Na Vysočině loni každý člověk v domácnosti spotřeboval v průměru 79 litrů vody denně, na Zlínsku jen necelých 76 litrů. A na jižní Moravě, kterou poslední roky trápí velká sucha a lidé tady dostávají rady, aby s vodou šetřili? Průměrná denní spotřeba na hlavu tu byla výrazně vyšší – necelých 93 litrů.

Více pitné vody v Česku spotřebují lidé jen v Praze. Krajská čísla značně ovlivňuje Brno, kde byla spotřeba 109 litrů, tedy zhruba stejná jako v hlavním městě.

Ve venkovských částech kraje je spotřeba nižší díky tomu, že tam lidé využívají i vodu z vlastních studní. Zatímco v Brně je ale spotřeba vody z kohoutku stabilní, na jihomoravském venkově v poslední době roste.

„Na některých místech kvůli suchu klesla hladina vody ve studních nebo se v nich zhoršila kvalita, takže lidé začali využívat vodovody. Svůj podíl na spotřebě má také množství bazénů,“ vysvětluje Iva Šebková, mluvčí Vodárenské akciové společnosti, která zásobuje velkou část jižní Moravy.

Nedostatek pitné vody zatím nehrozí

Vody v krajině kvůli měnícímu se klimatu ubývá. Vidět je to hlavně v nádržích a řekách, dopad má tato situace ale i na pitnou vodu. Povodí Moravy už proto – o několik měsíců dříve než loni – všem obcím napsalo, aby zavedly opatření.

„Doporučili jsme omezit či zakázat nakládání s vodami a častěji kontrolovat dodržování manipulačních řádů rybníků a odběrů povrchových vod,“ potvrdil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Jde hlavně o omezení zalévání a napouštění bazénů. To už zavedli například v Běhařovicích na Znojemsku.

Pitná voda v kraji pochází zejména z podzemních zdrojů. V loňském roce jí z nich bylo téměř 87 procent. Meziročně to je však o 1,2 procentního bodu méně.

„V případě nutnosti bude potřeba sáhnout na nevyužívané, v minulosti z důvodu nadbytku odstavené zdroje,“ podotýká technicko-provozní náměstek Vodovodů a kanalizací Hodonín Pavel Zabadal.

Černý scénář, že by nastal akutní nedostatek pitné vody, ale momentálně nehrozí. Alespoň ne plošně. „Jiná situace je v krajině. Tam problémy s vodou narůstat budou,“ domnívá se bioklimatolog z Mendelovy univerzity v Brně a vědecký pracovník Centra výzkumu globální změny Zdeněk Žalud.

Obavy mírní i Povodí. „Pod vodními díly jsou stále zajištěny průtoky pro zachování života v řekách. Stejně i odběry vody pitné a pro závlahy,“ zdůrazňuje Gargulák.

Výstavba a opravy v kraji vyjdou na tři miliardy

V naprostém klidu jsou Brněnské vodárny a kanalizace, zdejší vodárenská soustava totiž dokáže zásobovat město i celou brněnskou aglomeraci. U zbytku kraje to je složitější, právě kvůli klesání povrchových i podzemních vod.

„Řešením je propojování větších vodárenských soustav a napojování menších obcí na tyto skupinové vodovody. Díky tomu bude do budoucna možné zajistit plynulé zásobování i v lokalitách, kde by se objevily problémy s intenzitou nebo kvalitou místních zdrojů,“ míní za Vodárenskou akciovou společnost Šebková.

Ostatně propojení vodárenských soustav je prvním z opatření, která navrhuje i ministerstvo zemědělství.

Většina obcí by měla být napojena do roku 2025. Na toto, ale i výstavbu vodovodů, opravy vodojemů nebo využití nových vrtů v Jihomoravském kraji vyčlení více než tři miliardy korun.

Jisté i tak je, že o spotřebě pitné vody a šetření se bude na jižní Moravě v nejbližších letech mluvit hodně. Podle Žaludy by měla být u domácností samozřejmostí spořivost. Nemyslí si však, že by k ní mělo vést například výrazné zdražování vodného a stočného.

„To, že se omezím ve spotřebě vody, ještě neznamená, že věci zásadně pomůžu. Jedno systémové opatření vydá za tisíce drobných aktivit,“ míní.

Ukázkou systémových opatření je například sídlo firmy Liko-S ve Slavkově u Brna, které se stalo i vítězem kategorie Zdravá kancelář v soutěži Zasedačka roku. Jeho součástí je retenční jezírko, které zachycuje dešťovou vodu a je zásobárnou vody pro celý firemní areál. Odpadní vody zase předčistí kořenová čistička a následně se použijí pro závlahu nebo splachování.

Nedostatek srážek komentoval bioklimatolog Jan Havlinka v pořadu Rozstřel (06/2017)