Pro Vladimíra a Stanislavu Březinovy navrhoval státní zástupce tresty na 5,5 roku až 8 let. Kromě toho požadoval, aby státu propadl i jejich zabavený majetek v hodnotě stovek milionů korun.
Soud se zabývá hotovostními vklady, pomocí kterých přijal Březinův otec Vladimír na svých účtech přes 440 milionů korun a Březinova manželka Stanislava přes 42 milionů.
Podle obžaloby pak z peněz pocházejících z činnosti Březinova gangu nakupovali cenné papíry, nemovitosti a obchodní podíly.
Tresty v dolní polovině sazby, tedy na tři až 5,5 roku, navrhoval žalobce pro Březinovy sekretářky Kristýnu Mazurovou a Kateřinu Míčkovou, které byly podle spisu největšími vkladatelkami peněz na účty.
„Pokud jde o naplnění subjektivní stránky trestného činu, tak soud po dokazování nedospěl k závěru, že byla nade vší pochybnost prokázána. Pokud vezmeme každý jednotlivý vklad, nebylo prokázáno, že by nade vší pochybnost pocházel z trestné činnosti Radka Březiny. Můžeme mluvit o určité pravděpodobnosti,“ uvedl při pětihodinovém zdůvodnění zprošťujícího rozsudku soudce Pavel Houdek.
„Podle mého názoru není významné, pokud tam byly i nějaké minimální prostředky, které soud označil za legální. Mám za to, že nejméně u některých vkladů k financování nemovitostí a nákupu cenných papírů je ze záznamů černého účetnictví jasně doložitelné, že nejde o nějaké vratky půjček, ale o společné financování majetku, který byl psán na Vladimíra Březinu, právě i z prostředků pocházejících z nelegálních obchodů s lihem,“ reagoval státní zástupce Radek Bartoš.
Všichni obžalovaní shodně tvrdí, že o nelegální činnosti Radka Březiny netušili, penězi podle obhajoby syn Radek svému otci vracel půjčky.
„V obžalobě se uvádí, že si obžalovaní museli být vědomi nelegálního původu peněz. Co to znamená? Buď si byli vědomi, nebo nebyli, nebo nevím. Museli si být vědomi, je předpoklad, vize. Soud nedospěl k závěru, že by toto vědomí toho bylo naplněno. Je to dovozováno a předem přiděleno obžalovaným na základě jejich postavení. Ani po dokazování se nepodařilo nade vší pochybnost prokázat, že věděli, že museli mít alespoň nějaké povědomí o zdrojové trestné činnosti, museli vědět, že odtud pocházejí peníze,“ prohlásil soudce Houdek.
„Moje přesvědčení je, že z důkazů to lze dovodit. A že soud kritizoval moji práci? Pokud se pachatel nepřizná, orgány činné v trestním řízení nemají jinou možnost, než dovozovat. My pachateli do hlavy nevidíme,“ ohradil se žalobce Bartoš.
Za legalizaci výnosů z trestné činnosti hrozilo všem vězení na 3 roky až 8 let.
Případ má od začátku ne úplně běžný průběh. Když žalobce Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podal obžalobu, soudce Houdek chtěl sám sebe z případu vyloučit kvůli podjatosti. Potom státnímu zástupci obžalobu vrátil s tím, že je zmatečná.
„Na základě takto vadné obžaloby nelze věc věcně a smysluplně projednat v hlavním líčení,“ napsal Houdek.
Soud ale uznal, že je obžaloba v pořádku. Šereda má pochybnosti o Houdkově nestrannosti, a podal proto námitku kvůli soudcově podjatosti. Ani on s ní ale u soudu neuspěl.
Radek Březina byl v červnu 2017 odsouzen za nelegální obchody s nezdaněným lihem ke 13 letům vězení. Škodu způsobenou zkrácením spotřební daně vyčíslil vrchní soud na více než 5,6 miliardy korun.
Radka Březinu přivádějí k soudu (2014):
