V letošním roce by chtěli čeští a moravští vinaři vysázet nové vinice na 226 hektarech. Zdaleka ne všichni ale tu příležitost dostanou. Podle nařízení Evropské unie mohou v Česku rozšířit plochy svých vinic pouze o 178 hektarů.

„V případě překročení kvóty je rozhodujícím kritériem to, zdali se požadovaná plocha nachází ve viniční trati, nebo mimo ni,“ vysvětlila Ivana Kršková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, jenž žádosti o výsadbu shromažďuje.

Také proto je tak důležitá vyhláška, kterou právě nyní novelizuje ministerstvo zemědělství. Po osmi letech zaktualizuje seznam vinařských oblastí a podoblastí, vinařských obcí, ale i jednotlivých viničních tratí. Soupis je přitom zásadní. Pouze u schválených tratí totiž vinaři získají dotační podporu a jen u vín z těchto tratí mohou uvádět původ i přívlastky.

Právě kvůli zdánlivě obyčejnému dokumentu, jehož připomínkování skončilo minulý týden, se opět dostala do křížku dvě znesvářená sdružení vinařů. Původní návrh seznam viničních tratí výrazně rozšiřoval - mohly se do něj dostat například obce a trati okolo Kroměříže, Trutnova nebo Bruntálu, a ve Slezsku měla dokonce vzniknout zcela nová vinařská podoblast.

Trh si vinice zreguluje sám, tvrdí Vinařská asociace

Jenže Svaz vinařů ČR rozšiřování vinic mimo dosavadní plochy odmítl. A právě to vadí Vinařské asociaci. Podle jejího předsedy Josefa Valihracha už tuzemští vinaři trpí příliš mnoha omezeními. „Těch restrikcí je tolik, že začíná být obtížné v oboru podnikat,“ podotkl.

Stejnou příležitost k podnikání by podle něj měli dostat všichni bez rozdílu. A pokud chtějí mít vinice i mimo úrodný jih Moravy, mají dostat šanci se poprat o úspěch.

„Trh si vinice zreguluje sám. Podmínky, které vinná réva potřebuje, jsou jasně dané. A pokud se někdo rozhodne vysadit vinici v Krkonoších, ať si ji vysadí,“ přidal se místopředseda asociace Petr Marek.

Pouze čas a schopnosti vinařů podle něj rozhodnou, jestli je vinice v netradiční oblasti životaschopná a podnikání tady vydrží. „V období, kdy je na trhu nedostatek tuzemského vína, je regulace viničních tratí špatný krok. Sami sebe konzervujeme,“ míní Marek.

Jak tvrdí, všichni vinaři napříč republikou svorně trpěli tím, že Evropská unie nastavila Česku strop pro výsadbu vinic. „A dnes děláme sami totéž,“ upozornil s tím, že by bylo jen dobře, pokud se na trhu objeví víc české a moravské „suroviny“. „Náš zákazník je zatím pořád patriot a preferuje domácí vína před zahraničními,“ uvedl Marek.

Nevhodná místa zbytečně odčerpají peníze, říká Svaz vinařů

Podle šéfa Svazu vinařů Tibora Nyitraye ovšem není problém v nedostatku místa. Dnes je v již stanovených viničních tratích k dispozici zhruba 40 tisíc hektarů, jež nejsou vyčerpány a na kterých se může vysazovat.

V seznamu ale nechce mít místa, která jsou pro pěstování révy nevhodná. Do viničních tratí totiž plynou státní i evropské dotace a podle něj by se zbytečně odčerpávaly peníze, které můžou jít do oblastí vhodných pro profesionální pěstování révy.

„Dnes neexistují žádná pravidla. Pokud se zítra někdo rozhodne, že chce viniční trať na Sněžce, tak ji tam mít bude. A ten chaotický stav je potřeba nějak regulovat. Systém by měl být nastavený tak, aby vinice vznikaly jen v místech, která jsou k tomu způsobilá,“ vysvětlil Nyitray postoj Svazu vinařů.

Některé návrhy byly podle něj naprosto absurdní - například vinice, které měly vyrůst na Opavsku.

V obcích, kde se réva historicky pěstovala či aktuálně pěstuje, svaz požadavky schválil. Na jižní Moravě tak vznikne třináct nových tratí, a dokonce i jedna nová vinařská obec. A tou je Brno.

„V Brně byla v minulosti řada vinic. Dnes jsou na těch místech ulice Viniční, Vinohradská, sídliště Vinohrady. Vinice byly také například v Jiráskově čtvrti nad výstavištěm nebo v Preslově ulici, kde do dneška stojí křížek postavený v roce 1916 vděčnými vinohradníky. Nedávno pak byla založena vinice na Špilberku,“ odůvodnil rozhodnutí Nyitray.