„Zatímco loni onemocnělo šest lidí z kraje, od 1. ledna do 21. února máme už 21 potvrzených případů spalniček a jeden, u kterého čekáme na výsledky testů, ale klinické příznaky odpovídají nákaze. Náš kraj tak má 1,4 případu na sto tisíc obyvatel a třetí nejvyšší nemocnost v zemi po Praze a Plzeňském kraji,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková.

Většina pacientů je z Ostravy, ale virus už pronikl do poloviny z šesti okresů kraje. V lednu onemocněl chlapec z Frýdecko-Místecka a tento měsíc i dva lidé z Bruntálska, jeden z nich se pravděpodobně nakazil v Ostravě a druhý v Polsku.

„Měli jsme na oddělení několik pacientů s podezřením na spalničky, ale nemoc se potvrdila jen u jednoho mladého muže z Krnovska, který byl na studijním pobytu v Polsku,“ řekla zástupkyně primáře infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Kateřina Firleyová.

Onemocněli lidé ve věku od narození do 56 let, z toho 12 dospělých, mezi nimi dva zdravotníci – z nemocnice a z laboratoře.

Přes 70 procent nemocných nebylo proti spalničkám očkováno, nebo jen jednou dávkou vakcíny v dětství, která nezaručuje dostatečnou ochranu.

Šest nejmenších dětí nebylo očkováno s ohledem na nízký věk, dvě se k očkování nedostavily. „Šest dospělých bylo v dětství očkováno dvěma dávkami vakcíny, ale imunita u nich časem vyvanula,“sdělila epidemioložka Martinková.

Většina pacientů prošla povinnou hospitalizací na Klinice infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava. Zástupkyně přednosty kliniky Lenka Petroušová zdůraznila, že sice mohou onemocnět i očkovaní lidé, přesto má vakcinace pro ochranu zdraví obrovský význam. A to z hned několika důvodů.

I dlouhá léta po onemocnění hrozí zánět mozkových blan

Jedním z nich je ten, že proti spalničkám neexistuje cílená antivirotická léčba, takže lékaři u pacientů léčí jen příznaky. Onemocnění je přitom vysoce nakažlivé a závažné.

„U očkovaných lidí je průběh nemoci lehčí, nehrozí jim těžký zápal plic s poruchou dýchání, ani zánět mozkových blan jako neočkovaným. Zejména neočkované malé děti u nás obvykle končí na jednotce intenzivní péče, potřebují kyslík, infuze, antibiotika,“ líčí odbornice na infekční nemoci Petroušová.

Zánět mozkových blan neočkovaným dětem dokonce hrozí nejen při samotném onemocnění, ale i mnoho let po vyléčení. V těle některých dětí může virus přetrvávat a teprve po deseti až dvaceti letech způsobí těžký zánět mozkových blan.

Epidemie spalniček se v Moravskoslezském kraji nevyskytovala několik desetiletí, poprvé se s ní současní lékaři setkali až předloni, kdy onemocnělo na 130 lidí. Lékaři i hygienici očekávají, že také letos počet pacientů ještě vzroste. Doufají ale, že ne tak moc.

„V roce 2017 trvalo měsíc, než jsme zjistili, že jsou v kraji spalničky, a začali přijímat opatření. Odhalit nemoc trvalo déle, protože do té doby se lékaři v praxi s virem spalniček takřka nesetkávali,“ vysvětlila epidemioložka Martinková.

„Teď už jsme všichni ostražitější. Okamžitě vyhledáváme lidi, kteří mohli přijít s nakaženými do kontaktu, a testujeme u nich protilátky. V případě nutnosti nařizují lékaři čtrnáctidenní karanténu v domácím prostředí. Od začátku roku už jsme prověřili 1 215 lidí, z toho 165 dospělých i dětí dostalo rozhodnutí o karanténě,“ dodala Martinková.