Extrémně nakažlivá nemoc se v kraji přenesla na kojence a na tři dospělé. Zda se nakazili i další lidé, se ukáže po uplynutí inkubační doby. Epidemiologové zjišťují, s kým se nemocní stýkali. Na základě toho bylo sledování zdravotního stavu zahájeno u 130 lidí.
„Zhruba polovina z nich nemá dostatečnou hladinu protilátek, proto musí zůstat dva týdny doma v karanténě, aby nenakazili další. Část těchto lidí byla ještě před začátkem karantény přeočkována, zbývající by měli být očkováni po uplynutí domácí izolace,“ popsal krajský epidemiolog a přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petr Pazdiora.
Dalších 14 lidí epidemiologové sledují proto, že při návratu ze zahraniční dovolené pobývali s nemocným na palubě letadla.
„Pro stát, který musí prostřednictvím epidemiologů pátrat po potenciálních nemocných, ale i pro lidi, kteří musí zůstat doma v karanténě kvůli nebezpečí vypuknutí choroby, je šíření spalniček velmi zatěžující i ekonomicky,“ konstatoval Pazdiora, který dlouhodobě bojuje za udržení vysoké proočkovanosti dětí proti spalničkám.
Nebezpečí šíření spalniček se totiž dále zvyšuje. Vyplývá to z vývoje počtu nemocných nejen v celé republice, ale i v Plzeňském kraji. Zatímco loni v kraji onemocnělo spalničkami 17 lidí, letos jen za pět týdnů jsou to čtyři případy.
„Kdyby nemocných přibývalo tímto tempem, bude jich letos několikanásobně více než loni,“ uvedl Pazdiora.
I přes snahu epidemiologů se podle něj nedá dalšímu šíření v současnosti zabránit a dá se očekávat, že se situace bude zhoršovat.
Podle Pazdiory mohou k omezení šíření choroby přispět například praktičtí lékaři tím, že budou při diferenciální diagnostice, tedy zjišťování, jaká nemoc je nejpravděpodobnější, myslet i na spalničky a odesílat pacienty co nejdříve na Infekční kliniku Fakultní nemocnice v Plzni.
„Myslím si, že se to ve většině případů děje, ale nedá se to zobecnit. Omezující je i to, že předtím, než mají nemocní specifickou vyrážku, se spalničky stoprocentně poznat nedají, diagnóza je obtížná i vzhledem k souběhu s nárůstem onemocnění dýchacích cest v těchto týdnech,“ konstatoval epidemiolog.
Pazdiora by byl rád, kdyby došlo k některým úpravám očkovací vyhlášky. „Podněty odborníků na případné změny očkovací vyhlášky jsou zatím pouze diskutovány,“ vysvětlil Pazdiora.
Odborníci volají po tom, aby se změnil přístup k očkování. Neočkovat děti, které jsou zdravé, je podle nich nesolidární chování vůči slabým.
„Mezi námi totiž žijí i děti mající nějaké závažné onemocnění, které je kontraindikací očkování. Tyto děti se od svých zdravých a neočkovaných vrstevníků, pokud nemoc dostanou, mohou pak nakazit. Průběh onemocnění u nich je komplikovaný a ve výjimečných případech jim hrozí až smrt. I kvůli těmto ohroženým potřebujeme, aby bylo v populaci očkováno co nejvíce dětí dvěma dávkami, u spalniček alespoň 98 procent,“ popsal Pazdiora.
Starší lidé by se měli nechat přeočkovat
Současně je zde i problém starších lidí, kteří byli očkováni v dětství v 70. a 80. letech. Část z nich byla očkována pouze jednou dávkou, zvláště u nich hrozí s odstupem desítek let vyvanutí imunity.
„Současně je třeba zvážit, zda by kontrola imunity a případné přeočkování neměly být součástí preventivních prohlídek zdravotníků, kteří se s nemocnými setkávají v době jejich nejvyšší infekčnosti,“ poznamenal Pazdiora.
Řada infekcí v současnosti vzniká při pobytu v zahraničí, například na Ukrajině či v jihovýchodní Asii, ale i při kontaktu s cizinci v Česku.
Po povinné hospitalizaci je málokterý nemocný schopen okamžitého návratu do pracovního procesu, případně do školy. Přestože poslední úmrtí na spalničky v Česku bylo zaznamenáno v roce 1980, může k úmrtím v souvislosti s touto infekcí docházet i v současnosti. Svědčí o tom 37 úmrtí v evropských zemích v loňském roce.
