Deště nasytily jen půdu, v podzemí voda po pěti letech sucha stále chybí

  4:52
Deštivý a chladnější květen krajině v Olomouckém kraji až na výjimky jenom pomáhal. Jeho vliv si v regionu, který dlouhodobě trpí nedostatkem vody, pochvalují hydrologové, vodohospodáři, zemědělci i správci lesů. Na doplnění spodních vod to však stále bylo málo.

ilustrační snímek | foto: Tomáš Frait, MF DNES

„Toky se doplnily vodou, velmi důležité je, že se doplnila půdní vláha. Půda je v tuto chvíli nasycená,“ sdělil hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu Jan Unucka.

Na snížení deficitu podzemních vod na Hané to však podle něj zdaleka nestačí. „Pět let bylo sucho a hladina podzemních vod se prakticky nedoplňovala, takže jedno srážkově bohatší jaro to nemůže nahradit,“ sdělil.

Podle něj ale nyní přetrvává dispozice k bohatým srážkám. „Vzduch je teď nasycený vodou a díky přetrvávajícímu proudění vzduchu se dají očekávat další vydatné deště,“ vysvětlil.

Podobně vidí situaci vodohospodáři, kteří využili deštivého počasí ke kompletnímu naplnění zásobních prostor Plumlovské přehrady. Rezerva už je pouze pro zachycení vody při povodních.

Letošní květen byl srážkově normální

Deštivý a chladnější květen oceňují i zemědělci. „Už jsme tomu za poslední roky odvykli, ale letošní květen je jenom srážkově normální. I to je ale po letech, kdy na jaře prakticky nepršelo, velmi pozitivní,“ poznamenal šéf krajské agrární komory Olomouckého kraje Josef Hlavinka.

Zároveň ale upozornil, že nástup jara byl z pohledu srážek podobně špatný jako v minulých letech.

„Protože duben byl na nedostatek srážek doslova katastrofický. Deště ale přišly v pravý čas. Deštivý a chladnější květen velmi pomohl prakticky všem plodinám,“ doplnil Hlavinka.

Zemědělci očekávají vyšší výnosy i lepší kvalitu

Předseda Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský vidí obrovský rozdíl oproti předchozím letům.

„Loni jsme museli kvůli suchu zaorat sedmdesát hektarů máku. Letos je mák úplně výstavní,“ vyzvedl.

Podle něj chladnější květen také pomohl zpomalit kvetení řepky. „Když řepka kvete pomalu a postupně, jsou vyšší výnosy,“ vysvětlil.

Mnohem lepší je na polích kokorského družstva také chmel, který je pro tamní zemědělce významnou komoditou. „Vývoj chmele není díky srážkám a chladnějšímu počasí tak překotný jako v minulých letech. Kvalita je tak úplně jinde,“ pochvaluje si.

Květen také vytvořil dobré předpoklady pro lepší výnosy kukuřice, sladovnického ječmene a dalších plodin.

Voda významně pomáhá zemědělcům také s krmivem. V minulých letech totiž na loukách nenarostla tráva. „Dubnové seče byly slabší i letos. Teď je to ale jiné. Čekáme velmi slušný výnos pícnin,“ pochvaloval si šéf akciové společnosti Úsovsko Jiří Milek.

Zemědělci v Úsovsku se budou snažit udělat co největší zásoby pro horší časy. „Se zásobami objemných krmiv jsme po suchých letech na nule,“ vysvětlil.

Úsovští zemědělci museli brát ze zásob i proto, že museli přikrmovat dobytek na pastvinách. „Krmení jsme naváželi i do výše položených oblastí, protože na pastvinách nebyla tráva. To teď odpadá,“ podotkl.

Vedle zemědělců pomohly deště a chladnější počasí i lesům. „Pomůže jak vzrostlým stromům k větší vitalitě, tak sazenicím. Co je rovněž důležité, květnové počasí zastavilo další generaci kůrovce,“ sdělila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Míru sucha dokládá i animace projektu Intersucho: