Dřív tam zpíval Matuška, teď je dům ostudou. Větřní zvažuje, že ho koupí

  11:38
Město Větřní na Českokrumlovsku má šanci koupit Společenský dům, kde je nyní ubytovna, prázdný sál a samoobsluha. Soukromý vlastník nabídl radním funkcionalistickou budovu za čtrnáct milionů. Posudek radnice cenu spočítal na polovinu.

Součástí budovy je i sál, kde dříve zpívali Matuška nebo Vondráčková. | foto: David Peltán, MAFRA

Když přijíždíte do Větřní od Českého Krumlova okolo Vltavy, nemůžete členitou budovu s parkovištěm naproti papírnám přehlédnout. Ani její obyvatele, často s lahví piva v ruce, ať je pracovní den, nebo víkend.

Ve Společenském domě je dlouhodobě ubytovna a samoobsluha soukromého vlastníka, který ho městu nabídl k prodeji. Radnice o budovu stojí, a proto si na ni nechala zpracovat znalecký posudek.

„Ale cena, kterou znalec spočítal, se neshoduje s cenou, již si představuje prodávající. A teď je otázka, jak se s tím vypořádáme,“ uvedl místostarosta Pavel Štindl (Nezávislí pro Větřní).

Na koupi budovy se shodlo všech sedmnáct zastupitelů Větřní. „Jednoznačně by město mělo Společenský dům koupit. Myslím, že znalecký posudek, který spočítal jeho cenu na sedm milionů, je hodně konzervativní. Zdá se mi to podhodnocené, za sedm milionů dneska koupíte lepší rodinný dům,“ řekl Petr Hudec, podnikatel a zastupitel (ODS).

Vlastník chce dům městu prodat za 14 milionů a podle Hudce by se na současnou cenu nemovitosti měl podívat ještě jeden odborník.

„To místo je pro Větřní strategické a hrozí nebezpečí, že budovu koupí někdo jiný a bude se dál vybydlovat. Teď máme jedinečnou příležitost ji získat,“ podotkl.

Jenže například odborník na nemovitosti Miroslav Lukeš ze Znaleckého ústavu v Českém Krumlově předpokládá, že aktuální cena Společenského domu je ještě nižší, než stanovil první znalecký posudek pro Větřní.

„První věc je, že je tato nemovitost nevhodnou zástavou pro bankovní ústav kvůli svému technickému stavu, rozporu v právním užívání budovy a vyloučené lokalitě, tedy nepřizpůsobivým občanům. To snižuje její tržní hodnotu,“ vysvětlil krumlovský znalec Lukeš s tím, že bez místního šetření, měření podlahových ploch a podrobnějšího výpočtu nelze přesně určit tržní hodnotu budovy.

„Podle mého odborného názoru však nebude vyšší než čtyři miliony korun. Ale dělal jsem podobný posudek pro jednu obec v příhraničí, která se taky rozhodla koupit nemovitost za dvojnásobek znaleckého posudku, aby ochránila svoje obyvatele před nechtěnou ubytovnou pro agenturní zaměstnance,“ popsal Lukeš.

Kdyby Větřní Společenský dům získalo, využilo by ho pro městský úřad, startovací byty pro mladé, případně byty s pečovatelskou službou a také by znovu oživilo společenský sál, který ve městě citelně chybí. „Na přestavbu bychom potřebovali řádově dvacet milionů korun,“ naznačil místostarosta Větřní Štindl.

K případné koupi však ještě zřejmě povede dlouhá cesta. Radní se nechtějí dostat do situace, že budou kvůli přemrštěné ceně napadeni za nehospodárné vynakládání peněz z městské kasy.

V restauraci obsluhovali číšníci ve fraku

Fakt je, že pohled na současný stav kdysi vyhlášeného kulturního centra Větřní je pro spoustu místních frustrující. Funkcionalistická budova z konce 30. let minulého století patřívala Jihočeským papírnám. Bývalo v ní kino, taneční sál a oblíbená restaurace, k tomu kanceláře a ubytovna pro zahraniční dělníky.

„Je to originální stavba. Když zemřel v roce 1937 Tomáš Garrigue Masaryk, odehrála se na tom místě tryzna k jeho úmrtí. Na dobovém snímku je vidět pódium se shromážděním pracovníků a je tam dobře vidět i rozestavěná budova Společenského domu,“ připomněl Štindl s tím, že budova má železobetonovou konstrukci včetně stropů a zděné příčky.

„Před rokem 1989 nebyl velký rozdíl mezi Jihočeskými papírnami a obcí, podnik dělal pro obec velký kus práce. Pořizoval vybavení pro sportovce, hradil energie v klubovnách. Ve Společenském domě byla knihovna a o všechny akce se staral kulturní pracovník, kterého platily papírny. Vystupoval tu Matuška i Vondráčková, na koncerty, čaje a zábavy sem jezdili i Krumlováci,“ vylíčil Štindl.

V proslulé restauraci Společenského domu, která bývala i oblíbeným víkendovým cílem vycházek místních rodin, hrávala v neděli živá hudba a obsluhovali číšníci ve fraku.

„Dnes je to ostuda města. Kriminalita tu klesá, nikdo se tam nebojí jít, že ho okradou. Ale každý si udělá obrázek, když tam vidí posedávat partu, která popíjí pivo v době, kdy by měla být v práci,“ dodal místostarosta.