Hospodaření krajské Baťovy nemocnice za rok 2012 skončilo ztrátou ve výši 185 milionů korun. Pro tehdejší vedení to byl poslední rok řízení a byl to právě tento rok, ve kterém policie spolu se státní zástupkyní odhalila porušení zákona.

Před soud nyní předstoupila tehdejší předsedkyně představenstva a ekonomická náměstkyně Dana Barnášová. Žalobkyně Andrea Kalinová ji viní ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a porušení povinnosti při správě cizího majetku, Barnášové hrozí až osmileté vězení.

„Zmanipulovala rozhodování statutárního orgánu, usměrňovala a řídila činnost podřízených, záměrně vyloučila z hospodářské soutěže jiné uchazeče a neoprávněně upřednostnila společnost Philips,“ vyjmenovala Kalinová.

„Byla si vědoma toho, že je to neúčelná, nadbytečná a nezodpovědná investice. Navíc v situaci, kdy nemocnice neměla peníze na zaplacení v době splatnosti,“ prohlásila.

Barnášová s tím nesouhlasí. „Jakoukoliv vinu odmítám. S žádnou osobou jsem nebyla v nadstandardním vztahu a neučinila jsem žádné kroky k nezákonnému obohacení sebe ani nikoho jiného,“ vypověděla.

Modernizaci navrhl primář

Zakázka se týkala magnetické rezonance, tedy špičkového přístroje, který slouží lékařům k přesnější diagnostice mnoha zdravotních problémů a potřebovali ho zdravotníci z jedenácti různých oborů.

Zlínský kraj měl v té době dva tyto přístroje. Jeden byl ve Zlíně na oddělení zobrazovacích metod, druhý v Uherském Hradišti. Jeho hodnota dosahuje desítek milionů korun.

Podle Barnášové byla rezonance ve Zlíně zastaralá a byla na konci své životnosti. Její modernizaci schválilo představenstvo, dozorčí rada i valná hromada, tedy krajská rada v čele s tehdejším hejtmanem Stanislavem Mišákem. Změnu měla doporučit i přístrojová komise.

Na nefunkčnost si stěžoval primář oddělení zobrazovacích metod Jiří Tesař.

„Kvalita snímků nebyla dobrá, což ohrožovalo i kvalitu léčby. Prodlužovaly se čekací doby pacientů, výkonnost přístroje nebyla taková, aby byl schopný dělat veškerou diagnostiku, kterou jsme potřebovali,“ zdůvodnila Barnášová.

Tesař u soudu potvrdil, že návrh na obnovu přístroje vzešel od něj.

„Nešlo mi o zvýšení počtu pacientů, ale o kvalitu, která se modernizací výrazně zlepšila. Kdybychom změnu neudělali, lékaři by se museli školit na jiném pracovišti a také by se zastavil rozvoj oborů, které byly na rezonanci navázané,“ poukázal Tesař.

Výběrové řízení bylo neveřejné

Podle žalobkyně je problematický postup, který modernizaci magnetické rezonance předcházel. Tedy to, že vedení nemělo k dispozici objektivní srovnávací analýzy, neověřilo si možnosti řešení a zvolilo neveřejné výběrové řízení, čímž se připravilo o šanci na nižší cenu díky konkurenčnímu prostředí.

Do řízení se přihlásila pouze společnost Philips, jež magnetickou rezonanci nemocnici v minulosti dodala a měla s ní uzavřenou smlouvu na její servis, která zaručovala funkčnost do roku 2016. Zakázku za 25 milionů získala.

Podle Kalinové ale Barnášová detaily zakázky konzultovala s firmou ještě před vyhlášením výběrového řízení a spolupracovala s ní i při stanovení ceny a podmínek.

Někdejší předsedkyně představenstva sice přiznala, že s pracovníkem firmy Philips jednala, ale šlo údajně o provozní záležitosti. Při dalších rozhodnutích měla vycházet z podkladů od právníků nebo stavebníků nemocnice.

„Byl jsem od začátku proti, rezonance byla plně funkční a čekací doby byly dlouhé kvůli nedostatku personálu. Modernizace byla navíc dražší varianta, proto jsem navrhoval nákup nového přístroje. Ale paní Barnášová první variantu tvrdě prosazovala,“ vypověděl u soudu tehdejší člen představenstva a ředitel nemocnice Bohuslav Škubal.

Podle něj bylo všeobecně známo, že ministerstvo zdravotnictví se během dvou let chystá dotovat nákup těchto přístrojů a nemocnice si investici mohla ušetřit. I on však s obnovou přístroje podle zápisu z jednání představenstva souhlasil. V soudní síni ale platnost dokumentu zpochybnil.

Trestní oznámení na pochybné hospodaření Baťovy nemocnice podal před čtyřmi lety Nadační fond proti korupci. Dva roky nato zasahovala v nemocnici policie, která zabavila řadu dokumentů.

Baťova nemocnice se k soudnímu řízení připojila, žádá náhradu škody ve výši 25 milionů korun.