Ostrava je proti plánům na novou spalovnu, vadí jí emise i nárůst dopravy

  8:18
Plán postavit novou spalovnu nebezpečných odpadů v Ostravě budí vášně. Firma Suez chce rozšířit současný provoz, proti stojí město i aktivisté.

(ilustrační snímek) | foto:  František Vlček, MAFRA

Na dvě desítky připomínek uplatnili lidé, samosprávy i ekologické spolky v procesu posuzování vlivů projektu společnosti Suez na životní prostředí. Firma chce ve svém areálu v Ostravě-Mariánských Horách postavit zařízení na spalování nebezpečných odpadů, jež by doplnilo stávající spalovnu. Výhrady se týkají emisí, nárůstu dopravy i obav z dovozu odpadů.

Momentálně firma provozuje podobné zařízení o kapacitě 25 tisíc tun odpadů ročně. „Kapacita je nedostatečná, nestíháme odstranit to, co region vyprodukuje,“ říká technický ředitel společnosti Suez Využití zdrojů Petr Špičák.

Infekční obvazy, obaly od chemikálii i kaly

Kraj podle údajů za rok 2017 vyprodukuje až tisíc tun nebezpečných odpadů denně, což za rok čítá 350 tisíc tun. „Z toho vhodných pro zpracování ve spalovně nebezpečných odpadů je 40 tisíc tun ročně,“ dodal Špičák.

Jde o odpad ze zdravotnictví, jako jsou infekční obvazy, roušky či injekce, a odpad z průmyslu, například zbytky barev, rozpouštědel, obaly od chemikálií či kaly. Kraj je coby průmyslový region v jejich produkci nadprůměrný. Nová spalovna by měla termicky zpracovat dalších až 20 tisíc tun za rok.

Proti jsou ekologické organizace, zamítavé stanovisko zaujalo také město Ostrava. „Vybudováním další spalovny se Ostrava stane nejen popelnicí pro nebezpečný odpad z celé republiky, ale bude docházet k navyšování emisí ze spalování a zátěže ze související dopravy odpadů do spalovny. Řádově se bude jednat o tisíce nákladních aut ročně,“ komentoval Nikola Carić, ředitel ostravské organizace Čisté nebe.

Odpady jen z regionu

Ostrava v záporném vyjádření k dokumentaci projektu zdůrazňuje špatný stav ovzduší.

„Bylo by absurdní, kdyby na jedné straně město z veřejného rozpočtu vynakládalo nemalé finanční prostředky na dosažení imisních limitů a na druhé straně by tu byly povolovány další zdroje, které by tyto limity navyšovaly,“ uvádí náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.

Podle krajského úřadu je vzhledem k produkci odpadů podobné zařízení v kraji třeba, při připomínkování se ale také vymezil vůči zvýšení emisí.

„Požadujeme prokazatelná kompenzační opatření, jež zachovají či zlepší stávající situaci z pohledu ochrany ovzduší. Dále kraj požaduje využívat výhradně nebezpečné odpady z regionu,“ řekla mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Firma: Zplodin jako z jednoho domku

Suez uvádí, že nové zařízení ovzduší nezhorší. „Ve stávajícím spalovacím zařízení jsme za rok 2018 vyprodukovali 81 kilogramů tuhých znečišťujících látek,“ uvedl Libor Čech, specialista společnosti na emise.

Dodal, že to je srovnatelné s jedním domkem topícím pevnými palivy a že navržená technologie je nejlepší dostupná a bude pod stálou kontrolou. Podle technického ředitele Špičáka nepřibude ani aut.

„Odpady už teď jsou řešeny přes náš areál a logistické centrum a transportují se mimo území kraje,“ řekl.

Ministerstvo životního prostředí by mělo stanovisko vydat v první půlce roku. Termín veřejného projednávání ještě není stanoven.

Klíčové datum odpadů řeší krajská studie: 2024

V roce 2024 vstoupí v platnost zákaz skládkování nevytříděného komunálního odpadu. Právě na skládkách přitom nyní končí velká část odpadu vyprodukovaného v kraji.

I proto nechali zástupci kraje vypracovat zprávu s návrhy, jak řešit odpad po klíčovém datu.

V ní zpracovatel mimo jiné doporučuje výstavbu jedné nebo dvou ZEVO spaloven (zařízení pro energetické využití odpadu) v lokalitě Dětmarovické elektrárny a v Ostravě.

„Ta zpráva předkládá několik variant. Není to berná mince už proto, že kraj nebude investorem do spaloven. Ale stojíme před otazníkem, co bude po roce 2024, a studie měla být spíše takovou kuchařkou pro obce, které pak mohou zvážit, kudy se vydat,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství na kraji Jan Filgas.

Na výstupy ze zprávy upozornili i zástupci Pirátů. Podle nich by kapacita chystaných spaloven byla vyšší než množství vyprodukovaného odpadu. „Odpad se tak bude svážet minimálně z Olomouckého a Zlínského kraje, pravděpodobně i ze zahraničí,“ míní Zuzana Klusová.

To zástupci kraje odmítají. „Už v případě existujících spaloven jsme se ostře ohradili k možnosti dovážení odpadů odjinud,“ podotkla Miroslava Chlebounová z tiskového odboru kraje.