky pro práci i pro život,“ popisuje.
Řízení autobusu označuje za „moc fajn práci“. Když ho cestující vidí za volantem, bývají podle něj překvapení. „Ale většinou reagují pozitivně,“ říká.
Mezi řidiči v Srbsku a v Česku nevidí rozdíl. „Dobrý řidič je vždy dobrý řidič, bez ohledu na to, odkud je. Ale čeští řidiči mě překvapili, jsou mnohem klidnější a v provozu respektují dopravní pravidla,“ pochvaluje si.
Stát se řidičem je složitější
Práce v Česku zaujala Vladana natolik, že sem láká i své kolegy ze Srbska. Začít tu pracovat jako řidič autobusu ale není úplně jednoduché.
„Musí ovládat základy češtiny, to znamená musí se s cestujícími bez problémů domluvit. Vyřizování profesního osvědčení a pracovního povolení trvá u řidičů ze Srbska až 90 dní, v případě řidičů z Ukrajiny je to až šest měsíců,“ vysvětluje mluvčí Arrivy Roman Herden.
U této společnosti jezdí v celém Česku už 7 Srbů a dalších 18 se připravuje. Ukrajinců mají za volantem deset, dalších osm se chystá. „Situace je v celé republice špatná, řidičů je opravdu nedostatek. Neznám prakticky žádného dopravce, který by nebojoval s tím, že má nedostatek řidičů. Kromě toho, že hledáme v zahraničí, cílíme i na ženy a spolupracujeme také s organizací Rubicon, takže se snažíme zaměstnat i propuštěné vězně,“ dodává Herden.
