„Dlouhodobě usilujeme o to, aby byla shoda většiny akcionářů, a ne těch, kteří mají většinu akcií. Když se největší akcionář (Zlín – pozn. red.) domluví s dalšíma dvěma, může si na úkor ostatních prosadit, co chce,“ podotkl otrokovický starosta Jaroslav Budek.

Otrokovice patří ke kritikům stávajícího provozního modelu a opakovaně podaly spolu s dalšími akcionáři na vodárny žaloby, aby se podnik vrátil městům a obcím z rukou koncernu Veolia.

Ta ho zčásti koupila a získala do pronájmu v roce 2004 na valných hromadách, z nichž ale jednu soud pravomocně označil za neplatnou (více zde).

Nejsilnějším hráčem ve VaK je s téměř polovinou akcií Zlín, který se k návratu vodáren samosprávám staví zdrženlivě. „Upřednostňujeme dohodu mezi obcemi před soudními spory,“ řekl před časem primátor Miroslav Adámek.

Otrokovice to říkají taky, ale se Zlínem, který má největší vliv na dění ve vodárnách, se těžko dohodnou.

„Čekal jsem, že postoj VaK k našemu návrhu bude vstřícnější. Jsem zklamaný,“ posteskl si Budek.

„O jiných návrzích se na valných hromadách nediskutuje“

Akcionáři v čele se Zlínem souhlasili s otrokovickým návrhem jen částečně – v méně důležitých věcech tříčtvrtinový poměr odsouhlasili, v podstatných, jako je třeba změna stanov společnosti, prodej její části, či navýšení základního kapitálu, však už ne.

MF DNES oslovila i předsedu představenstva vodáren Svatopluka Březíka, který se však odmítl vyjádřit.

Otrokovice neuspěly ani s návrhem, aby se na valných hromadách nejdříve rozhodovalo o protinávrhu a až potom, pokud není schválený, o návrhu předloženém vedením podniku. Tak to funguje například v obecních zastupitelstvech, na což upozorňoval i Budek.

„VaK si prohlasuje každý svůj návrh a nevede se žádná diskuse o jiných. Vnímám to jako nedemokratický princip,“ dodal.

Situace ve vodárnách je už delší dobu napjatá. Zásadní pro další vývoj bude v září zlínský okresní soud, který rozhodne o tom, zda jsou dvě klíčové smlouvy o prodeji a pronájmu podniku koncernu Veolia platné (více zde).